25. 3. 2023 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Pavel Hadroušek, Fio banka)
Bankovní rada ČNB prochází výraznou personální obměnou. V květnu jsme se dozvěděli jména 3 ze 4 nových členů, kteří v ní od července 2016 (Vojtěch Benda, Tomáš Nidetzký) a března 2017 (Oldřich Dědek) zasednou. Vzhledem k tomu, že se ČNB nachází v měnově-politicky neobvyklém režimu, nabízí se otázka, zda je kvůli tomu namístě očekávat citelné změny v měnové politice.
Vždyť prezident, který nové členy jmenoval, ještě v únoru 2015 říkal, že bude do bankovní rady ČNB jmenovat lidi, kteří "nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou", čímž měl na mysli intervence proti silné koruně, které v listopadu 2013 zahájila ČNB. Hrozí tedy měnově-politické veletoče?
Odpověď je jednoduchá: Ne. Zeman totiž svůj slib nedodržel.
Designovaný guvernér Rusnok již v listopadu 2013 řekl, že rozumí důvodům, které vedly ČNB k intervencím. Od té doby také několikrát zopakoval, že se k ukončení intervenčního režimu hned tak nechystá, že termín ukončení bude diktován inflačním výhledem, ne názorem prezidenta, a že ani po ukončení režimu nebude koruně dovoleno přehnaně posílit.
O měnově-politických postojích a názorech dalších dvou nových členů rady, kteří se funkce ujmou v červenci, mnoho nevíme. Ovšem i když Benda v listopadu 2013 vyjádřil názor, že si není jistý efektivností intervencí, a i když Nidetzký jako veterán penzijních fondů nebude asi blázen do záporných sazeb, nepředpokládám, že by se jako kolegové z ING blízcí Rusnokovi, který je nejspíše do bankovní rady ČNB vybral, od guvernérovy linie výrazněji odchylovali.
Posledním z nových členů, který zkraje příštího roku nahradí končícího Pavla Řežábka, je Oldřich Dědek, který v bankovní radě ČNB již v letech 1999-2005 působil. Jeho názor na intervence je velice blízký mému – teoreticky je proti hrozící deflaci namístě bojovat i oslabením měny, česká realita konce roku 2013 však vzhledem k tomu, že nedocházelo k odkladu spotřebitelských nákupů a k dalším projevům deflační spirály, takový krok nevyžadovala. Navzdory takovému názoru však od profesora měnové politiky nelze čekat, že by se kvůli tomu dožadoval předčasného odchodu ČNB z trhu, který by způsobil mnohem větší škody než pokračování v režimu až do spořádaného konce. Intervence tak zůstanou českou realitou minimálně do poloviny roku 2017.
Jedinou změnou v měnové politice v důsledku květnových personálních změn tak bude menší animozita vůči záporným sazbám. Zatímco stávající guvernér Singer k tomuto nástroji chová téměř bytostný odpor, Rusnok, ač také žádný fanoušek negativních úroků, je pragmatičtější a uznává, že se i tento nástroj může hodit. Z toho samozřejmě nedovozuji, že k jejich nasazení nakonec dojde, nicméně pravděpodobnost toho, že se jich v Česku dočkáme, od července vzroste.