NWR navrhla zavřít Důl Paskov dříve nebo ho převést na stát

Současná dohoda mezi státem a společnostmi zřejmě přestane platit na konci roku kvůli klesajícím cenám uhlí. NWR a OKD chce podle dokumentu dohodu na komplexním řešení situace celé společnosti OKD, nikoliv pouze Dolu Paskov. Poradce pro vztahy s investory NWR Radek Němeček ve středu sdělil, že NWR nebude prozatím záležitost komentovat.

O situaci v OKD bude ve čtvrtek jednat ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) s odboráři. Sám ji v úterý označil za vážnou. "Skoro by se dalo říct, že se někdo pokouší o nemožné - aby celou věc zaplatil stát. Je to tak, jako když vás někdo zve na oběd, ale vy ho zaplatíte. Zruinoval kuchyň a ještě chce, abyste zaplatili i personál," řekl ve středu ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle odborů by stát situaci neměl "flikovat dotacemi" a měl by se soustředit na podporu regionu, společnost by měl získat případně jiný vlastník.

O budoucnosti Dolu Paskov měli ve středu jednat i někteří ministři se zástupci OKD a NWR, schůzka však byla zrušena. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ve středu ve Sněmovně řekl, že byla přeložena na leden.

V roce 2013 OKD oznámila, že prodělečný Důl Paskov zavře. Vláda se loni v červnu s majitelem dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 a stát zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Dohodu podepsal ministr průmyslu a zástupci OKD a NWR. Materiál ale zřejmě přestane na konci roku platit. Cena uhlí totiž pravděpodobně klesne po tři po sobě následující čtvrtletí pod 110 dolarů za tunu, čímž se smlouva stane neplatnou.

Vláda proto na začátku října pověřila Babiše, Mládka a ministryni práce Michaelu Marksovou, aby za stát vyjednali dohodu novou. První jednání se uskutečnilo 20. října. NWR zřejmě přinesla zmíněné dvě možnosti řešení, které ministři následně odmítli.

Materiál dále podotýká, že vzhledem k tomu, že zástupci NWR a OKD nepředložili na říjnovém jednání ohledně situace v OKD žádné konstruktivní a pro stát přijatelné varianty, uskutečnilo se 29. října ještě další jednání. Toho se kromě Mládka, Marksové a náměstka ministra financí Jana Gregora účastnili mimo jiné také vlastníci a manažeři společností, u kterých existují podnikatelské vazby na černouhelný těžební sektor. Šlo například o ČEZ, Třinecké železárny nebo Metalimex.

"Cílem uvedeného jednání byla především sondáž jejich zájmu o případné akviziční aktivity ve směru k těžební společnosti OKD, jejího případného řízeného úpadku nebo ochoty odprodat konkurenceschopné části podniku," uvádí materiál. Dodává, že zástupci NWR a OKD uvedli, že by v rámci jednání preferovali se státem dohodu na komplexním řešení situace OKD, a nikoli pouze Dolu Paskov. Mezi variantami bylo zmíněno například rozdělení společnosti, spojení s jinými průmyslovými podniky nebo prodej některých dolů.

NWR se s klesajícími cenami uhlí potýká dlouhodobě. Kvůli nim a zhoršování stavu volných finančních prostředků snížila v listopadu agentura Standard & Poor's rating společnosti na CCC s negativním výhledem. Materiál dodává, že analytici tehdy uvedli, že pokud se situace na trhu nezlepší, hrozí NWR insolvence.

"Situace v NWR je kvůli velmi nízkým cenám uhlí vážná a firma by mohla spálit hotovost v průběhu druhého pololetí příštího roku. Převod Paskova na stát by NWR poskytnul jen zhruba jedno až dvě čtvrtletí dodatečné hotovosti," uvedl Petr Bártek, analytik České spořitelny.

Zdroj: ČTK