Evropské akcie si pátečním obchodováním zajistily největší dvoudenní zisk od roku 2011

Britský FTSE 100 připsal 1,39 %, francouzský CAC 40 3,07 % a německý DAX 2,90 %. Regionální STOXX Europe 600 zpevnil o více než 2 %, čímž zvýšil týdenní zisk na 1,41 %. Nejlépe si vedl chemický sektor, nejslabší byl sektor základních materiálů, i ten však posiloval o více než procento. Zisky v pátek index rozšiřoval poté, co jeden z evropských činitelů uvedl, že možná nebude zapotřebí nedělního summitu, pokud se ministři financí eurozóny, tzv. euroskupina, dohodnou s Řeckem dříve.

Za celý týden FTSE 100 připsal 1,36 %, CAC 40 4,31 % a DAX 2,3 %.

Řecko žádá pomoc v objemu 53,5 miliardy eur a předložil věřitelům návrh dohody, který byl téměř stejný jako ten, který Řecku nabízeli věřitelé 26. června. Tento návrh řečtí voliči v referendu zamítli, což poslalo akcie na evropských trzích do červených čísel.

"Trh je v podstatě spokojen s tím, že řecká vláda přišla s návrhem, který de facto řečtí občané v nedělním referendu odmítli," říká Guillermo Hernandez Sampere z MPPM EK. "V konečném důsledku strach z Grexitu trhy zase tolik neovlivnil," dodává.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Hlavní opoziční strana v Řecku dala Tsiprasovi zelenou. Může vyjednat dohodu s věřiteli a odvrátit Grexit.
• Řecké reformní návrhy musejí nyní jít výrazně dál, než požadovali v červnu mezinárodní věřitelé, aby Atény mohly získat novou finanční pomoc. Na tiskové konferenci to v pátek řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Zdůraznil také, že Berlín nebude souhlasit se škrtáním řeckých dluhů.
• Ceny ropy zůstanou zřejmě dále pod tlakem kvůli oslabení celosvětové poptávky a zvyšování nadbytku ropy na trhu. Uvedení trhu do rovnováhy by mohlo trvat až do příštího roku, napsala ve své páteční zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst globální poptávky po ropě má příští rok zpomalit na 1,2 milionu barelů denně z letošních 1,4 milionu barelů a bude mnohem nižší, než je potřeba k vyrovnání rostoucích dodávek ropného kartelu OPEC a dalších producentů.
• Průmyslová výroba v Řecku v květnu meziročně klesla o čtyři procenta, v předchozích třech měsících přitom rostla. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT. Ekonomickou aktivitu v zemi utlumily spory řecké vlády s věřiteli kvůli dalším úsporám.
• V Aténách se v pátek za zavřenými dveřmi sešel premiér Alexis Tsipras s poslanci své strany SYRIZA, aby s nimi probral návrh reforem, který vláda ve čtvrtek odeslala zástupcům eurozóny. Řecko chce na základě předložených reforem, jež se týkají zejména daní a penzijního systému, získat novou finanční pomoc, a vyhnout se tak bankrotu. Čeká se, že plán vyvolá odpor levicového křídla SYRIZY a že páteční hlasování v parlamentu může být dramatické.
• V Británii se koncem letošního roku uzavře poslední hlubinný černouhelný důl. Oznámila to v pátek britská uhelná společnost UK Coal Holdings. Do historie tím odejde odvětví, jehož produkce poháněla průmyslovou revoluci v její průkopnické zemi a které ještě před stoletím zaměstnávalo přes milion lidí.
• Irská nízkonákladová společnost Ryanair souhlasí s prodejem svého podílu 29,8 % v irských aerolinkách Aer Lingus skupině International Airlines Group (IAG). Souhlas otevírá IAG cestu k dokončení plánovaného převzetí irských aerolinek za 1,3 miliardy eur. Dohodu musí ještě schválit Evropská komise.
• Spojené království: Obchodní bilance v květnu snížila schodek na 8 miliard liber z 9,387 miliardy v dubnu (revidováno z -8,561 miliardy, odhad: -9,7 miliardy liber).
• Itálie: Průmyslová výroba v květnu meziměsíčně roste o 0,9 % (odhad: 0,3 %), meziročně o 3 % (odhad: 1,2 %).
• Ukrajina zvýší odběr plynu ze Slovenska o zhruba 21 %, aby doplnila své podzemní zásobníky. Uvedl to v pátek provozovatel plynovodu Ukrtransgaz. Kvůli sporu o ceny Ukrajina od července pozastavila dovoz plynu z Ruska.
• Francie: Průmyslová výroba v květnu meziměsíčně vzrostla o 0,4 % v souladu s odhady, meziročně roste o 2,8 % (odhad: +2,4 %).

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Německá kancléřka Angela Merkelová zopakovala, že tzv. "ostříhání" řeckých závazků je vyloučeno. Řekové požadují restrukturalizaci svého ohromného dluhu a za potřebnou ji považuje i Mezinárodní měnový fond.
• Řecko ve čtvrtek zveřejnilo data o červnové inflaci s dubnové míře nezaměstnanosti. Zatímco míra nezaměstnanosti v dubnu klesla na na 25,6 % (březnová data byla revidována výše na 25,8 % z 25,6 %), tedy nejníže od července 2012, pokles spotřebitelských cen v červnu se prohloubil na -2,2 % meziročně z předchozích -2,1 %. Ceny tak klesají již 28. měsíc v řadě.
• Německý export v květnu meziměsíčně stoupl o 1,7 %, tedy nejprudším tempem od začátku letošního roku. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Údaje jsou podle agentury Reuters další známkou zrychlení růstu německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Analytici přitom předpokládali, že export vykáže pokles o 0,8 %.
• Řecko připravuje balík reforem, který by měl v příštích dvou letech přinést úsporu ve výši 12 miliard eur. To je více, než vláda původně plánovala, napsal ve čtvrtek řecký list Kathimerini. Podle šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho se ale Řecko nejspíš nepodaří zachránit před bankrotem a země nemůže očekávat pomoc ani z Ruska. "Sami nemají peníze," řekl Draghi v italském tisku ke spekulacím o možné podpoře Moskvy.
• Evropská komise vyšetřuje amerického vydavatele platebních karet MasterCard kvůli podezření, že uměle zvyšoval náklady na zpracování karetních transakcí. Je to již podruhé, co EK začala vyšetřovat praktiky druhého největšího vydavatele kreditních a debetních karet na světě.
• Mezinárodní měnový fond v nové prognóze očekává, že světová ekonomika letos vzroste o 3,3 %, v dubnové predikci počítal s 3,5% růstem. Svůj odhad snížil především kvůli slabému výkonu americké ekonomiky v prvním čtvrtletí. Růst světové ekonomiky tak podle MMF letos zpomalí oproti loňskému roku o 0,1 procentního bodu.
• Britská centrální banka (BoE) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na svém červencovém zasedání beze změny na rekordním minimu 0,5 %. V nezměněné výši 375 miliard liber banka ponechala i program odkupů aktiv. Rozhodnutí pokračovat v dosavadní politice se očekávalo.
• Řekové musejí předložil realistické návrhy týkající se řešení dluhové krize. Stejně tak to ale musejí učinit v souvislosti s řeckým dluhem i mezinárodní věřitelé. Prohlásil to ve čtvrtek stálý předseda Evropské rady Donald Tusk po telefonickém rozhovoru s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem.
• Německo při řešení krize zadluženého Řecka nesmí ustoupit a musí trvat na tom, aby Atény reformovaly svou ekonomiku. V opačném případě by totiž klesla vůle k reformám v dalších evropských zemích, zejména ve Francii a Itálii. V televizi N24 to ve čtvrtek řekl bývalý člen vedení německé centrální banky Thilo Sarrazin, který patří mezi známé kritiky měnové unie. Podotkl ale, že pokud bude muset Řecko opustit eurozónu, nebude to znamenat konec společné evropské měny.
• Německá automobilka BMW v letošním prvním pololetí meziročně zvýšila prodej o osm procent na rekordních 1,1 milionu vozů. Oznámila to ve čtvrtek firma, která je největším výrobcem luxusních automobilů na světě.
• Rusko a jeho partneři ze skupiny rozvíjejících se ekonomik BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) jsou znepokojeni nestabilitou na finančních trzích a kolísáním cen ropy a dalších surovin. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během summitu BRICS v Ufě.
• Agentura OSN pro uprchlíky varovala, že pokud řeckým bankám dojde hotovost, bude mít problém zajistit základní potřeby pro uprchlíky na řeckých ostrovech. Imigrantů přitom jen v uplynulém týdnu dorazilo do Řecka na devět tisíc.
• Polská centrální banka ponechala na svém středečním zasedání úrokové sazby beze změny na 1,5 %. Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváními. K poslednímu snížení sazeb došlo v březnu. Nyní se očekává stabilita sazeb a jejich růst až ve druhé polovině 2016.
• "Grexit by byl začátkem konce eura, vytvořil by precedent pro země jako Portugalsko a Španělsko. Krátkodobě by byl ale pro společnou evropskou měnu býčím signálem," uvedl v úterní telekonferenci s investory Jeffrey Gundlach, ředitel DoubleLine Funds.
• V novém řeckém ekonomickém řádu začíná mít Chanel větší hodnotu než peníze. Banky v této středomořské zemi jsou uzavřené už víc než týden - a odpočítávají už jen dny do chvíle, kdy jim dojdou peníze. Mnoho Řeků se obává, že přinejmenším část jejich těžce vydělaných úspor může zmizet. A to i v případě nejlepšího možného výsledku obnovených rozhovorů mezi vedením země a mezinárodními věřiteli o nové finanční pomoci.
• Události v Řecku nebudou mít negativní vliv na českou ekonomiku ani celkově na Evropskou unii. Novinářům to ve středu ve Sněmovně řekl vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Představitelé EU si podle něj pouze musí přiznat chybu.
• Silně zadlužené Řecko oficiálně požádalo eurozónu o novou úvěrovou pomoc. Program by měl podle žádosti být na tři roky. Oznámil to ve středu mluvčí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Žádost by měli při středeční telefonické konferenci posoudit ministři financí členských zemí eurozóny, tedy takzvaná euroskupina, uvedla agentura Reuters.
• Dohoda s Řeckem je stále možná, ale čas běží a pokud se řešení nenajde, hrozí zemi hospodářská katastrofa, varoval ve středu v rozhovoru pro stanici Europe 1 šéf francouzské centrální banky Christian Noyer. Noyer, který je rovněž členem Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB), také upozornil, že pokud bude zřejmé, že dohoda mezi Aténami a věřiteli není reálná, bude muset ECB ukončit nouzové financování řeckých bank.
• Neschopnost Řecka splácet dluhy nebude mít velký dopad na čínskou ekonomiku, protože čínské investice v Řecku jsou omezené. Uvedlo to čínské ministerstvo obchodu. Silně zadlužené Řecko se minulý týden stalo první vyspělou zemí, která Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) včas neuhradila dlužnou splátku.
• Řecký premiér Tsipras při projevu v Evropském parlamentu uznal, že současnou řeckou situaci nezpůsobili zahraniční věřitelé, ale předchozí vlády. Uznal, že reformy jsou zapotřebí, ale musejí být správně cílené a vhodně uvedené. Zdůraznil, že si nepřeje, aby Řecko vystoupilo z eurozóny, a stejně tak si to nepřejí řečtí občané. Reformy, které jeho vláda v rámci nového návrhu dohody s věřiteli uvede, prý nemají způsobit další zátěž evropským daňovým poplatníkům, naopak mají pomoci vrátit Řecko do správných kolejí.
• Británie bude hospodařit s přebytkovým rozpočtem až ve finančním roce 2019/2020, což je o rok později, než byl původní plán. Oznámil to ve středu ministr financí George Osborne, když v parlamentu představoval další rozpočtové škrty. Ministr také řekl, že britské hospodářství letos vykáže růst o 2,4 %, což bude o desetinu bodu méně, než se čekalo.
• Druhá největší britská banka Barclays ve středu odvolala svého generálního ředitele Antonyho Jenkinse (53). Zdůvodnila to nedostatečným důrazem na zvyšování zisků a snižování nákladů. Jenkinsovy povinnosti prozatím převezme předseda správní rady podniku John McFarlane (68), uvedla stanice BBC.
• Německá vláda je připravena pomoci Řecku, které se potýká s dluhovou krizí. Novinářům to ve středu řekla vládní mluvčí Christiane Wirtzová. Podle mluvčího ministerstva financí Martina Jägera však kabinet očekává, že Atény kvůli obnovení důvěry začnou přijímat reformní opatření už během jednání, která by vyústila v potvrzení pomoci.
• Evropský parlament ve středu schválil reformu uvadajícího trhu s emisními povolenkami, která by po roce 2019 měla vést k jejich vyšší ceně a k tomu, že se podnikům opět začnou vyplácet investice do ekologičtějších provozů. Přebytečné povolenky by měly nově směřovat do takzvané rezervy tržní stability (MSR), z níž mají být povolenky na trh uvolňovány pouze v případě zvýšené poptávky.
• Po skončení posledního záchranného programu pro Řecko chybí nyní právní základ pro jednání s Aténami, upozornila při příchodu na mimořádný summit eurozóny německá kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila také, že věc musí být vyřešena v řádu dní.
• Řecko velmi brzy požádá o podporu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), řekl po úterním jednání ministrů financí platících eurem šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. O žádosti by podle něj už ve středu dopoledne měli prostřednictvím telekonference ministři znovu jednat. Řecký ministr Euklidis Tsakalotos v úterý ještě nové návrhy Atén na řešení situace podle Dijsselbloema nepřednesl.
• Italský politik a bývalý komik Beppe Grillo, který stojí v čele euroskeptického Hnutí pěti hvězd prohlásil, že by Itálie, stejně jako Řecko, měla opustit eurozónu. Itálie má v eurozóně druhé nejvyšší zadlužení hned po Řecku a vzhledem k tomu, že se Řecko podle něj dříve či později bude muset své situaci postavit a opustit eurozónu, Itálie by tak měla učinit rovněž.
• Odchod z Řecka z eurozóny si nepřeje předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V Evropském parlamentu v úterý ve svém prvním veřejném vystoupení od nedělního řeckého referenda prohlásil, že komise se nyní bude snažit o obnovu rozhovorů s Aténami. Je však na řecké straně, aby vysvětlila, jak si další postup představuje. Řešení se však dnes ještě nenajde, nyní je podle Junckera čas situaci uklidnit a vnést do ní řád.
• Úkolem programu nouzového financování bank (ELA) je podpora solventních bank, které čelí dočasným problémům s likviditou. Evropská centrální banka proto nemůže poskytnout další finance řeckým bankám za mimořádně štědrých podmínek nebo při nedostatečném krytí. Uvedla to ECB v úterním prohlášení.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v květnu meziměsíčně nečekaně vzrostla o 0,4 %, očekával se 0,2% pokles. Naopak výroba zpracovatelského sektoru nečekaně klesla o 0,6 % při očekávání 0,1% růstu. Meziročně se průmyslová produkce zvýšila o 2,1 %, očekával se růst o 1,6 %. Produkce zpracovatelského sektoru se meziročně zvýšila o procento, trh přitom počítal s 1,8% růstem.
• Ratingová agentura S&P potvrdila rating Société Générale na stupni "A/A-1" a výhled ponechala negativní. Potvrdila i ratingy hlavních dceřiných společností včetně Komerční banky (také na stupni "A/A-1".
• Růst německé průmyslové výroby se v květnu zastavil. Německé ministerstvo hospodářství v úterý oznámilo, že výroba zůstala v meziměsíčním srovnání beze změny, zatímco v dubnu se zvýšila o 0,6 %.
• Ministři financí zemí eurozóny chtějí slyšet, jak si řecká vláda představuje další postup při řešení dluhové krize, řekl novinářům před úterní schůzkou euroskupiny její šéf Jeroen Dijsselbloem. Před jednáním se svými kolegy se proto Dijsselbloem hodlá sejít ke dvoustrannému jednání s novým řeckým ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem.
• Slovensko je proti tomu, aby eurozóna Řecku odpustila dluhy. Před mimořádným summitem státníků členských zemí eurozóny to v úterý poslancům výboru pro evropské záležitosti slovenského parlamentu řekl slovenský premiér Robert Fico. Řečtí voliči ve víkendovém referendu odmítli podmínky věřitelů pro novou dohodu o další finanční pomoci.
• Novým řeckým ministrem financí se stal hlavní vyjednávač Atén s mezinárodními věřiteli Euklidis Tsakalotos, uvedla řecká média. Tsakalotos, který složí v příštích hodinách přísahu u prezidenta, nahrazuje ve funkci Janise Varufakise, který navzdory vítěznému nedělnímu referendu odstoupil z funkce, aby prý usnadnil vyjednávání v eurozóně.
• Jednání zástupců pilotů s největší německou leteckou společností Lufthansa o řešení sporných otázek zkrachovala. Piloti by tak mohli začít znovu stávkovat. Oznámil to v pondělí podle agentury DPA odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit.
• Evropský výrobce letadel Airbus zaznamenal v červnu rekordní počet objednávek i dodávek letadel. K růstu objednávek přispěl hlavně pařížský aerosalon. Celkem v červnu firma podle pondělního prohlášení získala 135 objednávek a dodala 61 letadel.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zvažuje převzetí významného minoritního podílu ve ztrátové ukrajinské divizi rakouské Raiffeisen Bank International. Uvedla to EBRD v pondělním prohlášení.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v červenci poprvé od dubna zlepšuje navzdory zmatkům kolem řecké dluhové krize a budoucnosti Řecka v eurozóně. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který zveřejnila společnost Sentix. Průzkum se však uskutečnil před nedělním řeckým referendem.
• Zakázky německých průmyslových podniků v květnu klesly o něco méně, než se čekalo, díky růstu poptávky ze zahraničí, která zmírnila pokles na domácím trhu. Celková hodnota nových zakázek se meziměsíčně snížila o 0,2 % po dubnovém revidovaném zvýšení o 2,2 %. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.

Zdroj: Bloomberg