Jak technologie mění naše myšlení i trh práce

Jan Bubeník: Milane, na trhu práce se pohybuješ přes patnáct let. V čem se podle tebe změnil, respektive jak se mění poměr sil mezi těmi, kteří kupují pracovní sílu (zaměstnavateli), a těmi, kteří ji prodávají, kteří nabízejí svůj talent a své zkušenosti?

Milan Novák: Patnáct let se zdá jako dlouhá doba, ale v lidském životě jde o relativně krátký časový úsek. Překvapuje mě proto, co všechno se událo za tu dobu, co v oblasti personalistiky a vyhledávání talentů působím. Sám si jistě pamatuješ, že před patnácti lety jsme chodili ke klientům nebo zaměstnavatelům se životopisy osobně, případně jsme je posílali faxem. Spoustu informací jsme od uchazečů dostávali klasickou poštou. Doba se výrazně změnila. S internetem, vlivem globalizace a nových technologií se mění naše uvažování a je pochopitelné, že se změnilo i uvažování uchazečů o zaměstnání.

Jan Bubeník: To všechno jen ilustruje, jak se věci zrychlují. Podle průzkumů například i proto lidé, kteří dnes vstupují na trh práce jako absolventi, budou mít v průměru dvacet různých zaměstnání. Naši rodiče přitom měli dvě nebo tři, a to jen když byli velcí fluktuanti.

Milan Novák: Přesně tak, dnes už se na profil člověka a na jeho kariéru nahlíží jiným způsobem. Je to dáno tím, že se v podstatě všechno neuvěřitelně zrychluje, cítíme to všichni.

Jan Bubeník: Ty se snažíš v práci naplno využít potenciálu nových technologií. V čem je to na trhu novum, jakým způsobem se to liší od přístupu ostatních personalistů?

Milan Novák: Nové technologie, internet a celý ten on-line svět jsou prostě nutnost. Už proto, že nás to ovlivňuje při nákupu zboží, při výběru služeb, které potřebujeme, v podstatě při všem. Samozřejmě nás to tedy ovlivňuje i tehdy, když hledáme práci nebo uvažujeme o novém zaměstnanci. Internet umožňuje jednoduchý přístup k informacím, v podstatě ho tak má každý, takže když přemýšlíme o tom, že za rok nebo za dva změníme místo, můžeme si už dnes dělat obrázek o dané oblasti, diskutovat o tom on-line a podobně. Naším cílem je propojit na trhu práce dva světy, které se výrazně posunuly – uvažování uchazečů o práci a uvažování zaměstnavatelů, kteří do značné míry pokulhávají a stále často používají tradiční metody, třeba klasickou inzerci a sázku na to, že přijde životopis, což je od myšlení a způsobů fungování talentovaných lidí na hony vzdálené.

Jan Bubeník: Je ta propast, o které mluvíš, dána především generačními rozdíly?

Milan Novák: Nemyslím si, že jde pouze o generační problém. Samozřejmě, nová generace tomu výrazně napomáhá, protože uvažuje o změně práce úplně jinak. Týká se to generace Y, která se narodila po roce 1980 a vyrůstala v období technologického boomu. I předcházející generace X je ale do značné míry ovlivněna těmito aspekty. V této souvislosti mě baví sledovat nejrychleji rostoucí skupinu na Facebooku, což jsou lidé nad padesát let věku. Technologie prostě vstupují do života lidí všech generací, ta mladá se ale i díky nim rozvíjí nejrychleji.

Jan Bubeník: Zmínil jsi rostoucí zájem starších o nové technologie. Je dán tím, že tito lidé chtějí být například v kontaktu se svými dětmi a vnoučaty, nebo se tyto vymoženosti staly skutečně profesním nástrojem? Co tedy vlastně motivuje starší generaci?

Milan Novák: Člověk, jak známo, má rád kontakt. Rádi se propojujeme, navazujeme známosti a vztahy, a to v osobním i profesním životě. Internet a sociální sítě nám umožnily propojovat se rychleji a zároveň sdílet informace s daleko větším počtem lidí kolem sebe, byť to má své výhody i nevýhody.

Zdroj: Rádio BBC (Rádio Zet)