Osa akcie-dluhopisy už nestačí, výnosy se skrývají jinde

Dluhopisy drahé

Vzhledem k tomu, že sazby všech velkých centrálních bank a také mnoha menších včetně ČNB jsou v podstatě na nule, na krátkodobém peněžním trhu si konzervativně laděný investor přijde v nejlepším případě na (černou) nulu. Ani dlouhodoběji takový investor, který je ochoten vydat se po výnosové křivce k delším splatnostem, příliš mnoho výnosů neposbírá – ve vyspělé Evropě si na vyšší výnos než 2-3 % ani na dlouhých (desetiletých) splatnostech nesáhne. Tedy pokud ho neláká například Řecko. V Česku dostane za půjčení peněz vládě na 5 let klidně i záporný nominální výnos. Švýcarské bezpečí na 5 let ho vyjde na -0,7 % ročně, k tomu je navíc potřeba uvážit i měnové riziko.

Jednou se situace změní a výnosy povyrostou. Nicméně vzhledem k zarputile nízké inflaci v klíčových ekonomických oblastech to může být později, než si většina trhu myslí, a nynější držitelé dluhopisů tento výnosový pohyb neocení (růst výnosů totiž znamená pokles cen).

Akcie drahé

Přimíchávat do konzervativního portfolia akciovou složku jako způsob zlepšování očekávaného výnosu také nelze donekonečna. Znalý akciový investor ví, že akcie na vyspělých trzích momentálně nejsou levné, americké akcie pokládám osobně za vysloveně drahé.

Mladé trhy nejisté

Z kdysi věhlasného bloku BRIC (který měl být do roku 2050 motorem globálního růstu) nyní v podstatě zbývá jako investičně perspektivní jen Indie. Rozvíjející se trhy jsou navíc obecně velice nesourodá skupina zemí, v rámci které lze lehce šlápnout vedle, takže ani investiční akciový výlet mimo vyspělý svět konzervativní portfolia nezachrání, pokud se k němu investor vůbec odhodlá.

Jak akcie, tak dluhopisy samozřejmě místo v portfoliích budou mít i nadále. U akcií však nyní spíše než ve formě širokého akciového indexu v podobě vybraného portfolia konkrétních titulů. To je lehké říci, ale těžké realizovat, pokud tedy člověk není Warren Buffett nebo někoho takového nezná. U dluhopisů je pečlivý výběr ještě důležitější.

Alternativy na scénu

Dle mého názoru proto současná situace nahrává alternativním aktivům, tedy všem netradičním aktivům, jako jsou půda, nemovitosti nebo private equity (investice do začínajících a privátně vlastněných společností). Ta v typickém portfoliu obvykle nenajdete. S finančním trhem korelují v mnohem menší míře než jejich tradiční protějšky v podobě akcií, dluhopisů, derivátů a dalších. Díky nižší likviditě, ale i relativní "neobjevenosti" nabízejí tato aktiva často zajímavější výnos a k tomu poskytují i vítanou diverzifikaci a snížení tržního rizika.

Nejedná se o nic světoborného. Tímto způsobem dlouhodobě investují ti skutečně bohatí – dle statistik drží nejbohatší rodiny světa v tržních (tradičních) aktivech jen zhruba polovinu svého majetku, druhou polovinu drží právě v aktivech alternativních.

I v České republice již existují produkty, které nabízejí investice do alternativních aktiv, prozatím jsou však často dostupné jen movitějším investorům skrze takzvané fondy kvalifikovaných investorů. Připravovaná změna legislativy snižující limit účasti v těchto fondech na milion korun však možná již brzy otevře tento okruh aktiv širšímu okruhu investorů. A pokud výnosový marasmus tradičních aktiv (zejména dluhopisů) bude pokračovat – a dle politiky centrálních bank to tak vypadá –, domnívám se, že se v brzké době dočkáme i alternativních produktů určených pro drobné investory. Nejlepší, co nyní může investor udělat, je pořádně otevřít oči a oprostit se od pohybu po tradiční ose akcie-dluhopisy.