Evropské akcie zakončily týden mírným posílením, čímž snížily ztrátu celého týdne

Britský FTSE 100 zakončil lehce nad nulou se ziskem 0,04 %, francouzský CAC 40 připsal 0,25 % a německý DAX ztratil 0,54 %. Regionální Stoxx Europe 600 zpevnil o 0,36 %, nahoře jej držel sektor cestovního ruchu, ztrácel naopak sektor základních materiálů a chemický sektor.

Za celý týden FTSE 100 odevzdal 1,07 %, CAC 40 0,67 % a DAX 1,4 %. Regionální Stoxx Europe 600 za uplynulý týden oslabil o procento.

Řecký ASE index v pátek posiloval i o 2,6 %, když Evropská centrální banka schválila navýšení stropu programu poskytnutí nouzové likvidity řeckým bankám, zisk však postupně odevzdal a zakončil se ziskem 0,6 %. Nejvíce se v pátek dařilo irským a italským akciím, které zpevňovaly o více než procento.

"Každý si uvědomuje, že se blížíme jakémusi rozuzlení," říká Philippe Gijels z BNP Paribas Fortis. "Mnoho lidí čeká s nakupováním na pád cen a mnoho z nich nakupuje nyní, než k tomuto rozuzlení dojde. Když se podíváme na Řecko, zjistíme, že se jedná jen o malou část eurozóny. Má nějaký dluh, ale ten se dá utáhnout a navíc má k dispozici bazuku v podobě ECB," dodává.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Podle MNI navýšila Evropská centrální banka strop programu ELA na poskytování nouzové likvidity bankám v Řecku jen o 1,8 miliardy eur. To by znamenalo, že při současném tempu odlivu depozit z řeckých bank tato injekce vydrží zemi maximálně do úterý.
• Před pondělní bruselskou schůzkou k řecké krizi, které se zúčastní lídři zemí platících eurem, se v pondělí sejdou také jejich ministři financí. Finský ministr Alexander Stubb v pátek při příchodu na jednání se svými kolegy z celé EU zdůraznil, že po čtvrtečním jednání euroskupiny, které skončilo bez výsledku, je teď míč na řecké straně hřiště.
• Ukrajina se rozhodla předložit věřitelům upravený návrh restrukturalizace svého dluhu. Uvedla to v pátek ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková. Varovala, že pokud majitelé ukrajinských státních dluhopisů na tento návrh nepřistoupí, přestane jim Kyjev splácet peníze.
• Ruský plynárenský podnik Gazprom chce budovat globální strategickou alianci s britsko-nizozemským ropným koncernem Royal Dutch Shell. Obě společnosti si v rámci spolupráce vymění část majetku a Gazprom bude moci pronikat na nové trhy. Agentuře Reuters to v pátek řekl šéf Gazpromu Alexej Miller.
• Ministři energetiky Ruska a Řecka v pátek podepsali dohodu o prodloužení plánovaného plynovodu Turkish Stream, který má dopravovat plyn z Ruska přes Černé moře do Turecka, až do Řecka. Moskva se bude podílet na financování projektu a bude jej vlastnit napůl s Aténami, uvedl ruský ministr Alexandr Novak.
• Rusko zvažuje zpřísnění podmínek pro zahraniční firmy, které podnikají na ruském trhu. Oznámila to v pátek agentura RIA Novosti s odvoláním na prohlášení ministra přírodních zdrojů Sergeje Donského. Moskva by k tomuto kroku nejspíš přistoupila v případě, že by byly prodlouženy západní sankce proti Rusku.
• Ruská ekonomika navzdory předpovědím neprožívá větší krizi, inflaci se daří držet pod kontrolou, kurz rublu je stabilnější a banky se přizpůsobily novým podmínkám, řekl v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradě ruský prezident Vladimir Putin. Země, která čelí poklesu důležitých příjmů z těžby ropy a západním hospodářským sankcím, podle něj hodlá vytvořit lepší podmínky pro investory, předvídatelné právní prostředí a zmrazit daně.
• Rusko si povolalo belgického velvyslance v zemi, aby protestovalo proti blokování ruského státního majetku v Belgii a zmrazení účtů ruských diplomatických zastoupení v belgických bankách. Ruská diplomacie nyní zvažuje, zda na tyto kroky odpoví právní cestou, uvedla agentura Reuters s odvoláním na náměstka ruského ministra zahraničí.
• Hospodářská krize v Rusku bude Evropu stát odhadem 100 miliard eur a více než dva miliony lidí mohou přijít o práci. Důsledky skomírající ruské ekonomiky, na jejíž výkon měly kromě klesajících cen ropy vliv i sankce přijaté Evropskou unií kvůli postupu Moskvy vůči Ukrajině, spočítal ve své analýze vídeňský ústav pro výzkum hospodářství WIFO. Největší ztráty zřejmě v budoucnu čekají Německo, kde může přijít o práci až půl milionu lidí, a také Estonsko, jehož hospodářství by mohlo klesnout o více než 15 %.
• Nařízení, na jehož základě vznikne Evropský fond strategických investic (EFSI) v pátek v Lucembursku podpořili ministři financí evropské osmadvacítky. Fond je páteří plánu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, jak v příštích letech rozhýbat pomocí investic evropskou ekonomiku.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Čtvrteční jednání ministrů financí zemí platících eurem o řecké krizi skončilo v Lucembursku bez dohody, uvedl na internetu místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Schůzka podle něj vyslala signál Řecku, aby se vážně zapojilo do jednání. V reakci na neúspěšná jednání svolal předseda Evropské rady Donald Tusk schůzku nejvyšších představitelů zemí eurozóny. Prezidenti a premiéři zemí platících eurem se sejdou v pondělí večer v Bruselu.
• Pokud Řecko do konce června nepošle Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) dlužné peníze, bude to znamenat jeho "default", tedy stav, kdy neuhradilo splatný dluh. Žádná dodatečná lhůta ani jiná možnost odkladu neexistuje, řekla ve čtvrtek šéfka měnového fondu Christine Lagardeová v Lucemburku, kam přijela na setkání s ministry financí eurozóny.
• Norská centrální banka ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum a uvedla, že další pokles by mohl přijít na podzim, protože po propadu cen ropy tempo růstu norské ekonomiky zpomaluje. Základní sazba klesla o čtvrt procentního bodu na jedno procento, v souladu s očekáváním analytiků.
• Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek poskytla komerčním bankám další peníze z programu levných dlouhodobých úvěrů. Finanční ústavy si v rámci čtvrtého kola programu půjčily celkem 73,8 miliardy eur. Zájem o úvěry tak sice byl v souladu s odhady analytiků, kteří predikovali rozmezí od 20 do 160 miliard eur, zároveň však výrazně zaostal za třetím kolem TLTRO, ve kterém ECB bankám půjčila celkem 97,8 miliardy eur a i za druhým kolem, v němž si banky půjčily 129,8 miliardy eur.
• Tempo růstu mezd v eurozóně se v prvním kvartále zvýšilo na 2,2 % meziročně z 1,1 % v předchozím čtvrtletí (revidováno z 1,0 %). Náklady na pracovní sílu vzrostly rovněž o 2,2 % meziročně po 1,2% růstu v předešlých třech měsících (revidováno z 1,1 %). V celé Evropské unii se náklady na pracovní síly zvýšily o 2,5 % meziročně po 1,5% růstu v předchozím kvartále. Mzdy se zvýšily o 2,4 % v celé EU po 1,4% růstu v posledních třech měsících roku 2014.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v květnu meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, očekával se 0,1% pokles po předchozím růstu o 0,8 % (revidováno z 1,2 %). Tržby z prodeje potravin se zvýšily o 0,6 %, naopak prodeje oblečení a obuvi klesly o 1,6 %. Meziročně tržby maloobchodních prodejců vzrostly o 4,6 %, očekával se 4,3% růst po předchozích 4,6 % (revidováno z 4,7 %). Maloobchodní tržby očištěné o pohonné hmoty meziměsíčně rovněž vzrostly o 0,2 %, meziročně se zvýšily o 4,4 %.
• Prostor pro dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli stále existuje. Ve čtvrtek to ve Spolkovém sněmu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní však Atény musejí ukázat, že o dohodu mají zájem, a musí naplnit své závazky z únorové dohody o prodloužení úvěrové pomoci. Řecku bez dohody s věřiteli hrozí insolvence a odchod z eurozóny.
• Ruský plynárenský monopol Gazprom se dohodl se svými největšími odběrateli plynu na expanzi plynovodu Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, a obchází tak Ukrajinu. K projektu se připojí německý E.ON, rakouská OMV a nizozemská Shell, oznámil ve čtvrtek Gazprom.
• Rusko nemá zdroje v rozpočtu na to, aby finančně pomohlo Řecku, které o peníze Moskvu ani nežádá. Oznámil to ve čtvrtek v rozhovoru s agenturou Reuters náměstek ruského ministra financí Sergej Storčak. Ruský činitel se tak vyjádřil v den, kdy na začínající ekonomické fórum v Petrohradu dorazil řecký premiér Alexis Tsipras. Ten má v pátek jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zejména o řecké účasti v ruském projektu plynovodu Turkish Stream, kterým se Moskva chce přes turecké území dostat k chudému jižnímu křídlu Evropské unie.
• Řecký státní dluh je i přes svou zdánlivě vysokou úroveň udržitelný, protože eurozóna už zemi jeho značnou část odpustila a Atény jí nemusí osm let splácet úroky ani jistinu. Uvedl to ve čtvrtek záchranný fond eurozóny ESM ve zprávě, která dává ministrům financí eurozóny zbraň proti požadavkům Atén na další snižování dluhové zátěže. Ministři ve čtvrtek v Lucemburku jednají o problémech Řecka, jemuž bez nových úvěrů hrozí v brzké době bankrot.
• Rusko se znepokojením sleduje kroky směřující k zabavování ruského majetku v Belgii a Francii, které by mělo uspokojit pohledávky akcionářů někdejší ruské ropné společnosti Jukos miliardáře Michaila Chodorkovského. Podle rozhodnutí mezinárodní arbitráže z loňského července má Rusko vyplatit 50 miliard dolarů za faktické vyvlastnění majetku Jukosu, které následovalo po odsouzení Chodorkovského v roce 2005. Moskva ale výsledek arbitráže neuznává.
• Primární rozpočet centrální řecké vlády za prvních pět měsíců letošního roku skončil v přebytku 1,51 miliardy eur. Vláda přitom očekávala deficit. Lepší výsledky způsobilo snížení výdajů, vyplývá ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo řecké ministerstvo financí.
• Maďarské nízkonákladové aerolinky Wizz Air podepsaly na pařížském aerosalonu předběžnou dohodu o koupi 110 letadel Airbus A321neo. Katalogová hodnota objednávky je 13,7 miliardy USD. Objednávka je zatím největší samostatnou objednávkou modelu A321neo, uvedl Airbus.
• Rusko nepředpokládá, že by v odvetě za prodloužení evropských hospodářských sankcí proti Rusku zavedlo nové sankce proti unii. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. EU se ve středu rozhodla prodloužit protiruské sankce do konce ledna. Důvodem je postup Ruska v krizi na Ukrajině.
• Pro dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli existují technické a odborné předpoklady, nyní je ale třeba politická vůle z řecké strany. Novinářům to ve středu řekl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Ve čtvrtek se budou v Lucembursku situací zabývat ministři financí 19 zemí eurozóny, v této chvíli ale neexistence dohody znamená, že ministři zřejmě jen zhodnotí dosavadní vývoj a situaci nijak výrazně neposunou.
• Německý hospodářský institut Ifo zvýšil výhled růstu německé ekonomiky na letošní rok na 1,9 % z prosincových 1,5 %. Ke zrychlení růstu má přispět silná soukromá spotřeba podpořená nízkou nezaměstnaností. V příštím roce má tempo růstu největší evropské ekonomiky mírně zpomalit na 1,8 %.
• Pokud se Řecku do konce týdne nepodaří mezinárodní věřitele přesvědčit, aby mu poslali zbývajících 7,2 miliardy eur z dobíhajícího záchranného programu, jsou evropští politici připraveni podniknout nezbytné kroky k tomu, aby byly v silně zadlužené zemi zavedeny kapitálové kontroly. Uvádí to německý list Süddeutsche Zeitung. Pokud by na kapitálové kontroly v Řecku došlo, potkal by zemi podobný osud jako před dvěma lety Kypr.
• Řecká centrální banka ve středu vydala varování, že země nabere "bolestivý kurz", pokud jednání s věřiteli selžou. Tento kurz podle zprávy banky povede k platební neschopnosti a vystoupení Řecka z eurozóny. Banka také upozornila, že dojde ke zrychlení propadu ekonomiky ve druhém kvartále letošního roku a že pokračující krize způsobila mezi říjnem a dubnem odliv depozit z řeckých bank zhruba v objemu 30 miliard eur.
• ECB navýšila program dodávání likvidity řeckým bankám na 84,1 miliardy EUR z 83 miliard EUR.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční míra inflace stoupla na 0,3 % z nulové úrovně v dubnu. Ve své finální zprávě to ve středu oznámil statistický úřad Eurostat a potvrdil tak předběžný rychlý odhad. Inflace v celé evropské unii rovněž zrychlila na 0,3 % z dubnových 0,0 %, v květnu 2014 byla přitom na 0,6 %.
• Diplomaté členských zemí Evropské unie se ve středu shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Uvedly to diplomatické zdroje s tím, že krok formálně potvrdí v pondělí ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce v Lucemburku. Summit EU v březnu rozhodl evropské sankce uvalené kvůli ukrajinské krizi těsně spojit s plněním mírových dohod z Minsku.
• Většina Němců si přeje, aby Řecko kvůli dluhové krizi opustilo eurozónu. Ukázal to průzkum, jehož výsledky ve středu zveřejnila společnost YouGov. Poprvé od začátku roku také převažuje počet lidí, kteří se domnívají, že se Atény budou muset společné evropské měny vzdát.
• Ruská vláda s možností prodloužení sankcí Evropské unie počítala, uvedl ve středu ministr financí Anton Siluanov. Reagoval tak na zprávy z Bruselu, že diplomaté členských zemí EU se shodli na prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko kvůli ukrajinské krizi do konce ledna příštího roku.
• Evropská unie by měla být ve vlastním zájmu solidární se členy, kteří jsou v nouzi. Prohlásil to ve středu rakouský kancléř Werner Faymann během jednání s řeckým prezidentem Prokopisem Pavlopulosem. Sociálně demokratický lídr Rakouska se podle agentury Reuters postavil na stranu Řecka v otázce přísných reforem, které požadují jeho věřitelé pro poskytnutí další části pomoci. Faymann bude ve středu jednat rovněž s premiérem Alexisem Tsiprasem.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců končících dubnem zůstala na 5,5 %, jak se očekávalo. Zaměstnanost se zvýšila o 114 tisíc, čekal se nárůst o 190 tisíc. Růst mez během stejného tříměsíčního období zrychlil na 2,7 % oproti původním zrevidovaným 2,3 % (revidováno z 2,2 %). V květnu zároveň klesl počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti o 6 500, čekal se však větší pokles o 12 300.
• Schäuble doufá v dohodu s Řeckem, ale prý už je třeba se připravit na to, že k ní nedojde.
• Tsipras: Vláda bude muset učinit závažné rozhodnutí, pokud nedosáhneme dohody s věřiteli. Nebojím se dělat "těžká rozhodnutí".
• Volba příštího šéfa euroskupiny by se měla konat v červenci, aby se pozornost mohla soustředit na jednání o Řecku. Uvedl to ve středu současný předseda neformálního seskupení ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Příští setkání euroskupiny se koná ve čtvrtek.
• Slovenský ministr financí Peter Kažimír ve středu kritizoval řecké politiky za jejich přístup k jednání o vyřešení řecké dluhové krize. Dohodu ohledně záchranného programu na nejbližší schůzce zástupců Řecka a jeho partnerů z eurozóny, do které patří i Slovensko, Kažimír neočekává.
• Řecký premiér Alexis Tsipras dal v úterý najevo, že pokud se Řecku nepodaří uzavřít včas novou dohodu o finanční pomoci s mezinárodními věřiteli, nezaplatí Atény svůj dluh Mezinárodními měnovému fondu (MMF), který je splatný koncem měsíce. Podle řeckých listů Kathimerini a To Vima požaduje šéf řecké vlády "důstojnou dohodu a restrukturalizaci zahraničních dluhů".
• Německá kancléřka Angela Merkelová chce udělat všechno, co bude možné, pro udržení Řecka v eurozóně. Řekla to v úterý na tiskové konferenci v Berlíně po jednání s lucemburským premiérem Xavierem Bettelem. Merkelová však nedokázala odhadnout, zda se mezinárodním věřitelům podaří tento týden najít dohodu s Aténami.
• Evropská centrální banka získala podporu Soudního dvora Evropské unie v otázce programu nakupování státních dluhopisů zemí eurozóny z roku 2012, tzv. OMT (Outright Monetary Transactions). Podle rozhodnutí soudu je program v souladu se zákonem. Program se nelíbil především Němcům, kteří ho nejdřív dali k přezkoumání svému ústavnímu soudu, a ten následně přenechal rozhodnutí na soudu Evropské unie.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v červnu opět zhoršila. Index očekávání se propadl na 31,5 bodu z květnových 41,9 bodu. Očekával se přitom pokles na 37,7 bodu. Hodnocení současné situace se zhoršilo na 62,9 bodu z 65,7 bodu v květnu, čekal se pokles na 63 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž zhoršilo, když index spadl na 53,7 bodu z 61,2 bodu v květnu.
• Spotřebitelské ceny ve Spojeném království začaly v květnu opět mírně růst. Meziročně se zvýšily o 0,1 % v souladu s odhady po 0,1% poklesu v dubnu. Jedná se o první růst od letošního února. Meziměsíčně inflace zůstala na dubnovém tempu 0,2 %, jak se čekalo. Jádrové ceny očištěné o potraviny a energie v květnu vrostly meziročně o 0,9 % při očekávání procentního růstu po 0,8 % v dubnu.
• Průmyslová výroba v Rusku prohloubila v květnu meziroční pokles na 5,5 % z dubnového tempa 4,5 %. Bylo to nejrychlejší tempo propadu za téměř šest let, plyne z úterních oficiálních ruských statistik. Údaje podle analytiků potvrzují, že hospodářská recese v Rusku ještě zdaleka nekončí.
• Švýcarská vláda v úterý zhoršila odhad hospodářského růstu na letošní i příští rok, což mimo jiné zdůvodnila negativními dopady silné domácí měny na ekonomiku. Měna by prý mohla zpevnit ještě víc, pokud by se Řecko nedokázalo dohodnout s mezinárodními věřiteli na další finanční pomoci.
• Světová banka (SB) letos Moldavsku neuvolní slíbených 45 milionů dolarů, pokud země nevyřeší závažné problémy v bankovním systému, které vedly ke ztrátě miliardy dolarů ze tří velkých moldavských bank. V místním listu Ziarul National to v úterý uvedl zástupce banky pro Moldavsko Alex Kremer. Skandál otřásá jednou z nejchudších zemí Evropy již půl roku a stál i za nedávným odstoupením premiéra Chirila Gaburiciho.
• Norská ropná skupina Statoil do konce roku 2016 sníží počet zaměstnanců o sedm procent a počet svých konzultantů o třetinu. Firma, kterou kontroluje stát, uvedla, že kvůli nízkým cenám ropy a snížení ziskových marží plánuje zrušit 1 100 a 1 500 pracovních míst na trvalý pracovní poměr a snížit počet konzultantů o 525. Od roku 2016 by náklady Statoilu díky tomu měly klesnout o 1,7 miliardy USD.
• Zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku vedlo k růstu přiznávaných příjmů podnikatelů a živnostníků až o více než dvojnásobek. Na úterní konferenci k elektronické evidenci to uvedl chorvatský ministr financí Boris Lalovac. Následně to mělo podle něj také pozitivní vliv na daňové příjmy. Ministr se tak snažil vyvrátit informace, že v Chorvatsku po zavedení elektronické evidence klesl výběr daní. Nepřesné je podle něj také tvrzení, že v zemi po zavedení evidence ukončilo činnost 50 000 podnikatelů. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) usiluje o zavedení podobné evidence tržeb v Česku.
• Odliv vkladů z řeckých bank se v pondělí zrychlil na zhruba 400 milionů eur. Agentuře Reuters to sdělili řečtí bankéři. Vkladatelé vybírají peníze pod vlivem krachu víkendových jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Obávají se, že země bude muset vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení na výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec i vystoupit z eurozóny.
• Řecko je připraveno trpělivě čekat, až se jeho mezinárodní věřitelé umoudří a začnou ve svých požadavcích vůči hospodářsky rozvrácené zemi uvažovat realisticky. V názorovém sloupku listu Efimerida ton Syndakton to napsal řecký premiér Alexis Tsipras, podle kterého je nynější neústupnost věřitelských institucí vůči Aténám podmíněna "politickým oportunismem".
• Mezinárodní věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu již učinili vůči Řecku zásadní ústupky, aby dospěli k dohodě, jež má zadluženou zemi zachránit před bankrotem. Podle agentury AFP to v pondělí řekla mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová.
• Řecký ministr financí Janis Varufakis se v rozhovoru, který dnes zveřejnil německý list Bild, postavil proti odchodu Řecka z eurozóny. Podle ministra by to nebylo rozumné řešení řecké dluhové krize a jedinou možností pro Řecko je restrukturalizace dluhu.
• Ruská centrální banka v pondělí podle očekávání pokračovala v uvolňování měnové politiky a snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 11,5 %. Ke zmírňování úvěrových nákladů ji nutí výrazný pokles ekonomiky a snižování sazeb jí umožňuje sestup inflace z nedávných maxim a stabilizace rublu, uvedla agentura Reuters.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 2,2 %. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad. Zpřesnil tak svůj odhad z poloviny května, podle kterého pokles ekonomiky činil pouze 1,9 %.
• "Lidové republiky" proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny přežívají i díky vyvlastňování majetku ukrajinských podnikatelů, kteří se k separatistům nepřidali. Upozornil na to v pondělí ruský podnikatelský list RBK, podle něhož na seznamu znárodněných podniků už figurují doly, plynovody, tepelná elektrárna, autobusová nádraží či obchody řetězce ATB.
• Německá automobilová skupina Volkswagen prý plánuje změny ve struktuře firmy. Současná struktura má být změněna do decentralizovaného systému se čtyřmi holdingovými společnostmi. Uvedl to v pondělí německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z firmy. Volkswagen je největším výrobcem aut v Evropě a jeho součástí je i česká Škoda Auto.
• Největší evropská půjčovna aut Europcar plánuje na konec června primární nabídku akcií, která by měla ohodnotit společnost na 1,7 miliardy až dvě miliardy eur. Vyplývá to z pondělního prohlášení společnosti.

Zdroj: Bloomberg