5 důvodů, proč bychom měli všichni jíst hmyz

V západním světě je hmyz všeobecně považován za nežádoucí a obtěžující. Představuje odvěké trápení lidstva, jeho likvidací se dokonce zabývají celá odvětví. Možná jsou ale naši malí spoluobyvatelé Země řešením blížící se potravinové krize. Naznačuje to například aktuální zpráva FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN).

Hmyz není k jídlu?

Není to tak úplně pravda. Pro 2 miliardy lidí na světě je hmyz běžným doplňkem stravy. Konzumuje se hlavně v Africe, Asii a Latinské Americe. Jíst hmyz je zde běžné už po tisíciletí.

Proč by měla být tato miniaturní potrava chutnou volbou pro naše zdraví a úlevou pro životní prostředí? Experti FAO odkrývají minimálně 5 důvodů:

1. Poskytuje potřebné nutriční hodnoty

V reportu FAO se píše, že dospělé kobylky mají srovnatelně proteinů jako hovězí maso (množství proteinů, tuku a vlákniny se ale liší podle jednotlivých druhů). V mnoha společenstvích, kterým není cizí pojídat hmyz, tvoří tato malá zvířátka významnou část potřebné dávky proteinů, kalcia, zinku a železa.

2. Ekologičtější výroba potravin

Chov tradičních masných plemen zvířat je zodpovědný za 18 % skleníkových emisí, což překonává i negativní vliv dopravy na ovzduší. Každý ze sektorů má na svědomí mnohem více skleníkových plynů než producenti potravy z jedlých červů, cvrčků a kobylek. Hmyz také vylučuje méně amoniaku a metanu než prasata a ostatní dobytek.

Hmyz také potřebuje méně půdy a vody, než je potřeba pro chov ostatních zvířat, a navíc představuje řešení, jak využít organický odpad. Nizozemí již investovalo přes 770 milionů eur do nalezení cest k chovu jedlého hmyzu na potravinovém odpadu.

3. Ekonomický smysl

Jak rostou ceny potravin, náklady na krmení zvířat se promítají do ziskovosti farem a tlačí nahoru ceny masa. Protože je hmyz studenokrevný, potřebuje méně energie, aby si udržel teplotu, a proto je mnohem efektivnější v přeměně potravy v proteiny (například cvrčci potřebují 12krát méně potravy než dobytek, 4krát méně než ovce a o polovinu méně než prasata a brojleři k výrobě stejného množství proteinů). Taktéž náklady na chov hmyzu (což je praxí rozvíjejících se zemí) a produkci potravy ve velkém jsou relativně nízké.

4. Menší riziko přenosu nemocí

Hmyz je taxonomicky vzdálen od člověka, což znamená, že se jeho nemoci hůře přenášejí na člověka. V éře nemocí z živočišné potravy, jako jsou SARS, H5N1 nebo nemoc šílených krav, je i toto pádný argument. S produkcí ve velkém jakéhokoli masa přichází rizika neznámých nemocí. Autoři zprávy FAO proto upozorňují, že je v této oblasti potřeba ještě dalšího výzkumu, který by potenciální zdravotní rizika určil.

5. Je všude

Hmyz, který je využitelný jako potrava, obývá lesy, pole i vodu. Zatímco lidem dělá starosti degradace půdy vlivem zemědělství, které nestíhá držet krok s růstem populace, a změny klimatu, žije s námi bez povšimnutí 1 900 "jedlých" druhů hmyzu.

Lidé neúmyslně zkonzumují v průměru téměř půl kila hmyzu za rok v příměsi s jiným jídlem. Hmyz se postupně dostává i na menu těch nejluxusnějších restaurací, jež by k pojídání hmyzu možná mohly přivést i mainstream.

Například novinář Michael Pollan, který volá po udržitelném způsobu produkce potravy, poukazuje na to, že bylo ještě dříve tabu jíst na Západě syrové ryby. A podívejte se, jak je dnes rozšířené sushi. Dostat na naše talíře hmyz bude zajisté větší oříšek, ale nic není nemožné!

Zdroj: Quartz