Co potřebujete vědět o řeckém referendu
V nedělním referendu se mají Řekové vyjádřit k návrhu mezinárodních věřitelů z 25. června, který už vlastně není aktuální. V podstatě jde ale o to, zda souhlasí s úspornými opatřeními výměnou za mezinárodní pomoc. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že Řekové budou de facto hlasovat o tom, zda zůstanou v eurozóně. Důležitější než hlas lidu ale nejspíše bude to, zda v důsledku něho odstoupí vláda, která sice lobbuje za "ne", ale její kroky lze jen těžko předvídat.
Varianty vývoje v případě kladného a záporného výsledku referenda
Varianta ANO
Pokud se Řekové vysloví pro úsporná opatření, měly by se jim otevřít dveře k pomoci od mezinárodních věřitelů. Její konkrétní podobu ale budou teprve muset dojednat. Otázkou bude, s kým kdo bude jednat. Vláda Alexise Tsiprase je totiž proti úsporným opatřením a ministr financí Janis Varufakis slíbil, že v případě kladného výsledku referenda odstoupí on a "možná i celá vláda".
Bezprostředním důsledkem kladné odpovědi v referendu by ale mělo být uklidnění trhů a pokračování finančních injekcí řeckým bankám od Evropské centrální banky, bez nichž jsou tyto téměř nelikvidní.
Možné varianty vývoje:
- Pokud vláda podá demisi, může řecký prezident pověřit sestavením vlády šéfa opozice, která je pro úsporná opatření. Pak by dohoda s věřiteli měla jít víceméně hladce.
- Pokud vláda demisi nepodá, těžko se s věřiteli dohodne, když se jí to nepodařilo v předchozím půlroce.
- Vláda demisi nepodá, ale dohodne se na předčasných volbách a dočasné technokratické vládě (jako tomu bylo na podzim 2011). Taková vláda asi nebude mít dostatečný mandát pro jednání s věřiteli, ale nouzovou pomoc by eurozóna nejspíše uvolnila.
Varianta NE
Pokud Řekové v referendu řeknou "ne", bude to znamenat další nejistotu. Těžko lze v takovém případě odhadnout další vývoj. Nejspíše zůstanou zavřené řecké banky, jimž ECB jen těžko poskytne další peníze. Možná ale bude eurozóna opět oddalovat řešení, a to do další lhůty. Tou je 20. červenec, kdy má Řecko splatit ECB 3,49 miliardy eur.
Řecká vláda tvrdí, že "ne" z referenda posílí její mandát pro jednání. Mezinárodním věřitelům však došla trpělivost, s toutéž vládou se o kompromis snaží již půl roku. V takovém případě by asi Řecko bylo nuceno zavést národní měnu, neboť bankám už dochází hotovost a nebude mimo jiné v čem vyplácet důchody. Toto je ale administrativně, logisticky i časově velmi náročný úkol.
Podle některých odborníků záporný výsledek referenda posune Řecko blíže k vystoupení z eurozóny. Podle jiných se ale Brusel bude této variantě nadále bránit, protože by se zhroutil jeho projekt eura. To by mělo vliv na kapitálové trhy a také by to mohlo zdražit úvěry dalším ekonomicky slabým zemím (Portugalsko, Itálie, Španělsko) v očekávání investorů, že by i tyto opustily euro. Takže i když předseda Evropské komise Juncker prohlašuje, že Řekové v neděli hlasují o setrvání v eurozóně, zdá se spíše jen jako výhrůžka.
Vystoupení z eurozóny by byl bezprecedentní a dlouhý proces. Takže i v tomto případě by musely Atény s mezinárodními věřiteli dospět co nejrychleji k nějaké dohodě alespoň na překlenovací období a poté jednat o restrukturalizaci starých dluhů.
Zdroj: ČTK
