Goldman Sachs: "Tištění peněz"? Tak to nechápete, co znamená kvantitativní uvolňování

Snížení sazeb o 75 bodů zároveň odpovídá růstu HDP o zhruba 1,2 procenta během dvou let. A Goldman Sachs předpokládá druhé kolo kvantitativního uvolňování (QE2) až do úrovně 2 bilionů dolarů v závislosti na vývoji ekonomiky. Podle banky tak QE2 bude mít znovu na americkou ekonomiku pozitivní dopad.

Jaké tištění?

Hatzius se navíc snaží vyvrátit laickou představu o QE(2) jako o rozjetí tiskáren na peníze někde v útrobách americké centrální banky. Spíše jde podle něho o výměnu vládních dluhopisů s delší splatností za ty s kratší splatností, tedy o zkrácení průměrně splatnosti dluhu krytého vládními dluhopisy.

"Tištění peněz je méně podstatnou součástí QE, než je obecně vnímáno," tvrdí Hatzius.

K pochopení toho je potřeba uvažovat následovně. Snaha navýšit rezervy bank (což byl hlavní účel prvního kola QE) se dá rozložit do dvou rozhodnutí: Zaprvé, vytvoření rezerv na nákup pokladničních poukázek (overnight Treasury bills), a zadruhé, prodej těchto poukázek za účelem nákupu dluhopisů s dlouhou splatností.

Výsledek prvního kroku bude víceméně nulový. Bankovní rezervy a jednodenní poukázky jsou totiž prakticky totéž, dokud budou krátkodobé úrokové sazby blízko nuly. Jsou vysoce likvidní a bezpečné. Výměna jedněch za druhé na ekonomiku velký vliv mít nebude.

Zbývá druhý krok. Prodloužením splatnosti dluhu (výměna poukázek za dlouhodobé dluhopisy) dochází k tomu, že jsou Fed a ministerstvo financí vnímány jako celek. A stejně tak lze chápat opačný postup ze strany Fedu, kdy bude dluhopisy s dlouhou splatností "směňovat" za likvidnější krátkodobější aktiva.

QE2: Abeceda kvantitativního uvolňování

Jak QE2 ovlivní trh s vládními dluhopisy?

Otázkou tedy je, jak moc se zkrátí průměrná doba splatnosti vládních dluhopisů. Současný trh s nimi má objem zhruba 8,5 bilionu dolarů, v rezervách komerčních bank a v oběhu (monetary base – M0) další zhruba 2 biliony dolarů. Když pomineme 800 miliard dolarů v dluhopisech v držení Fedu, dostaneme se někam pod 10 bilionů dolarů.

Pokud tedy Fed vytvoří další bilion dolarů na nákupy dluhopisů s průměrnou dobou splatnosti 5 let, celková průměrná doba splatnosti dluhu se sníží o 6 měsíců. Pokud by Fed dodal 2 biliony, průměrná doba splatnosti klesne o rok.

Jak významný by to byl posun? Pro představu – průměrná doba splatnosti vládních dluhopisů na trhu, se za poslední 3 dekády pohybovala mezi 47 a 71 měsíci, tedy zhruba mezi 4 a 6 lety. Za rok se tato doba změnila nejvíce o 7 měsíců (pokles v roce 2003) a o 6 měsíců (růst v roce 2009). Za 2 roky došlo nejvíce k 9měsíčnímu růstu (1985) a 13měsíčnímu poklesu (2003).

Z uvedených skutečností vyplývá, že je QE2 potřeba vnímat jako významný pokles průměrné doby splatnosti vládních dluhopisů.

Zdroj: Goldman Sachs

Aktualita pro rok 2026