Elektromobilitě svítí zelená, v cestě ale stojí bariéry. Třeba na trhu s kovy

Důvodem vysokých cen je zvýšená poptávka po kovech, které jsou nezbytné pro výrobu baterií, zejména po lithiu, kobaltu a mědi. Jejich nabídka vzhledem k celosvětové podpoře elektromobility nestačí pokrývat poptávku. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou zvyšuje ceny těchto kovů, přestože podíl elektromobilů na trhu je stále malý. Různé konfigurace baterií nebo možné využití vodíku jako zdroje energie prozatím tlak na používání těchto kovů nesnižují. Vysoké náklady na ně však přispívají k podpoře výzkumu a vývoje alternativních technologií a tyto snahy by mohly v dlouhodobém horizontu situaci změnit, a to i s ohledem na silnou konkurenci zemí, které chtějí získat výhodu v nové generaci vozidel.

Pro Českou republiku je automobilový průmysl klíčovým odvětvím ekonomiky. Proto je logické, že si nechce v oblasti výroby elektromobilů nechat ujet vlak. Svědčí o tom i státní podpora projektu továrny na výrobu baterií, na němž se dohodlo ministerstvo průmyslu a ČEZ. O projekt se už zajímají i Volkswagen nebo LG.

Elektromobilita roste, ale její podíl je malý

Segment elektromobilů celosvětově neustále roste. Zatímco v roce 2019 činil podíl elektroaut 8 %, v roce 2020 to bylo již 13 %. V roce 2020 přitom prodej automobilů s konvenčním pohonem poklesl o 6 %, ale v důsledku vládních pobídkových programů a zvýšeného zájmu o tento segment v Evropě vzrostl prodej elektromobilů o 41 %. Podle dostupných údajů pak vzrostl prodej elektromobilů v prvním čtvrtletí 2021 meziročně o 41 %, ze celý rok se čeká růst až o 70 %.

V Česku se loni počet registrovaných osobních elektromobilů zvýšil téměř o 90 % na 7 103. Nicméně jejich podíl je stále malý, ke konci loňského roku bylo v ČR celkem 6,13 milionu osobních aut. Za malým podílem elektromobilů v Česku je vyšší pořizovací cena v porovnání s automobily se spalovacím motorem. Tento cenový rozdíl je umocněn absencí dotačních programů motivujících jednotlivce a firmy k pořízení elektromobilů. Tyto programy jsou přitom obvyklé v řadě evropských zemí. Rozvoj elektromobility u nás brzdí i špatná infrastruktura dobíjecích stanic. Elektromobilita je však jasný trend a téma rezonuje i na úrovni EU.

Konkurenci elektromobilům samozřejmě podstatně omezí zákaz prodejů spalovacích motorů na některých trzích včetně Evropy do roku 2035. Tento trend vytváří tlak na poptávku po kovech potřebných k výrobě baterií. Jde například o lithium, kobalt, grafit, nikl, kovy vzácných zemin, hliník a měď. V bateriích se používá několik desítek kilogramů kovů, ne-li stovek. Například hliník tvoří přibližně polovinu celkové hmotnosti, následují měď, grafit a nikl.

Hliník se používá nejen v bateriích, ale i v dalších částech vozidel, jako jsou podvozek nebo vnitřní panely, a to pro svou nízkou hmotnosti a schopnost účinně chránit před nárazy. Důležitá je pro elektromobily i měď, ta je nezbytná pro výrobu baterií, ale využívají ji také dodavatelé elektřiny, kteří musejí rozvíjet nové sítě, aby se přizpůsobili elektrifikaci vozového parku a nové poptávce po energii.

Poptávka po kovech tlačí na ceny

Společnost Coface očekává, že v letech 2020 až 2021 vzrostou ceny niklu o 34 %, hliníku o 25 % a mědi o 47 %. Kromě toho čeká, že dále v letech 2020-2050 poptávka poroste ještě výrazněji. Poptávka po mědi pro elektromobily se bude v tomto období zvyšovat o 9,9 % ročně, zatímco poptávka po niklu pravděpodobně poroste tempem 11,8 % ročně.

Hlavními producenty těchto vysoce žádaných kovů jsou Demokratická republika Kongo, Austrálie, Indonésie, Chile a Rusko, což přimělo vlády těchto zemí k úpravě těžebních zákonů s cílem získat větší podíly na výnosech z těžby, ale také k posílení environmentálních předpisů na ochranu místních komunit. Tlak na těžební a metalurgické společnosti, aby zlepšily nabídku a reagovaly na tyto trendy, bude intenzivní.

Vodík s otazníkem

Výrobci baterií a jejich zákazníci se snaží snížit svou závislost na kobaltu a současně najít alternativní zdroje energie. Vodík je obecně považován za silnou alternativu, která dokáže snížit celkové náklady průmyslu a zátěž pro životní prostředí. Společnost Coface však neočekává, že by vodík v tomto desetiletí bez silných pobídek ze strany vlád změnil pravidla hry na trhu s vozy s alternativními pohony. Není pravděpodobné, že by samotní výrobci automobilů v krátkodobém horizontu upřednostňovali vodík, protože již investovali velké prostředky do baterií, aby splnili přísné předpisy zavedené v řadě zemí.

Recyklace a udržitelnost jako výzva

Poptávka po recyklaci a důraz na oběhové hospodářství (cirkulární ekonomiku) jsou dalšími reakcemi na rostoucí poptávku po kovech důležitých pro výrobu elektromobilů a snížení dopadu na životní prostředí. Snaha rozvíjet používání elektromobilů vychází z cílů Pařížské dohody a snahy bojovat se změnou klimatu. Těžba kovů má však stejně jako každý těžební proces významný dopad na životní prostředí a komunity. V Demokratické republice Kongo je problémem například odlesňování a dětská práce. Tyto problémy je potřeba řešit, aby revoluce v oblasti elektromobilů získala zasloužený kredit.

Recyklace pak může být v nadcházejících letech klíčovým tématem. Mnoho společností se již snaží rozvíjet své vlastní aktivity tímto směrem. Recyklace kobaltu a niklu je poměrně vyspělá a dosahuje až 60 %, lithium se ovšem zatím recykluje pouze z 1 %.

Zajímavou, graficky bohatou analýzu situace na trhu s elektrickými vozy s dopady na ČR zpracovala přednedávnem také Česká spořitelna. Od té doby se sice některé oblasti regulace dále posunuly – například návrh Fit for 55, který musí ještě projít národním schvalováním –, ale i tak je materiál přínosný. Nabízíme jeho shrnutí, kompletní znění si můžete stáhnout ZDE.

• Automobilový průmysl se v Evropské unii vydal na elektrickou cestu. Závazky ohledně uhlíkové neutrality nebo konce prodejů aut se spalovacími motory si dávají nejen státy, ale i jednotlivé automobilky.
• Počet nově registrovaných plně elektrických vozů v EU vzrostl v roce 2020 o 117 %, u plug-in hybridů činilo zvýšení 262 %. V ČR loni vzrostly nové registrace čistých elektroaut o 331 % a plug-in hybridů o 325 %. I tak se elektrická auta na celkových prodejích nových vozů podílela jen 2,6 %.
• Ceny nových vozů stoupají již několik let a očekává se pokračování tohoto trendu i do budoucna. Rizikem je stav, kdy si většina lidí nebude moci dovolit koupit nové auto. Spotřebitel se tedy buď obrátí na trh s ojetými vozy, nebo bude prodlužovat provoz stávajícího vozidla. V konečném důsledku se může stát, že přísná emisní regulace automobilového průmyslu v krátkodobém a střednědobém horizontu nepovede ke snížení emisí z dopravy, a tudíž ke zlepšení životního prostředí. A to v případě, že se vlády či EU nerozhodnou výrazně podpořit obměnu vozového parku.