Evropské akcie v pátek zdražily zhruba o procento, slušné zisky braly i za celý týden

Britský FTSE 100 v pátek připsal 0,80 %, německý DAX vzrostl o 1,18 % a francouzský CAC 40 zpevnil o procento. Dařilo se akciím ze sektoru základních materiálů, odvětví ropy a zemního plynu a slušně rostly i bankovní tituly. Mírně pod nulou naopak skončily akcie z potravinářského odvětví, sektoru spotřebního zboží a nedařilo se ani mediálním titulům.

Britský FTSE 100 vystoupal poprvé v historii nad psychologicky důležitou hladinu 7 000 bodů a intradenní maximum stanovil na 7 024,21 bodu.

Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 v pátek posílil o 1,51 % na 3 726,07 bodu a široký západoevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,79 % na 404,01 bodu. Evropské akcie mimo jiné podporoval i optimismus investorů na Wall Street. Hlavní index aténské burzy vzrostl téměř o tři procenta po vstřícných vyjádřeních předních činitelů Evropské unie vůči Řecku.

Evropská unie poskytne Řecku dvě miliardy eur na pomoc v takzvané "humanitární krizi", řekl v pátek na summitu Evropské unie šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Německá kancléřka Angela Merkelová zase řekla, že se řecká vláda bude moci zcela svobodně rozhodnout, jakou kombinací výdajových škrtů a zvýšení daní naplní dané rozpočtové cíle.

Přes šest procent na londýnské burze přidaly cenné papíry výrobce cementu CRH (+6,03 %), který oznámil, že od konkurenčních společností Lafarge a Holcim odkoupí aktiva za 6,5 miliardy eur. Lafarge (+2,12 %) a Holcim (+0,46 %) se dohodly na nových podmínkách megafúze, ze které má vzniknout největší cementářská společnost na světě. Firmy uvedly, že se mimo jiné shodly na jiném poměru výměny akcií, což byl v minulých dnech jeden z největších problémů.

Dařilo se také akciím těžaře Vedanta Resources (+16,23 %), který oznámil omezení kapitálových výdajů.

Londýnská burza za týden přidala přes 4 %

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 zpevnil o 4,11 % na 7 022,51 bodu, německý DAX vzrostl o 1,16 % na 12 039,37 a francouzský CAC 40 připsal 1,74 % na 5 087,49 bodu. Index DJ EURO STOXX 50 za pět obchodních dní přidal 1,91 % na 3 726,07 bodu a index STOXX Europe 600 uzavřel silnější o 1,87 % na 404,01 bodu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Britská banka TSB přistoupila na návrh převzetí ze strany španělského finančního ústavu Banco Sabadell. Ten za TSB nabídl 1,7 miliardy liber, informovala agentura Reuters. Jde o jednu z největších mezinárodních bankovních fúzí od světové finanční krize v letech 2007 až 2009.
• Francouzský výrobce stavebnin Lafarge a jeho švýcarský rival Holcim se dohodli na nových podmínkách megafúze, ze které má vzniknout největší cementářská společnost na světě. Firmy uvedly, že se mimo jiné shodly na jiném poměru výměny akcií, což byl v minulých dnech jeden z největších problémů. Nyní se zdá, že plánu, který byl oznámen už před rokem, nestojí nic v cestě.
• Celková míra nezaměstnanosti na Slovensku po nárůstu v předchozích dvou měsících v únoru mírně klesla a dosáhla 12,32 %. Drží se tak blízko dlouhodobých minim. V lednu bylo bez práce 12,39 % obyvatel, řekl v pátek novinářům Marián Valentovič, šéf slovenského ústředí práce, které zastřešuje tamní úřady práce.
• Eurozóna: Běžný účet v lednu skončil po sezónním očištění s přebytkem 29,4 miliardy EUR (prosinec: +22,5 miliardy EUR).
• Německo: Index výrobních cen v únoru meziročně klesl o 2,1 % (leden: -2,2 %), měziměsíčně se o 0,1 % zvýšil (leden: -0,6 %).
• Hrubý domácí produkt Ukrajiny se loni propadl o 6,8 %, zatímco v předchozím roce ekonomika stagnovala. Oznámil to v pátek tamní statistický úřad. Hospodářství Ukrajiny se od loňska potýká s dopady povstání proruských separatistů v průmyslových regionech na východě země.
• Ruský prezident Vladimir Putin vyzval ruské podnikatele, aby vrátili zpět do Ruska peníze, které si uložili na zahraničních účtech. Když tak učiní, nebudou se prý muset bát o svoje prostředky, které by mohl Západ brzy zablokovat dalšími sankcemi.
• Wolfgang Schäuble podle deníku Bild očekává, že Řecko opustí měnovou unii.
• Řecký premiér Alexis Tsipras ujistil na nočním jednání na okraj summitu Evropské unie v Bruselu, že řecká vláda brzy předloží soubor reforem. To podle něj otevře Řecku přístup k dalšímu kolu finanční pomoci.
• Řecké ministerstvo financí v pátek dalo najevo, že je připraveno okamžitě umožnit obnovení kontrol mezinárodních věřitelů. Uvedla to agentura DPA. Atény spolupráci s odborníky z věřitelských organizací před dvěma dny kvůli neshodám přerušily. Ministerstvo dnes uvedlo, že teď očekává od těchto odborníků seznam požadavků a že bude "okamžitě a konstruktivně" spolupracovat.
• Moskva chce diskutovat se svými spojenci z Kazachstánu a Běloruska o vytvoření měnové unie. Na summitu v kazašské Astaně to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. S prezidenty Nursultanem Nazarbajevem a Alexandrem Lukašenkem v kazašské metropoli jednal o perspektivách jednotného trhu v rámci Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Předmětem diskusí byla také ukrajinská krize.
• Stávka pilotů největších německých aerolinek Lufthansa v pátek postihne asi 94 tisíc cestujících. Firma uvedla, že kvůli stávce zrušila na 800 letů plánovaných od 5.00 SEČ do půlnoci. Protestní akce, kterou odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit (VC) vyhlásil kvůli sporu o důchodový program, ovlivní i spojení Německa s Českou republikou. Na lince z Prahy do Frankfurtu nad Mohanem a zpět v pátek ráno neodletěly první dva spoje.
• Nízkonákladová letecká společnost Ryanair nemá v plánu provozovat lety přes Atlantik du USA. Firma to uvedla ve čtvrtek. V pondělí přitom přišla se zprávou, že její správní rada plány na zahájení transatlantických letů schválila. Podle zdroje agentury Reuters ale Ryanair nadále uvažuje o založení sesterské společnosti, která by lety do Severní Ameriky provozovala.
• Tsipras: Vklady v řeckých bankách jsou v bezpečí.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Rusko není ochotno připojit se k chystané restrukturalizaci ukrajinského dluhu, který má Ukrajina u zahraničních věřitelů. Podle agentury Reuters to v pondělí řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Moskva podle něj očekává, že Kyjev jí splatí své dluhopisy v částce tří miliard dolarů v určeném prosincovém termínu.
• Kritika politiky České národní banky (ČNB) od prezidenta Miloše Zemana je nelogická a komicky chybná. V rozhovoru pro HlídacíPes.org, který otiskl časopis Týden, to uvedl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Zemanovy komentáře se podle něj moc neliší od jednoduchého měnového populismu a v měnové politice by si od něj radit nenechal.
• Řecko nepřijme žádné podmínky, které by znamenaly návrat k tvrdé úsporné politice. Prohlásil to v pondělí premiér Alexis Tsipras a dodal, že pevně věří, že se podaří s mezinárodními věřiteli uzavřít uspokojivou dohodu, která by Řecku zajistila financování. "Klíčem k úctyhodnému kompromisu (s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem) je uznat, že předchozí politika drastických úspor selhala, a to nejen v Řecku, ale i v celé Evropě," řekl v rozhovoru Tsipras.
• Evropská centrální banka v prvním týdnu kvantitativního uvolňování, které zahájila 9. března, nakoupila dluhopisy za 9,75 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že se zavázala k nákupům v objemu 60 miliard eur měsíčně, by však průměrně měla týdně nakupovat dluhopisy za zhruba 15 miliard eur.
• Rusko změnilo své rozpočtové plány na letošní rok. Vláda očekává, že letos utratí 3,1 bilionu rublů z rezervního fondu, což je méně než původní plán. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí ministerstvo financí předložilo dolní komoře ruského parlamentu. Rusko by ale i tak za jediný rok vyčerpalo dvě třetiny svého rezervního fondu, který je hlavním zdrojem prostředků pro úhradu rozpočtových schodků.
• Řecko má jen minimální šanci na vyplacení reparací za škody, které v zemi za druhé světové války způsobili nacisté. Berlín se totiž může právně opřít o dohodu o sjednocení Německa z roku 1990, v níž vítězné mocnosti označily otázku odškodného za uzavřenou, řekl německý právní odborník Eberhard Rondholz. Podle něj ale zůstává otevřená otázka splacení vynucené půjčky, kterou Řecko muselo poskytnout nacistům a které by se mohlo domáhat u občanského soudu.
• Pětiletku obnovy Krymského poloostrova vyhlásil v pondělí v Simferopolu šéf ruské krymské správy Sergej Aksjonov na slavnostním shromáždění, věnovaném prvnímu výročí krymského referenda. Krym má podle plánu do roku 2020 vyřešit hlavní hospodářské problémy včetně dopravního spojení s Ruskem.
• Švédské společnosti Hennes & Mauritz stouply v prvním čtvrtletí jejího finančního roku tržby o čtvrtinu na 40,3 miliardy švédských korun. Oznámila to v pondělí firma, která je druhým největším prodejcem oděvů na světě. Výsledek podpořil slabší kurz švédské koruny.
• Představenstvo švýcarské společnosti Holcim odmítlo podmínky navrhované fúze s konkurenčním francouzským výrobcem stavebnin Lafarge. Transakcí měla vzniknout jednička na trhu cementu s tržní hodnotou kolem 55 miliard dolarů. Holcim ve svém pondělním prohlášení navrhl zahájit nové jednání o otázkách řízení a směnném poměru akcií. Lafarge ve vlastním sdělení uvedl, že je ochoten uvažovat o možných změnách ve směnném poměru, jiné změny podmínek ve stávající dohodě ale prý nepřijme.
• Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell se stahuje ze svých projektů na těžbu z břidlic v Jihoafrické republice. Důvodem jsou současné nízké ceny energií na trhu a zpoždění v získání licence na průzkum v oblasti pánve Karoo, oznámila v pondělí společnost.
• Řecký premiér Alexis Tsipras se za tři týdny v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to v úterý mluvčí řecké vlády. Tsipras Rusko 8. dubna navštíví vůbec poprvé od zvolení do funkce letos v lednu. Už příští pondělí řecký premiér pojede do Berlína na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
• Řecká vláda chce použít příjmy z privatizace k financování sociální politiky namísto snižování státního dluhu. Za tím účelem vytvoří nový fond státního bohatství, řekla v úterý náměstkyně ministra financí Nadia Valavaniová. Tento krok by podle agentury Reuters mohl dál zhoršit vztahy mezi vládou Alexise Tsiprase a mezinárodními věřiteli, kteří chtějí, aby země prodejem majetku snižovala svůj vysoký dluh.
• Meziročně inflace v eurozóně podle finálních dat Eurostatu v únoru klesla o 0,3 %, jak předvídala i předběžná data. V lednu Tempo poklesu se tak oproti 0,6% propadu v lednu zmírnilo. V únoru 2014 byla meziroční inflace v eurozóně na +0,7 %. V celé Evropské unii meziročně spotřebitelské ceny klesly o 0,2 % po 0,5% propadu v lednu. V únoru 2014 byla meziroční inflace v EU na +0,8 %.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v březnu opět výrazně zlepšila. Index očekávání mírně vzrostl na 54,8 bodu z únorových 53. Očekával se však růst na 59,4 bodu. Hodnocení současné situace se nečekaně zlepšilo na 55,1 bodu z únorových 45,5 bodu, čekal se růst na 52 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž výrazně zlepšilo, když index vyskočil na 62,4 bodu z 52,7 bodu v únoru.
• Zaměstnanci největšího německého distribučního střediska amerického internetového obchodu Amazon v hesenském Bad Hersfeldu zahájili v úterý ráno dvoudenní stávku. Podle odborového svazu Verdi je to první v řadě protestních akcí, jimiž chtějí odbory ještě před Velikonocemi zesílit tlak na firmu a přimět ji ke zvýšení platů. Podle Amazonu se do stávky zapojila jen malá část zaměstnanců.
• Průmyslová výroba v Rusku se v únoru meziročně snížila o 1,6 %, zatímco v lednu o 0,9 % vzrostla. Proti lednu výroba klesla o 0,8 %, její propad nicméně výrazně zpomalil z lednových 21,2 %. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil ruský statistický úřad.
• Švédská centrální banka ve středu snížila úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a rozšířila nákupy státních dluhopisů, s nimiž začala minulý měsíc. Nečekaným krokem Riksbank reagovala na posilování kurzu švédské koruny, které by mohlo zmařit nedávné oživení inflace.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve středu zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,4 %, dosud předpovídala 1,1 %. Na příští rok očekává zrychlení růstu na dvě procenta, což představuje rovněž zlepšení o 0,3 procentního bodu proti předchozímu listopadovému výhledu.
• Francie dostojí svým závazkům a bude se snažit snížit deficit rozpočtu, zároveň však neudělá nic, čím by ohrozila hospodářský růst. Řekl to ve středu francouzský premiér Manuel Valls. "Evropa potřebuje silnou, ekonomicky konkurenceschopnou Francii a Francie a ostatní členské státy samozřejmě potřebují silnou Evropu," řekl Valls na společné tiskové konferenci se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
• Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk nařídil kyjevské prokuratuře připravit žalobu na Rusko k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Ve středu to oznámila agentura Interfax. Podle premiéra nedávný projev prezidenta Vladimira Putina o anexi Krymu vykazuje známky porušení mezinárodního práva.
• Britský ministr financí George Osborne přednesl ve středu návrh státního rozpočtu. Uvedl, že zatímco hospodářský růst a nezaměstnanost budou letos lepší, než se původně čekalo, inflace naopak zpomalí. Práce na fiskální stabilitě země podle něj ani zdaleka není hotová a Spojené království by ve svém úsilí o vyrovnané veřejné finance nemělo polevovat. Deficit rozpočtu podle něj letos dosáhne 5 % HDP, postupně by se však měl snižovat v letech 2018-2019 by měl rozpočet vykázat přebytek 0,2 % HDP.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ve středu prohlásil, že Řecku, které se snaží vyjednat nové podmínky záchranného programu, začíná docházet čas. "Máme dojem, a každý, kdo se touto otázkou zabývá, tento dojem sdílí, že Řecku začíná docházet čas. Očividně mají určité problémy," řekl Schäuble na tiskové konferenci a dodal, že Řecko opakovaně tvrdilo, že si nepřeje třetí záchranný program.
• Německá vláda uvolní v příštích čtyřech letech 20 miliard eur na investice do infrastruktury, rozvoje měst a klimatických opatření. Počítají s tím rozpočtové rámce na roky 2016 až 2019, které ve středu kabinet schválil. V tomto období hodlá Německo zachovat vyrovnaný rozpočet, s nímž hospodaří od loňského roku.
• Eurozóna: Přebytek obchodní bilance se v lednu snížil na 7,9 miliardy eur (prosinec: 24,3 miliardy eur, odhad: 15 miliardy eur).
• Stavební výroba v eurozóně v lednu meziměsíčně vzrostla o 1,9 % (prosinec: +0,2 %, revidováno z -0,8 %).
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v průběhu tří měsíců do ledna letošního roku stagnovala na 5,7 %, očekával se přitom pokles na 5,6 %. Růst průměrné týdenní mzdy zpomalil na 1,8 % po předchozích 20,1 % (odhad: 2,2 %). Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v únoru klesl o 31 tisíc, očekával se pokles o 30 tisíc po předchozích 39 400 (revidováno z 38 600).
• Španělský módní kolos Inditex, který vlastní například obchody Zara, loni zvýšil čistý zisk o pět procent na 2,5 miliardy eur. Firma uvedla, že jí pomohlo hospodářské oživení, které podpořilo poptávku na velkých evropských trzích. Inditex je největším maloobchodním prodejcem oděvů na světě. Celkové tržby vzrostly o osm procent na více než 18 miliard eur.
• Ztráta španělské automobilky Seat v loňském roce klesla o více než polovinu na 66 milionů eur. Tržby se naopak o téměř 16 % zvýšily a dosáhly rekordních 7,5 miliardy eur. Informovala o tom ve středu agentura DPA.
• Švýcarská vláda ve čtvrtek výrazně snížila odhad ekonomického růstu na letošní a příští rok. Reaguje tak na nedávné rozhodnutí švýcarské centrální banky zrušit limit pro růst franku vůči euru. Podle nového odhadu vláda čeká v letošním roce zvýšení hrubého domácího produktu o 0,9 % a v příštím roce o 1,8 %. Doposud čekala, že ekonomika letos stoupne o 2,1 % a příští rok tempo růstu zrychlí na 2,4 %.
• Ruská ekonomika, kterou těžce zasáhly nízké ceny ropy a západní sankce, má již nejhorší za sebou. Uvedl to ve čtvrtek ruský ministr financí Anton Siluanov. Podle ministra se objevily známky toho, že ruské hospodářství vstoupilo do období stabilizace. V lednu se přitom hrubý domácí produkt Ruska meziročně snížil o 1,5 %, napsala agentura Reuters.
• Největší německé aerolinky Lufthansa ve čtvrtek kvůli stávce pilotů zrušily polovinu plánovaných mezikontinentálních letů. Protest se týká i nákladního dopravce Lufthansa Cargo, podle vyjádření aerolinek ale žádný nákladní let odvolán nebyl. Na krátké a střední vzdálenosti létá Lufthansa po středeční stávce podle plánu, náhradní letový řád pro pátek, kdy piloti plánují další protest, chce zveřejnit později během čtvrtka.
• Eurozóna: Náklady na práci se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily o 1,1 % (revize předchozího čtvrtletí: +1,4 %).
• Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek poskytla komerčním bankám další peníze z programu levných dlouhodobých úvěrů. Finanční ústavy si v rámci třetího kola programu půjčily celkem 97,8 miliardy eur. Zájem o úvěry tak sice znatelně překonal očekávání analytiků, kteří počítali jen s částkou 40 miliard eur, zároveň však výrazně zaostal za druhým kolem TLTRO, ve kterém ECB bankám půjčila celkem 129,8 miliardy eur.
• Britská centrální banka (BoE) by ve snaze zabránit klesající inflaci mohla snížit úrokové sazby na rekordní minimum. Prohlásil to ve čtvrtek hlavní ekonom BoE Andy Haldane. Guvernér banky Mark Carney nicméně takový krok odmítá.
• ECB zvedla peněžní strop v programu nouzové likvidity (ELA) pro Řecko o 400 milionů eur. Řecká centrální banka přitom údajně požadovala navýšení o 900 milionů eur.
• Výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens vykázal za poslední tři měsíce loňského roku zisk EBITDA 13,2 milionu EUR a tržby ve výši 58,8 milionu EUR. Za celý loňský rok firma vykázala rekordní zisk EBITDA 47,2 milionu EUR. Výrobní linka v Egyptě během celého loňského roku fungovala v režimu standardní komerční produkce. Představenstvo plánuje navrhnout výplatu dividendy 1,15 EUR na akcii a zvažuje zpětný odkup akcií.
• Finské společnosti Rovio Entertainment, tvůrci populární elektronické hry Angry Birds, klesl loni zisk o 73 % na 10 milionů eur. Mohly za to nižší příjmy z licencí a propad zájmu o spotřební zboží, jako jsou hračky a oděvy. Firmě se také stále nedaří zopakovat úspěch původní hry Angry Birds, kterou představila v roce 2009, uvedla agentura Reuters.
• Čistý zisk největší italské energetické společnosti Enel se v loňském roce propadl o 84 % na 517 milionů eur. Hospodářské výsledky podniku negativně ovlivnily rozsáhlé odpisy majetku, a to zejména v Itálii a na Slovensku.
• Výsledky HeidelbergCement v 1QFY2015: Upravený zisk na akcii 0,42 EUR (odhad: 1,45 EUR), tržby 2,49 miliardy EUR (odhad: 3,36 miliardy EUR).
• Britskému výrobci luxusní obuvi Jimmy Choo vzrostl loni zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o 7,2 % na 50,2 milionu liber. Firma současně oznámila, že plánuje další expanzi obchodů v Číně.

Zdroj: CNBC