USA na cestě k bankrotu? Investoři hledají oporu v historii
V pondělí 16. května dluh americké vlády oficiálně překonal statutární limit 14,29 bilionu dolarů. Jaký další vývoj očekávat? Američtí zákonodárci mají čas do 2. srpna, aby se dohodli na zvýšení tohoto limitu. V případě, že ke zvýšení limitu nedojde, bude to se solventností americké vlády hodně bledé. Mají se investoři tohoto černého scénáře bát?
Odpověď zní ROZHODNĚ NE. Pokud se podíváme do americké historie, limit byl na vládní dluh poprvé uvalen v roce 1917 jako součást zákona, jenž financoval vstup USA do 1. světové války.
Zásadním faktem přitom je, že Kongres od roku 1962 odhlasoval zvýšení limitu 74krát, a to bez jediného snížení. Dá se říci, že limit, který je pravidelně automaticky zvyšován, není limit.
Mnoho mladých ekonomů se jistě diví, proč mají Spojené státy vůbec nějaký limit, když administrativa nikdy nevykázala sebemenší sklon tento limit respektovat. A ještě k tomu, když si ho na sebe předtím sama ušila! Proč tedy američtí zákonodárci neustále vykazují snahu předstírat boj s veřejným zadlužením, když ke skutečným krokům za posledních 100 let ani jednou nepřistoupili?
Politika rozhoduje
Důvodem je samotná politika. S tím, jak veřejný sektor neustále roste, a to zdaleka neplatí pouze pro USA, politici potřebují čím dál více peněz, aby byli schopnosti financovat neustále rostoucí vládní programy a sociální stát.
Při vyjednávání o novém vyšším limitu se pak oba politické tábory, a to především Republikáni, ohání fiskální zodpovědností, aby pak všichni, jaksi ze vzájemné politické solidarity, limit opět zvýšili. Z dlouhodobého hlediska by přitom snižování státního dluhu každý ekonom podpořil. Co si totiž dnes vláda půjčí, to budou muset daňoví poplatníci v budoucnosti zaplatit, a to buď prostřednictvím vyšších daní (standardní cesta), nebo prostřednictvím vysoké inflace, resp. znehodnocováním reálné kupní síly jejich peněz či úspor (nestandardní cesta).
Čím více si vláda půjčuje, tím více se roste státní sektor. A čím více roste státní sektor, tím více oslabuje celá ekonomika. Naopak čím méně peněz si vláda půjčí, tím více peněz bude k dispozici privátnímu sektoru na zvýšení investic, produkce a zaměstnanosti.
Ekonomická teorie je krásná věc, ale je to jen teorie. Praxí je politika. Historická zkušenost jednoznačně ukazuje, že se amerického bankrotu v nejbližší době bát rozhodně nemusíme, neboť američtí zákonodárci dluhový limit zvýší i po sedmdesáté páté. O tom jsem přesvědčen.
Aktuality
