Evropské akcie ve středu před koncem zasedání Fedu a v očekávání setkání euroskupiny zlevnily

Britský FTSE 100 odepsal 0,44 %, francouzský CAC 40 1,02 % a německý DAX 0,6 %. Regionální STOXX Europe 600 oslabil o 0,45 %, nahoře ho držel ropný sektor, dolů ho naopak stahovaly akcie automobilek a realitní odvětví. Index DJ EURO STOXX 50 klesl o 0,73 % na 3 428,76 bodu.

"Situace v Řecku je zamlžená a všechno se může každou vteřinou změnit," říká Nicola Marinelli z Pentalpha Capital. "Spojené státy oproti počátku roku trochu nabraly tempo. Fed nejspíš bude držet svůj současný postoj, pokud se tedy nedočkáme nějakého masivního zklamání v podobě makrodat nebo zprávy z trhu práce," dodává.

Ve čtvrtek se sejde takzvaná euroskupina, kterou tvoří ministři financí zemí eurozóny, aby jednala o řecké dluhové krizi. Zásadní posun se nicméně neočekává, protože Řecko ani jeho mezinárodní věřitelé nejeví ochotu ustoupit ze svých požadavků a podmínek pro poskytnutí, respektive získání zbývajících 7,2 miliardy eur z dobíhajícího záchranného programu pro silně zadluženou zemi.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Pro dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli existují technické a odborné předpoklady, nyní je ale třeba politická vůle z řecké strany. Novinářům to ve středu řekl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Ve čtvrtek se budou v Lucembursku situací zabývat ministři financí 19 zemí eurozóny, v této chvíli ale neexistence dohody znamená, že ministři zřejmě jen zhodnotí dosavadní vývoj a situaci nijak výrazně neposunou.
• Německý hospodářský institut Ifo zvýšil výhled růstu německé ekonomiky na letošní rok na 1,9 % z prosincových 1,5 %. Ke zrychlení růstu má přispět silná soukromá spotřeba podpořená nízkou nezaměstnaností. V příštím roce má tempo růstu největší evropské ekonomiky mírně zpomalit na 1,8 %.
• Pokud se Řecku do konce týdne nepodaří mezinárodní věřitele přesvědčit, aby mu poslali zbývajících 7,2 miliardy eur z dobíhajícího záchranného programu, jsou evropští politici připraveni podniknout nezbytné kroky k tomu, aby byly v silně zadlužené zemi zavedeny kapitálové kontroly. Uvádí to německý list Süddeutsche Zeitung. Pokud by na kapitálové kontroly v Řecku došlo, potkal by zemi podobný osud jako před dvěma lety Kypr.
• Řecká centrální banka ve středu vydala varování, že země nabere "bolestivý kurz", pokud jednání s věřiteli selžou. Tento kurz podle zprávy banky povede k platební neschopnosti a vystoupení Řecka z eurozóny. Banka také upozornila, že dojde ke zrychlení propadu ekonomiky ve druhém kvartále letošního roku a že pokračující krize způsobila mezi říjnem a dubnem odliv depozit z řeckých bank zhruba v objemu 30 miliard eur.
• ECB navýšila program dodávání likvidity řeckým bankám na 84,1 miliardy EUR z 83 miliard EUR.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční míra inflace stoupla na 0,3 % z nulové úrovně v dubnu. Ve své finální zprávě to ve středu oznámil statistický úřad Eurostat a potvrdil tak předběžný rychlý odhad. Inflace v celé evropské unii rovněž zrychlila na 0,3 % z dubnových 0,0 %, v květnu 2014 byla přitom na 0,6 %.
• Diplomaté členských zemí Evropské unie se ve středu shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Uvedly to diplomatické zdroje s tím, že krok formálně potvrdí v pondělí ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce v Lucemburku. Summit EU v březnu rozhodl evropské sankce uvalené kvůli ukrajinské krizi těsně spojit s plněním mírových dohod z Minsku.
• Většina Němců si přeje, aby Řecko kvůli dluhové krizi opustilo eurozónu. Ukázal to průzkum, jehož výsledky ve středu zveřejnila společnost YouGov. Poprvé od začátku roku také převažuje počet lidí, kteří se domnívají, že se Atény budou muset společné evropské měny vzdát.
• Ruská vláda s možností prodloužení sankcí Evropské unie počítala, uvedl ve středu ministr financí Anton Siluanov. Reagoval tak na zprávy z Bruselu, že diplomaté členských zemí EU se shodli na prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko kvůli ukrajinské krizi do konce ledna příštího roku.
• Evropská unie by měla být ve vlastním zájmu solidární se členy, kteří jsou v nouzi. Prohlásil to ve středu rakouský kancléř Werner Faymann během jednání s řeckým prezidentem Prokopisem Pavlopulosem. Sociálně demokratický lídr Rakouska se podle agentury Reuters postavil na stranu Řecka v otázce přísných reforem, které požadují jeho věřitelé pro poskytnutí další části pomoci. Faymann bude ve středu jednat rovněž s premiérem Alexisem Tsiprasem.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců končících dubnem zůstala na 5,5 %, jak se očekávalo. Zaměstnanost se zvýšila o 114 tisíc, čekal se nárůst o 190 tisíc. Růst mez během stejného tříměsíčního období zrychlil na 2,7 % oproti původním zrevidovaným 2,3 % (revidováno z 2,2 %). V květnu zároveň klesl počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti o 6 500, čekal se však větší pokles o 12 300.
• Schäuble doufá v dohodu s Řeckem, ale prý už je třeba se připravit na to, že k ní nedojde.
• Tsipras: Vláda bude muset učinit závažné rozhodnutí, pokud nedosáhneme dohody s věřiteli. Nebojím se dělat "těžká rozhodnutí".
• Volba příštího šéfa euroskupiny by se měla konat v červenci, aby se pozornost mohla soustředit na jednání o Řecku. Uvedl to ve středu současný předseda neformálního seskupení ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Příští setkání euroskupiny se koná ve čtvrtek.
• Slovenský ministr financí Peter Kažimír ve středu kritizoval řecké politiky za jejich přístup k jednání o vyřešení řecké dluhové krize. Dohodu ohledně záchranného programu na nejbližší schůzce zástupců Řecka a jeho partnerů z eurozóny, do které patří i Slovensko, Kažimír neočekává.

Zdroj: Bloomberg, ČTK, CNBC