Nová doba ledová nás hned tak nečeká

Naposledy se naše planeta na delší dobu ochladila v letech 1640 až 1715. Příčinou bylo takzvané Maunderovo minimum, jak se nazývá období snížené sluneční aktivity, respektive snížené tvorby slunečních skvrn v podstatné části 17. a na začátku 18. století. Podle vědců sluneční aktivita klesá v pravidelných cyklech, které od sebe dělí 11, 22 a 80 let, přičemž změny v intenzitě tvorby slunečních skvrn vyvolávají pohyby plazmatu uvnitř Slunce.

Teorie o rychle se blížící další malé době ledové se začala internetem šířit poté, co profesorka matematiky na britské Northumbria University Valentina Zharkova na velšském astronomickém kongresu prezentovala závěry svého výzkumu na téma sluneční aktivity založeného na článku Prediction of Solar Activity from Solar Background Magnetic Field Variations in Cycles, který loni vyšel v časopise Astrophysical Journal a jehož byla spoluautorkou. Podle tohoto článku by se mezi lety 2030 a 2040 mohlo klima na Zemi podobat právě tomu, co lidstvo prožilo ve druhé polovině 17. a na začátku 18. století.

Predikce blížícího se příchodu malé doby ledové vypadají dramaticky, a tak se není co divit, že po nich světová média skočila. Profesionální klimatologové ale upozorňují, že je to jen honba za senzací. Podle jejich závěrů je sice možné, že sluneční aktivita ve zmiňovaném období poklesne, efekty těchto změn by ale měl vyrovnat dlouhodobý trend růstu průměrné teploty na Zemi.

Jedním z klimatologů, kteří možnost příchodu nové malé doby ledové odmítají, je Georg Feulner z Potsdam Institute on Climate Change Research. Feulner spolu s dalšími odborníky v roce 2011 napsali studii, v níž došli k závěru, že se změny teploty na Zemi vyvolané výkyvy sluneční aktivity neprojeví, jelikož budou vyváženy vlivy globálního oteplování způsobeného lidskou činností. "Průměrná světová teplota by v důsledku snížené sluneční aktivity měla kolem roku 2030 poklesnout maximálně o desetinu stupně, zatímco vlivem lidské činnosti by naopak měla průměrná teplota na Zemi od průmyslové revoluce do roku 2030 stoupnout o 1,3 °C," odhadl Feulner pro Washington Post v reakci na teorii Zharkove.

Britská matematička vliv lidské činnosti na růst teploty na Zemi odmítá a tvrdí, že globální oteplování je velmi pomalý proces, jehož efekty jsou výrazně menší, než tvrdí stoupenci této teorie. "Vliv sluneční aktivity na zemské klima je zásadní a efekty plynoucí z globálního oteplování nejsou tak silné, aby sníženou tvorbu slunečních skvrn vyrovnaly," vysvětluje.

Podle Feulnera je ale dokonce sporné, zda mělo na poslední malou dobu ledovou vliv Maunderovo minimum. Jeho teorie, s níž přišel před čtyřmi lety, je založena na předpokladu, že klima na Zemi v té době ovlivnily zejména sopečné erupce, respektive prachové částice, které se dostaly do ovzduší a zabránily pronikání slunečního záření na Zemi.

Zdroj: Washington Post