Evropské akcie v pátek mírně rostly, za celý týden přidaly přes dvě procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 vzrostl v pátek o 0,29 % na 363,55 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,09 % na 6 032,18 bodu, německý DAX přidal 0,66 % na 12 674,88 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,09 % na 4 889,52 bodu.

Dění na západoevropských trzích bylo ovlivněno očekáváním dat z amerického trhu práce, které nakonec měly spíše pozitivní vliv. Mnohem větší vliv na dění na trzích mají útoky Donalda Trumpa na provozovatele čínských sociálních sítí, což možná povede k přehodnocení obchodní dohody mezi oběma velmocemi.

Negativní vliv to má zejména na cyklické sektory, jako jsou výrobci aut, těžba ropy, nebo finance. Prorůstovým faktorem je pak očekávání nových stimulačních opatření v USA, které by měly být schváleny v nejbližší době.

Pozitivní vliv na obchodování na trzích mají také výsledky firem, které často překonávají očekávání analytiků, přičemž pozitivně působí také některá evropská makrodata.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 2,03 %, FTSE 100 přidal 2,28 %, DAX se zvýšil o 2,94 % a CAC 40 se zvýšil o 2,09 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Tempo růstu průmyslové výroby v Německu v červnu podle sezónně upravených údajů stouplo ve srovnání s předchozím měsícem na 8,9 % z květnových revidovaných 7,4 %. Meziročně se ale výroba propadla o 11,7 %. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Spojené království: Index cen domů od banky Halifax v červenci meziměsíčně stoupl o 1,6 % po červnovém poklesu o 0,1 %. Meziročně index zaznamenal nárůst o 3,8 %, v červnu to bylo o 2,5 %.
• Energetická skupina ČEZ vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. V pátek to uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Ta je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. To Horáková nepotvrdila.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, byť méně výrazné než v červnu. Index PMI stoupl v červenci na 47 bodů z červnových 44,9 bodu. Index je tak nejvýš za posledních 16 měsíců, informovala v pondělí společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
• Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny se v červenci poprvé od začátku loňského roku vrátila k růstu, neboť po dalším uvolnění protikoronavirových restrikcí se začala zotavovat poptávka. Aktivita v průmyslu se dál zlepšila i v Británii, kde výroba rostla nejrychleji za tři roky. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky v pondělí zveřejnila organizace IHS Markit.
• Průmysl v Maďarsku i Polsku se v červenci vrátil k růstu, a překonal tak propad způsobený koronavirovou krizí. Ukázaly to v pondělí hodnoty indexů nákupních manažerů (PMI) pro jednotlivé země. V Polsku je navíc aktivita v růstovém pásmu poprvé od října 2018. Tento vývoj kontrastuje s vývojem v České republice, kde hodnota PMI zůstává v pásmu útlumu.
• Schodek státního rozpočtu se ke konci července prohloubil na 205,1 miliardy korun z červnových 195,2 miliardy korun. Loni ke konci července byl schodek 9,7 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí (MF). Letošní červencový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci července nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 76,2 miliardy korun.
• Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom pokutu ve výši 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream II. Oznámil to v pondělí úřad.
• Britská cestovní kancelář Hays Travel, která koupila krachujícího touroperátora Thomas Cook, zvažuje propustit 878 lidí. To je skoro pětina zaměstnanců. Donutila ji k tomu karanténa, kterou musejí podstoupit lidé vracející se ze Španělska. Od soboty se též britské firmy musejí podílet na vládní podpoře zaměstnanců na nucené dovolené a odvádět jim zdravotní a sociální pojištění.
• Evropská komise začala podrobně zkoumat plán amerického technologického gigantu Googlu koupit za 2,1 miliardy dolarů výrobce chytrých náramků a hodinek Fitbit. Obává se, že dohoda by mohla upevnit pozici Googlu na trhu internetové reklamy, protože Google získá množství dat, která může využít pro personalizovanou reklamu. Komise to v úterý uvedla v tiskové zprávě.
• Po britském rozhodnutí opustit Evropskou unii výrazně vzrostl počet Britů, kteří ze své rodné země natrvalo zamířili do některého z unijních států. Tvrdí to v úterý zveřejněná studie německo-britského týmu sociologů, podle níž se v posledních letech usadilo v zemích EU o třetinu více Britů než v době před referendem z roku 2016. Vědci dospěli k závěru, že zásadním motivem ke stěhování byla nejistota pramenící z brexitu a že Británie kvůli němu přichází o množství vzdělaných lidí.
• Index výrobních cen v červnu meziročně klesl o 3,7 % (odhad: -3,9 %, květen: -5 %). Meziměsíčně se index výrobních cen v červnu zvýšil o 0,7 % (odhad: +0,5 %, květen: -0,6 %).
• Firmy v Evropě se poměrně rychle oklepaly z následků koronakrize a jejich aktivita roste nejrychleji za poslední dva roky. Vyplývá to ze zprávy společnosti IHS Markit, která je založena na průzkumu mezi nákupními manažery.
• Maloobchodní tržby v eurozóně i v celé Evropské unii v červnu vzrostly. Objem tržeb se vrátil na úroveň z února, kdy ještě nebyla zavedena omezení proti šíření nemoci covid-19 způsobené novým koronavirem. V zemích platících eurem se obrat maloobchodů ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil o 5,7 %, v celé EU pak o 5,2 %, oznámil ve středu evropský statistický úřad Eurostat. K růstu přispěly zejména vyšší výdaje za oblečení a pohonné hmoty.
• Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli dopadům nového koronaviru klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 8,6 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který ve středu zveřejnil švédský statistický úřad. Země si však vedla lépe než většina ostatních zemí v Evropě. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) propadl o 8,2 procenta.
• Britská letecká společnost Virgin Atlantic, která podobně jako ostatní aerolinky tvrdě doplácí na pandemii způsobenou šířením nového koronaviru, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma tam požádala o soudní ochranu před věřiteli a doufá, že se jí podaří získat čerstvý kapitál. Vyhlášení bankrotu v USA je podle mluvčí letecké společnosti součástí soudního řízení v Británii.
• Britská centrální banka na srpnovém měnověpolitickém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v objemu 745 miliard liber ponechala rovněž beze změny. V nové prognóze banka zlepšila odhad letošního vývoje ekonomiky, zároveň ale upozornila, že hospodářství bude zřejmě ožívat déle.
• Německo: Tovární objednávky v červnu meziměsíčně vyskočily o 27,9 % (odhad: +10,1 %, květen: +10,4 %).
• Rumunská vláda navrhla podmínky pro výběr zhotovitele telekomunikačních sítí páté generace (5G), které de facto vyřazují čínskou firmu Huawei. Technologický gigant v návrhu konkrétně zmíněn není, reálně však nesplňuje část podmínek, uvedl server Balkan Insight. Na vyloučení Číny z budování sítí 5G tlačí své spojence administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v červenci stoupl na 58,1 bodu (odhad: 57 bodů, červen: 55,3 bodu).
• Mnichovská prokuratura obvinila v souvislosti s aférou dieselgate další čtyři bývalé manažery automobilky Audi, která spadá do koncernu Volkswagen. Tři bývalé členy představenstva a vedoucího oddělení, který už je v penzi, čeká soudní proces ve spojitosti s 434 420 vozy značek Audi, Volkswagen a Porsche, které byly prodány ve Spojených státech a v Evropě. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Provozovatel aplikace TikTok, kterou vlastní čínská společnost ByteDance, v Irsku zřídí své první datové centrum. Firma ve čtvrtek oznámila, že do projektu investuje 420 milionů eur a počítá s vytvořením stovek pracovních míst. TikTok už má od ledna v zemi středisko, které se zabývá regulačními záležitostmi v Evropě, Africe a na Blízkém východě.
• Americká alternativní taxislužba Uber se dohodla na koupi svého největšího britského konkurenta Autocab, který provozuje rezervační systém pro nezávislé taxislužby po celé Británii. Informoval o tom ve čtvrtek server BBC. Finanční podmínky transakce firmy nezveřejnily.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Komerční bance klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 38,5 % na 4,44 miliardy Kč. Po očištění o jednorázové položky byl nižší o 37 %. Celkové výnosy klesly o 6,7 % na 15,08 miliardy Kč. Čísla byla ovlivněna prudkým zhoršením ekonomické situace v souvislosti s pandemií nemoci covid-19, opatřeními státu na zpomalení jejího šíření a v této souvislosti i oslabením spotřebitelské a podnikatelské důvěry, ale také dopady trojího snížení úrokových sazeb České národní banky.
• Zisk britské banky HSBC Holdings před zdaněním v první polovině letošního roku klesl o 65 procent na 4,32 miliardy USD. Propad byl vyšší, než se čekalo, protože koronavirová pandemie a její vliv na podnikání donutily banku zaměřenou převážně na Asii zvýšit rezervy na ztrátové úvěry.
• Italskému výrobci luxusních aut Ferrari klesl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o 95 % na devět milionů eur. Hospodaření ovlivnila pandemie nemoci covid-19, která snížila výrobu i prodej.
• Francouzská banka Société Générale se ve druhém čtvrtletí propadla do ztráty 1,26 miliardy eur (33,1 miliardy Kč). Na vině jsou zejména odpisy v obchodní divizi, kterou se banka snaží restrukturalizovat, a posílení rezerv na ztrátové úvěry. Se ztrátou banka hospodařila už druhé čtvrtletí za sebou. Ve druhém čtvrtletí loni vykázala zisk 1,05 miliardy eur. Společnost, která v Česku vlastní Komerční banku, to uvedla v dnešním prohlášení.
• Britská ropná společnost BP vykázala za druhé čtvrtletí rekordní čistou ztrátu 6,7 miliardy dolarů po zisku 2,8 miliardy dolarů před rokem. Firma také nastínila plány do budoucna, v nichž počítá s tím, že do roku 2030 výrazně sníží produkci ropy i plynu. Poprvé za deset let se také rozhodla snížit dividendu. Tak jako další ropné firmy BP tvrdě pociťuje dopady koronavirové krize, která snížila poptávku po pohonných hmotách.
• Britský nízkonákladový letecký přepravce easyJet vykázal za třetí čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 324,5 milionu liber. Tržby za celou skupinu pak meziročně klesly o 99,6 procenta na sedm milionů liber, což je důsledek protikoronavirových opatření. Letadla easyJet zůstala totiž od 30. března na zemi, firma provoz částečně obnovila až 15. června, dva týdny před koncem třetího finančního čtvrtletí. Zájem o létání se však od té doby zvyšuje.
• Německé finanční společnosti Commerzbank ve druhém čtvrtletí klesl čistý zisk o 21 procent na 220 milionů eur. Banka ve středu současně upozornila, že za celý rok čeká ztrátu, a to kvůli vysokým odpisům půjček za zkrachovalou společností Wirecard a kvůli dopadům krize způsobené nemocí covid-19. Commerzbank je druhou největší bankou v Německu a vlastní českou mBank.
• Německé pojišťovně Allianz klesl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o 29 % na 1,53 miliardy eur. Na hospodaření měla negativní vliv pandemie nemoci covid-19. Společnost ve středu současně uvedla, že kvůli nejistotám souvisejícím s pandemií zatím nevydá aktualizaci výhledu na celý rok. Výsledky ale překonaly očekávání analytiků, kteří čekali zisk 1,48 miliardy eur. Provozní zisk se snížil o 19 procent na 2,6 miliardy eur. Celkové výnosy klesly o 6,8 procenta na 30,9 miliardy eur.
• Nizozemská maloobchodní společnost Ahold Delhaize, která v České republice provozuje supermarkety a hypermarkety Albert, ve druhém čtvrtletí zvýšila očištěný provozní zisk o 78 % na 1,01 miliardy eur. Výsledek překonal očekávání a je za ním hlavně růst tržeb v kamenných obchodech i zájem o nákup přes internet s dodáním domů kvůli pandemii způsobené koronavirem.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW se ve druhém čtvrtletí propal do ztráty před zdaněním a úroky 666 milionů eur ve srovnání se ziskem 2,2 miliardy eur ve stejném období loni. Odbyt aut ve čtvrtletí kvůli omezením způsobeným koronavirovou krizí klesl o 25 procent. Za celý rok však automobilka podle svého sdělení očekává na provozní úrovni zisk.
• Belgická bankovní a pojišťovací skupina KBC hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 210 milionů eur, což je meziroční propad skoro o 72 %. KBC je vlastníkem Československé obchodní banky (ČSOB) a propad zisku dává do souvislosti zejména s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. V České republice se zisk snížil skoro o 70 % na 77 milionů eur.
• Německá společnost Lufthansa vykázala za druhé čtvrtletí rekordní provozní ztrátu 1,7 miliardy eur, a to navzdory snižování nákladů. Jde o nejhorší výsledek za 67 let její existence. O rok dříve měla firma zisk 754 milionů eur. Největší letecká společnost v Evropě ve výsledkové zprávě uvedla, že odvětví letecké dopravy se na úroveň před koronavirovou krizí patrně nedostane dříve než v roce 2024.
• Italské bankovní skupině UniCredit klesl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o 77 % na 420 milionů eur. Banka ve čtvrtek uvedla, že kvůli pandemii nemoci covid-19 výrazně zvýšila rezervy na ztrátové úvěry. Díky vysokým ziskům z obchodování a poklesu nákladů ale výsledky překonaly očekávání analytiků. Ti počítali v průměru se ziskem 347 milionů eur.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas se ve druhém čtvrtletí propadl do ztráty - velká část jeho obchodů byla totiž kvůli pandemii způsobené šířením nového koronaviru zavřená. Provozní ztráta činila 333 milionů eur ve srovnání se ziskem 643 milionů eur ve stejném období loni. Ve třetím čtvrtletí ale už firma počítá s návratem k zisku. Výsledky byly horší než odhady analytiků, kteří čekali ztrátu 290 milionů eur.