Britské akcie v pátek mírně posílily, a snížily tak týdenní ztrátu

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,36 %, čímž o něco snížil týdenní ztrátu na 1,25 %. Objem obchodování byl o 31 % vyšší než průměrně v uplynulých 30 dnech díky tomu, že většina evropských burz byla uzavřená. Regionální STOXX Europe 600 oslabil o 0,29 %, dařilo se pouze sektoru základních materiálů, zbývající sektory se pohybovaly v mínusu v čele s finančním odvětvím. Za celý týden index ztratil přes 3 %.

Lloyds Banking Group posílila o více než 7 % díky lepším než očekávaným hospodářským výsledkům za první kvartál. Akcie těžařů vedly nahoru cenné papíry Anglo American, Rio Tinto a BHP Billiton, které zpevňovaly o více než 3 %.

Index FTSE 100 sice v dubnu posílil, čímž si připsal třetí růstový měsíc za poslední čtyři měsíce, ale volatilita je zároveň nejvyšší od ledna letošního roku v důsledku voleb, které se budou v zemi konat příští týden.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Nizozemský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu vzrostl na 54 bodů z 52,5 bodu v březnu. Tempo růstu aktivity je nejrychlejší za poslední tři měsíce, zejména díky silné výrobě.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Irsku v dubnu klesl na 55,8 bodu z 56,8 bodu v březnu. Stále se ale nachází vysoko nad klíčovou 50bodovou hranicí, která odděluje růst aktivity od poklesu.
• Britský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu klesl na 51,9 bodu z 54 bodů v březnu. Ukazatel se nachází na nejnižší hodnotě za posledních sedm měsíců. Index dolů stáhlo zejména výrazné zpomalení růstu výroby, která expandovala nejpomaleji od listopadu loňského roku.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v březnu zůstala na únorové hodnotě 11,3 %, očekával se pokles na 11,2 %. V březnu 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 11,7 %. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti meziměsíčně rovněž stagnovala na 9,8 %, oproti březnu 2014 se však snížila o 0,6 procentního bodu.
• Pokles spotřebitelských cen v eurozóně se podle předběžných dat v dubnu zastavil. Meziročně ceny po březnovém 0,1% poklesu stagnovaly, jak se očekávalo. "Inflace v eurozóně přešla v souladu s očekáváním z poklesu do meziroční stagnace. Ve vývoji inflace hraje stále klíčovou roli ropa, jejíž ceny se stabilizovaly a začaly pomalu růst. S tím, jak začne vypadávat efekt loňského propadu cen ropy, bude na důležitosti nabývat vývoj jádrové inflace. Ta se drží hluboko pod cílem ECB a zatím nejeví známky zrychlování," okomentoval data Ľuboš Mokráš, analytik z České spořitelny. "Množící se příznaky zlepšení výkonnosti evropských ekonomik a zrychlení růstu peněžní zásoby a úvěrů by měly začít v dalších měsících tlačit nahoru i jádrovou inflaci. Protože se navíc u cen ropy dá očekávat další růst, je nyní riziko deflace v eurozóně na ústupu. Pokud nedojde k nečekanému propadu ekonomiky v eurozóně (například kvůli obnoveným problémům se zadlužením) nebo se (opět nečekaně) nepropadnou ceny ropy, je deflace v eurozóně minulostí."
• Ruská centrální banka ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 12,5 %. Reaguje tak na růst kurzu rublu a na náznaky zpomalující inflace. Snížení úroků je přitom výraznější, než předpokládali analytici. Ti ho v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali jen na jeden procentní bod.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's ve čtvrtek snížila úvěrové hodnocení silně zadluženého Řecka o jeden stupeň na Caa2. Důvodem je nejistota ohledně výsledku jednání Atén s mezinárodními věřiteli. Rating se tak dostal hlouběji do spekulativního pásma. Výhled je navíc negativní, což signalizuje, že by Moody's mohla přikročit k jeho dalšímu zhoršení.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v dubnu stagnovala na březnovém rekordním minimu 6,4 %, jak se očekávalo. Bez práce je tak podle sezónně očištěných údajů 2,79 milionu Němců. Počet lidí bez práce se snížil o 8 tisíc, při očekávání poklesu o 15 tisíc. Podle sezónně neočištěných dat byl počet Němců bez zaměstnání v dubnu 2,84 milionu.
• Španělská ekonomika vykázala v prvním čtvrtletí růst proti předchozím třem měsícům o 0,9 %, což je nejrychlejší tempo od roku 2007. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil tamní statistický úřad. Růst čtvrté největší ekonomiky v eurozóně zrychlil z 0,7 % v posledním kvartálu loňského roku.
• Evropa je připravena na různé výsledky patové situace mezi Řeckem a jeho věřiteli. Řekl to ve čtvrtek podle agentury Reuters šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Předseda euroskupiny to uvedl v odpovědi na otázku, zda existuje náhradní plán pro případ, že by Řecko bylo nuceno opustit eurozónu nebo se dostat do prodlení se splátkami svého dluhu.
• Švýcarská centrální banka (SNB) se v letošním prvním čtvrtletí propadla do rekordní ztráty 30 miliard švýcarských franků. Silnější kurz franku totiž snížil hodnotu jejích devizových rezerv. Ve stejném období loni vykázala SNB zisk 4,4 miliardy CHF.
• Více než tři čtvrtiny Řeků chtějí, aby jejich země zůstala součástí eurozóny. Vyplývá to z průzkumu agentury GPO, jehož výsledky zveřejnila řecká televize Mega. Strategii řecké vlády při jednání s mezinárodními věřiteli teď podporuje asi 58 % respondentů, zatímco začátkem února to bylo přes 90 %.
• Maloobchodní tržby v Německu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 3,6 %, což je nejprudší nárůst od začátku roku 2012. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Údaje podle analytiků signalizují, že soukromé výdaje v letošním roce zůstanou významným motorem růstu německé ekonomiky.
• Ukrajinská ekonomika se příští rok vrátí k růstu a pokud se situace na východě země nezhorší, stoupne hrubý domácí produkt (HDP) země o dvě procenta. Předpověděla to ve středu Světová banka (SB). Letos ale ekonomika prohloubí pokles na 7,5 % z loňského propadu o 6,8 %, uvedla banka podle agentury Reuters.
• Spotřebitelské ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o 0,4 % po březnových 0,3 %, jak se očekávalo. Meziměsíčně se naopak po březnovém růstu o 0,5 % snížily o 0,1 %, což se rovněž očekávalo. Inflace harmonizovaná s metodikou výpočtu EU meziročně zrychlila na 0,3 % po březnových +0,1 % a meziměsíčně klesla stejně jako národní údaj o 0,1 % po 0,5% růstu v březnu.
• Maloobchodní tržby ve Španělsku v březnu meziročně vzrostly o 3,7 %, po sezónním očištění se zvýšily o 2,8 %.
• Unipetrol oznámil uskutečnění valné hromady 2. června od 11 hodin. Management nenavrhuje žádnou dividendu, což je v souladu s očekáváním trhu.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v dubnu snížila. Index spotřebitelské důvěry klesl v souladu s předběžnými daty na -4,6 bodu z -3,7 bodu v březnu. Zhoršila se i důvěra v průmyslu, naopak ve službách se zlepšila.
• Švédská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na -0,25 %, plánuje rozšířit nákupy dluhopisů o dalších 40-50 miliard švédských korun.
• Hodnota poskytnutých úvěrů domácnostem a firmám v eurozóně se v březnu zvýšila poprvé za tři roky. Středeční údaje Evropské centrální banky (ECB) podle ekonomů naznačují, že její razantně uvolněná měnová politika začíná rozhýbávat úvěrový trh z dlouhého útlumu.
• Společnost Mylan navýšila nabídku na akvizici irské firmy Perrigo. Původní nabídku ve výši 205 dolarů za akcii Perrigo odmítla, Mylan proto nyní přistoupila k jednáním s nabídkou 75 dolarů za jednu akcii Perriga v hotovosti plus 2,3 akcie Mylan za každou akcii firmy Perrigo. Akcie Mylan se na burze v současnosti pohybují na ceně 72,71 dolaru. Perrigo však později odpoledne i tuto nabídku odmítla.
• Dosažení dohody s věřiteli do 9. května je podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase možné. Pokud by se to nepodařilo, bude však prý nutné vypsat referendum. Předčasné volby naopak Tsipras v pondělním rozhovoru poskytnutém řecké televizní stanici Star TV vyloučil.
• Šéfka kyperské centrální banky Chrystalla Giorkatziová v úterý prohlásila, že Řecko a Kypr se v očích mezinárodních trhů vyvíjí různými směry a tudíž se přelití krize z Řecka neobává. Pevné vazby mezi finančními sektory se podle ní poslední dobou výrazně oslabily, což by mělo uklidnit investory, kteří se obávají vývoje situace Řecka v eurozóně. "Finanční vývoj a nejistota v Řecku už Kypr nadále nijak výrazně neohrožují," prohlásila Giorkatziová. Podle ní se výnosy kyperský dluhopisů výrazně odchylují od řeckých dluhopisů, což jasně ukazuje na to, že se obě země vyvíjejí jiným směrem.
• Slovenská vláda požaduje od italského koncernu Enel coby majitele kontrolního podílu výrobce elektřiny Slovenské elekrárne (SE) kompenzaci 492 milionů eur za zrušený pronájem vodní elektrárny Gabčíkovo. Novinářům to v úterý řekl premiér Robert Fico. SE tento měsíc naopak oznámily, že za ztrátu kontraktu na provoz zmiňované elektrárny budou požadovat po Slovensku odškodné 588,2 milionu eur.
• Ekonomika Spojeného království v prvním kvartále podle předběžných dat expandovala nejpomalejším tempem od čtvrtého čtvrtletí roku 2012. Mezikvartálně se HDP zvýšil jen o 0,3 %, předpokládal se 0,5% růst po předchozím 0,6% růstu. Meziroční růst zpomalil na 2,4 % z předchozích 3 %, očekávalo se přitom mírnější zpomalení na 2,6 %.
• Zhruba polovina investorů předpokládá, že Řecko během následujících 12 měsíců opustí eurozónu. Ukázaly to výsledky průzkumu německého institutu Sentix. Data podle agentury Reuters naznačují, že každý druhý investor příliš nevěří slibům udržet Atény v měnové unii.
• Ministr financí Andrej Babiš odmítl úvahy, že by Česká republika vstoupila do eurozóny ještě za úřadování současné Sobotkovy vlády. Uvedl to v rozhovoru, který v úterý uveřejnil list Financial Times. Vláda v pondělí schválila koncepci politiky ČR v Evropské unii, která mimo jiné počítá s navozením debaty o přijetí eura. Termín vstupu do eurozóny by měl být stanoven před rokem 2020.
• Americký internetový obchod Amazon začal nabírat pracovníky do dobrovízského distribučního centra, které by se mělo otevřít do konce třetího čtvrtletí letošního roku. Firma hledá prvních 1 000 řadových zaměstnanců a 100 vedoucích, informovali v úterý v Praze zástupci společnosti. Skladníkům a příbuzným profesím nabízí nástupní plat 110 Kč za hodinu, vedoucím 150 Kč za hodinu. Celkem mají v Dobrovízi u Prahy pracovat 2 tisíce lidí na plný úvazek a 3 tisíce lidí sezonně.
• Skupina CEE Stock Exchange Group (CEESEG), která provozuje akciové trhy ve Vídni, Praze, Budapešti a Lublani, chce prodat lublaňskou burzu cenných papírů. V rozhovoru s rakouským listem Wirtschaftsblatt to řekl jeden z šéfů skupiny Michael Buhl.
• Řecký premiér Alexis Tsipras si v neděli telefonoval s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i šéfem euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem. Mluvčí německé vlády v pondělí potvrdil, že se tento hovor odehrál, odmítl však komentovat, o čem se spolu Tsipras s Merkelovou bavili. Podle německých novin Bild volal Tsipras Merkelové a Dijsselbloemovi proto, aby je přesvědčil o nutnosti další pomoci Řecku a aby je přiměl svolat krizové jednání na tento týden. List Bild tvrdí, že jediným důvodem tohoto telefonátu je fakt, že Řecku už peníze došly - cituje nejmenovaného evropského diplomata, který prohlásil: "Řecko je v plamenech a není tu žádná voda, kterou by se mohl oheň uhasit. Situace je více než dramatická."
• Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank hodlá v příštích letech zrušit více než čtvrtinu poboček, opustit zhruba desetinu zemí, ve kterých nyní působí, a omezit svá aktiva v investičním bankovnictví. Počítá s tím restrukturalizační plán pro příštích pět let, jehož podrobnosti v pondělí zveřejnila banka. Nová strategie má posílit ziskovost podniku. Banka si od ní slibuje snížení ročních nákladů o 3,5 miliardy eur.
• Řecký premiér Alexis Tsipras v pondělí provedl změny ve složení týmu, který vede jednání s mezinárodními věřiteli Řecka, napsala s odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj agentura Reuters. Tsipras i jeho poradci ale vyjádřili podporu ministru financí Janisovi Varufakisovi, který se kvůli svému výkonu na pátečním zasedání ministrů financí eurozóny v Rize stal terčem kritiky médií. V Aténách podle řeckého tisku kolovaly spekulace, že by mohl být odvolán.
• Akcie největší evropské automobilky Volkswagen stouply během pondělního dopoledního obchodování až o více než pět procent. Investoři doufají, že automobilka dokáže po odchodu šéfa dozorčí rady Ferdinanda Piëcha zvýšit ziskovost ve své hlavní divizi, zlepší své výsledky v zahraničí a pohřbí plány na možné akvizice, napsala agentura Reuters.
• Francie vyšetřuje původ ohromného majetku strýce syrského prezidenta Bašára Asada. Rifát Asad odešel ze Sýrie kvůli sporům s bratrem a bývalým prezidentem Háfizem před 30 lety údajně zcela bez peněz. V pondělí se jeho majetek odhaduje na 90 milionů eur.

Výsledková sezóna

• Britská bankovní skupina Lloyds Banking Group v letošním prvním čtvrtletí hospodařila se ziskem po zdanění 913 milionů liber. Výnosy firmy dosáhly 4,64 miliardy liber. Loni skupina dosáhla zisku po zdanění ve výši 1,16 miliardy liber a výnosů 4,53 miliardy liber.
• Čistý zisk britsko-nizozemské ropné společnosti Royal Dutch Shell se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o více než polovinu a dosáhl 3,2 miliardy dolarů. Hlavním důvodem je výrazný pokles cen ropy na světových trzích. Výsledek ale překonal očekávání analytiků, z části díky dobrým výsledkům při zpracování ropy.
• Finské společnosti Nokia v letošním prvním čtvrtletí klesl provozní zisk meziročně o 13 % na 265 milionů eur. Výsledky klíčové divize zařízení pro telekomunikační sítě Nokia Networks podle agentury Reuters výrazně zaostaly za očekáváním analytiků.
• Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM v prvním čtvrtletí snížila provozní ztrátu na 417 milionů eur ze 445 milionů eur před rokem. Firma uvedla, že na ni nepříznivě doléhají výraznější výkyvy směnných kurzů a že zejména na trasách do východní Afriky a do Asie pociťuje tlak na pokles cen letenek. Žádný celoroční výhled ale management neposkytl.
• Provozní zisk evropského výrobce letecké techniky Airbus Group se meziročně snížil o sedm procent na 651 milionů eur. Na hospodářské výsledky podniku měl negativní vliv pokles dodávek letadel zákazníkům, který však zčásti kompenzovaly příznivé dopady slabšího eura.
• Francouzské farmaceutické skupině Sanofi, která je majitelem českého výrobce léků Zentiva, klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 6,3 % na 1,05 miliardy eur. Slabší výsledky způsobil pokles prodeje léku na cukrovku Lantus, ale také mimořádný odpis hodnoty koupených akvizic a náklady na restrukturalizaci aktivit v oblasti výzkumu a vývoje ve Francii, uvedla společnost.
• Čistý zisk ruského plynárenského gigantu Gazprom se v loňském roce propadl o 86 % na 159 miliard rublů. Ziskovost monopolního vývozce ruského zemního plynu srazilo výrazné oslabení ruského rublu, pokles prodeje na Ukrajinu a odpisy aktiv, sdělila ve středu společnost.
• Mediální společnost Central European Media Enterprises (CME), která v ČR vlastní televizi Nova a další stanice, v letošním prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 73,27 milionu dolarů oproti ztrátě 47,92 milionu dolarů o rok dříve. Na úrovni tržeb firma dosáhla výsledku 126,13 milionu dolarů, který byl oproti loňskému prvnímu čtvrtletí, za které CME vykázala tržby 140,71 milionu dolarů, taktéž slabší. Ztráta z pokračujících operací v 1Q2015 činila 70,24 milionu USD oproti ztrátě 41 milionů USD o rok dříve.
• Ziskovost německého automobilového koncernu Volkswagen v prvním čtvrtletí vzrostla o téměř 20 %. Celkové tržby skupiny, do níž patří i česká automobilka Škoda Auto, stouply o deset procent na téměř 52,7 miliardy eur. Plyne to ze středečního sdělení společnosti.
• Německý automobilový koncern Daimler zvýšil v prvním čtvrtletí provozní zisk meziročně o 41 %, více, než se čekalo. Čistý zisk se za první tři měsíce roku skoro zdvojnásobil, oznámila v úterý firma. Společnosti pomohl rekordní prodej luxusních vozů Mercedes-Benz a uvedení nových modelů na trh.
• Britské ropné společnosti BP klesl čistý zisk za první tři měsíce roku meziročně o více než čtvrtinu na 2,6 miliardy dolarů. Hospodaření firmy zasáhl prudký propad světových cen ropy. Příjmy z rafinační činnosti se jí ale podařilo výrazně zvýšit.
• Francouzské energetické skupině Total v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk o zhruba pětinu na 2,6 miliardy dolarů, překonal však odhady. K nečekaně lepším výsledkům pomohly vyšší marže při zpracování ropy a také růst těžby. Podobně jako jiné ropné skupiny se ale potýkala s propadem světových cen ropy.
• Výsledky Santander v 1Q2015: Čistý zisk 1,72 miliardy EUR (odhad: 1,69 miliardy EUR).
• Výsledky Orange v 1Q2015: EBITDA 2,92 miliardy EUR (odhad: 2,93 miliardy EUR).

Zdroj: Bloomberg