Martin Novák (ČEZ): Vzestup cen elektřiny nám hraje do karet a ze srážkové daně si těžkou hlavu neděláme

Jak se díváte na náklady financování při výstavbě Temelína? Očekávaný růst úrokových sazeb není pozitivní.

Martin Novák (MN): Na financování Temelína se zodpovědně připravujeme, abychom ho byli schopni financovat z bilance ČEZ tak, jak tomu bylo v případě výstavby prvních dvou bloků. Financování zatím není nejaktuálnější otázkou, parametry (jaká technologie a za kolik) určí až dokončení tendru. Prostředky mít jistě budeme, jen pro srovnání, na investice hodláme do roku 2015 vynaložit 300 miliard korun. V posledních letech vydáváme dluhopisy s dlouhou durací, tedy 10,12, 15, ale i 30 let. Většina z nich tedy bude splatná až za horizontem dostavby Temelína.

Chystá se ČEZ nějak akcelerovat svůj dluhový program, aby ty dluhy nabral výrazně již nyní?

MN: jak jsem řekl, jednak vydáváme dluhopisy s dlouhou splatností, a jednak zajišťujeme úrokové sazby z budoucích dluhopisů již nyní. Tím jsme schopni zafixovat úrokový náklad bez toho, že bychom museli emitovat dluhopisy v době, kdy ještě financování nepotřebujeme. Lze předpokládat, že v letech výstavby Temelína budeme využívat nejen dluh, ale hlavně vlastní provozní cash flow, které se pohybuje v desítkách miliard korun ročně.

Je to těžké odhadnout, ale máte nějaký názor na to, jak se mohou změnit náklady na Temelín kvůli bezpečnostním opatřením (požadavky EU)?

emitujeme dluhopisy s dlouhou durací, většina z nich bude splatná až za horizontem dostavby Temelína, na dostavbu tedy budeme používat především provozní cash flow

MN: Jaderná energetika funguje na vzájemné výměně informací a poučení se z krizových situací. Celý průběh havárie v Japonsku se zanalyzuje a vzniknou doporučení pro ostatní provozovatele jaderných elektráren. Ta budeme chtít mít samozřejmě zakomponována, bezpečnost je pro nás prioritou. Co se týče nákladnosti a vlivu na ekonomiku projektů, to se dostáváme do roviny spekulativní, zatím totiž není s čím počítat. V tendru jsme také ještě nedospěli do stadia podání nabídek, abychom to mohli k něčemu vztahovat. Z některých stran zaznívají názory, že by naopak projekty měly díky poklesu poptávky po nich zlevnit. Domnívám se, že v tuto chvíli není možno jednoznačně odpovědět.

Jak se díváte na efektivitu svých solárních projektů po solární dani? ČEZ kupoval relativně draze. Jaká bude celková bilance ČEZu z těchto projektů? Kvůli přísnější regulaci totiž už do soláru nebude investovat hned tak někdo, ČEZ tak bude moci více využívat své uhelné zdroje.

MN: ČEZ kupoval již hotové a plně povolené projekty, u nichž bylo jasné, že vzniknou. Kupoval je navíc za cenu, která zajišťovala návratnost projektů. Zavedení srážkové daně samozřejmě zasáhlo i do ekonomiky projektů ČEZ. Jak první rychlé a jednoduché propočty, tak i detailní kalkulace nám potvrdily, že zavedení srážkové daně na období tří let sice prodlouží návratnost solárních projektů, ale rozhodně ji nijak výrazně neohrozí. To bylo dle informací z tisku záměrem zákona v době, kdy byl přijat.

Co se týče druhé části dotazu, ke konci roku přibylo více než 2 000 MW instalovaného výkonu ve slunečních a větrných elektrárnách. Jejich výrobu vykupují distributoři. Co regulatorní prostředí v Bulharsku? Jak se tam ČEZu daří? Jste spokojen s výkonností místní distribuce? A co Albánie, jak se daří snižovat netechnické ztráty?

zvýšení cen způsobené dočasným odstavením německých jaderných elektráren vytvořilo vhodné příležitosti k uzavírání dlouhodobějších kontraktů

MN: Regulatorní prostředí v Bulharsku je složité, ale naše akvizice jsou i tak ziskové. Představovali bychom si lepší podmínky na poli regulace, které by umožnily lepší rozvoj sítě prostřednictvím vyšší úrovně investic. Předpokládáme, že Bulharsko si uvědomí nutnost obnovy dožívající infrastruktury, která nutně snižuje jeho konkurenceschopnost.

Vývoj v Albánii překonává naše původní očekávání ve všech oblastech, včetně snižování ztrát. Společnost má pozitivní EBIDTA a dále se zlepšuje.

Co případné zapojení v Řecku? Jaký je váš pohled na prodej řecké energetiky PPC? Kdo podle vás podá nabídky, když velké energetiky (E.On, RWE, Enel) jsou spíše v procesu divestic, tedy zbavování se majetku?

Polsko je pro nás stále atraktivní, nevylučuji ani případnou "akvizici" zákazníků na řeckém trhu

MN: ČEZ se zajímá o kritéria nabídky dlouhodobých kontraktů na dodávku elektřiny ze zdrojů společnosti PPC. Jedná se tedy o případnou akvizici zákazníků na řeckém trhu, ne výrobních a distribučních aktiv. Bude-li tato forma otevření trhu nakonec přijata, je pravděpodobné, že se ČEZ o některý z těchto kontraktů bude ucházet. V současné době ČEZ nezvažuje jiné formy vstupu na řecký trh.

Jaký vidíte růstový prostor pro odbyt uhlí po útlumu jádra v Německu?

MN: Těžko v tuto chvíli soudit. Pokud německá vláda opravdu rozhodne o odklonu od jádra, jistě také řekne, jakým způsobem výpadek výkonu nahradí. Pro všechny výrobce elektřiny z klasických fosilních paliv bude možné odstavení jaderných bloků v Německu dobrou zprávou, protože zvýší poptávku po jejich produkci vyřazením zdrojů s nejnižšími variabilními náklady (tedy jádra) z provozu.

Litujete, že jste v minulosti nešli do polské energetiky?

MN: ČEZ je součástí polského energetického trhu. Vlastní a provozuje zde dvě elektrárny, také zde s elektřinou samozřejmě obchoduje. Polský trh nadále intenzivně sledujeme. Jak se dnešní optikou díváte na prodej 1 % elektřiny v roce 2020?

MN: Zvýšení cen v poslední době (způsobené dočasným odstavením německých jaderných elektráren) vytvořilo vhodné příležitosti také k uzavírání dlouhodobějších kontraktů tak, jak to běžně činí evropští konkurenti Skupiny ČEZ. Energetická společnost ČEZ takto prodala zatím 100 MW svého instalovaného výkonu na roky 2013–2020. Vyrobená elektřina, která tomuto výkonu odpovídá, představuje zhruba 1 % celkového objemu výroby Skupiny ČEZ.

Naším cílem je zajistit část výroby především z obnovených uhelných elektráren a tím uvolnit kapitálové zdroje na jiné investice. I když se bude jednat o malou část naší výroby, výhodou tohoto postupu je uzamčení části zisku na úrovni, která zajistí solidní návratnost investic do uhelných elektráren a eliminuje tržní rizika. Právě vzestup cen nás motivoval k uzavření dlouhodobého kontraktu.

Co považujete za nejvíce rizikové faktory v dalším hospodaření ČEZu, kromě vývoje ceny elektřiny v Německu?

Rizika pro ČEZ

• regulace CO2, zejména na evropské úrovni

• vývoj kurzu koruny a eura

MN: Ceny elektřiny na propojeném středoevropském trhu jistě mají vliv. Důležitý bude i vývoj v oblasti regulace CO2, zejména na evropské úrovni, a vývoj kurzu koruny a eura.

Jakou akvizici hodnotíte, vztaženo k původnímu očekávání, jako nejlepší, kterou naopak jako nejhorší?

nejlepší akvizicí je německá důlní společnost Mibrag, ale všechny akvizice ČEZu jsou ziskové

MN: Všechny akvizice Skupiny ČEZ v zahraničí jsou ziskové. Některé více, jiné méně, ale zisk máme všude. Nejstabilnější akvizicí je německá důlní společnost Mibrag.

Co bude podle vás ovlivňovat cenu akcií v tomto roce?

MN: Úvaha nad budoucím kurzem akcií ČEZ je v rukou každého investora. Pokud se podíváte na naše webové stránky do sekce informací pro investory, získáte dostatek podkladů pro rozhodování. ČEZ v rámci své informační povinnosti pečlivě zveřejňuje všechny podstatné informace pro rozhodování investorů. Ve srovnání s některými konkurenčními společnostmi poskytujeme informací podstatně, více než je obvyklé. Chceme, aby investoři byli co nejlépe informovaní o dění ve firmě.

Aktuální vývoj akcií ČEZu sledujte zde