6. 4. 2017 12:00

Zadlužená Francie volí prezidenta. Co si o veřejných financích myslí hlavní kandidáti?

Evropu čeká po nizozemských parlamentních volbách druhá zatěžkávací zkouška podobě prezidentských voleb ve Francii. Jedním z hlavních témat předvolební kampaně se stal státní rozpočet, respektive přístupy k veřejnému zadlužení a jeho řešení. Zadlužování země rozhodně neodpovídá kritériím stanoveným Paktem stability a růstu. Co na francouzské dluhy říkají jednotliví kandidáti na nejvyšší politický úřad v zemi?

Začněme pár údaji. -7,2 %, -6,8 %, -5,1 %, -4,8 %, -4 %, -3,9 %, -3,6 %, -3,4 %. Ne, nejedná se o odpočet sestávající z nesourodých čísel, ale o schodky francouzského státního rozpočtu od začátku krize v roce 2008 vyjádřené jako procenta HDP. Čísla přitom mají něco společného – jsou záporná a pod 3% hranicí stanovenou Paktem stability a růstu (budiž Francii k relativní cti, že se schodky postupně snižují). A ačkoli je letošní deficit naplánován na -2,7 % HDP, Evropská komise varuje, že bez úsporných opatření schodek opět vyšší než 3 %.

Ne že by to dosud kromě formálního pokárání mělo nějaké reálné dopady. Celková úroveň zadlužení hrozí prolomit hranici 100 % HDP. Není proto divu, že právě rozpočet je jedním z hlavních témat francouzských prezidentských voleb. Navrhovaná řešení jsou proto vhodným podkladem pro představení si jednotlivých kandidátů.

Co s francouzským dluhem a ekonomikou?

Začněme u zástupců tradiční levice a pravice, tedy Benoîta Hamona a Françoise Fillona. První jmenovaný je ze Socialistické strany a francouzské problémy s rozpočtovou disciplínou hodlá vyřešit reformou Paktu stability a růstu a zrušením zmiňované 3% hranice. Do budoucna navrhuje společnou fiskální politiku všech zemí EU. Společná rozpočtová politika dle Hamona logicky znamená i kolektivní zadlužení.

François Fillon, bývalý premiér (za prezidenta Nicolase Sarkozyho), přichází s typicky pravicovým řešením. Chce omezit roli státu (jako státu blahobytu) a zeštíhlit přebujelý státní aparát. Jeho recept se skládá z redukce veřejného sektoru o půl milionu zaměstnanců, prodloužení 35hodinového pracovního týdne a zvýšení věku odchodu do důchodu na 65 let.

Jean-Luc Mélenchon a Marine Le Penová reprezentující okraje politického spektra vyrukovali s ještě odvážnějšími nápady. Nezávislý Mélenchon, jenž má velice blízko ke komunistům, výzvu k úsporám ve svém programu jednoduše ignoroval a vzdorovitě se vydává cestou vyšších vládních výdajů. Aby se ale neřeklo, současně navrhuje podpořit příjmovou stránku státního rozpočtu zabavením všech příjmů nad 360 tisíc eur ročně.

Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová spojila rozpočtovou a protiunijní agendu. Po vystoupení Francie z eurozóny hodlá převést dluh v hodnotě asi 1,7 bilionu eur (zhruba 80 % celkového dluhu, zbylých 20 % spadá pod mezinárodní právo) na nově zavedené franky, a to v elegantním konverzním poměru jedna ku jedné. V případě úspěchu Le Penové by se tak pravděpodobně jednalo o největší legální krádež v dějinách lidstva.

Téma zadlužení hraje ve francouzském prezidentském klání zásadní roli a žádá si konkrétní strukturální řešení. Zmínění kandidáti ale problém buď jednoduše ignorují, nebo navrhují řešení, která jsou jen obtížně realizovatelná či příliš radikální, popřípadě obojí. To otevírá cestu politickému benjamínkovi Emmanuelu Macronovi a jeho centristickému hnutí En Marche! (Vpřed). Revoluční, prounijně orientovaný Macron přichází s programem cílícím na levicové i pravicové voliče. Podobně jako Fillon podporuje úspory plynoucí z nižší zaměstnanosti ve státním sektoru a osekání některých štědrých sociálních benefitů, současně ale zdůrazňuje nutnost prorůstových investic zaměřených například na boj se stále vysokou nezaměstnaností. Nenavrhuje však radikální reformu veřejného zadlužení, aby zachoval stávající růstový model, ale reformu růstového modelu, aby přinesl dlouhodobě udržitelnou dluhovou politiku.

Jak to hodnotí voliči?

Pokud nedojde ke spojení levicových kandidátů Hamona a Mélenchona (jeden by musel odstoupit a podpořit toho druhého), do druhého kola prezidentských voleb ani jeden nepostoupí. Stejný osud pravděpodobně čeká i pravicového Françoise Fillona, jehož kandidatura vážně utrpěla skandálem ohledně zaměstnávání manželky. Dle předvolebních průzkumů mají největší a současně i přibližně stejnou šanci postoupit krajně pravicová Marine Le Penová a mladý revolucionář Emmanuel Macron.

Ten by pak měl ve druhém kole jednoznačně zvítězit. Marine Le Pen se sice dostává o něco stabilnější podpory, stabilita jejích skalních voličů ale nespočívá jen v názorové konzistenci, ale i v počtu, který se od roku 2012, kdy se rovněž ucházela o prezidentské křeslo, příliš nezvýšil. A přestože letos může očekávat v druhém kole o něco silnější podporu, na vítězství by to stačit nemělo.

S kartami výrazněji nezahýbala ani druhá (a poslední) televizní debata kandidátů. Úterního zápasu o přízeň diváků se zúčastnilo všech 11 kandidujících, ne pouze ti s relativně reálnou šancí na výraznější podporu voličů. Zatímco v první debatě s přehledem zvítězil centrista Macron v závěsu s Le Penovou, úterní večer patřil Mélenchonovi. Navzdory francouzské rozpočtové nedisciplinovanosti hodlá navýšit vládní výdaje o více než 250 miliard eur ročně, zkrátit pracovní týden na 32 hodin a zastropovat věk odchodu do důchodu na 60 letech. Vše plánuje financovat vyššími daněmi.

Třebaže řada politických komentátorů hodnotí Mélenchonův program na jedné straně jako značně radikální a mající obsahově velice blízko ke komunistům, na druhé straně kladně oceňuje jeho inovativně vedenou kampaň pokrývající videohry, sociální sítě, YouTube či projevy přes hologram. Mélenchon ale stále má co dohánět. Před prvním kolem, které se koná 23. dubna, stále ztrácí na favorizované Le Penovou a Macrona 10 procentních bodů. Macron navíc podle průzkumu společnosti Elabe skončil v debatě na druhém místě. Le Penová ale ztrácela, když se propadla až na čtvrtou pozici.

Francie
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Zadlužení
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Eurozóna
Přestat sledovat
Roman Sedmera
Přestat sledovat
Analytici ČS
Přestat sledovat
20. 4. 2021 17:01
Štěpán Křeček (BH Securities): Největší vliv na vývoj trhů má nabídka peněz. Pokud přetrvá,…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
20. 4. 2021 12:31
Zajištění proti inflaci? Třeba i levná hypotéka, vysvětluje expert
České státní dluhopisy
Přestat sledovat
Hypotéky
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Výnosy
Přestat sledovat
Zajištění
Přestat sledovat
19. 4. 2021 14:40
Investorský magazín: Jsou high yield dluhopisy nebo akcie Coinbase zajímavou volbou pro drobné…
Bitcoin
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
Lukáš Novotný (WOOD & Company): S&P 500 může projít korekcí, prudké poklesy ale i díky pozitivnímu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat