Evropské akcie v pátek uzavřely v plusu, mají za sebou nejlepší týden od roku 2016

Regionální index STOXX Europe 600 posílil o 0,28 % na 364,08 bodu, za celý týden pak vzrostl o 3,33 %. Britský FTSE 100 odepsal 0,29 % na 7 094,12 bodu (týden: +2,23 %), francouzský CAC 40 získal 0,32 % na 5 102,13 bodu (týden: +2,71 %) a německý DAX se zvýšil o 0,44 % na 11 518,99 bodu (týden: +2,84 %). STOXX Europe 600 za sebou má nejlepší týden od prosince 2016.

Dařilo se zejména sektoru automobilů a akciím velkých bank, které těžily z uvolnění napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek uvedl, že jednání s Čínou "se vyvíjejí dobře". Potvrdil rovněž, že se hodlá setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na nadcházejícím summitu skupiny velkých světových ekonomik G20 v Argentině.

Obavy ohledně obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou se velkou měrou podílely na rozsáhlých výprodejích akcií v minulém měsíci. "Není překvapivé, že i náznak částečného pokroku (v obchodních jednáních) stačí k posílení finančních trhů," uvedla v pátek banka UBS.

Zhruba o 2,7 % zdražily cenné papíry německé Deutsche Bank, která netrpělivě čeká na výsledky zátěžových testů. Šéf americké JPMorgan Chase Jamie Dimon ve čtvrtek popřel spekulace, že by největší americký finanční ústav plánoval akvizici Deutsche Bank.

K růstu velkou měrou přispěl i automobilový sektor, včetně německého automobilového koncernu Volkswagen (+2,09 %). Vzhůru zamířily i akcie technologických podniků, a to navzdory neuspokojivým výsledkům amerického technologického gigantu Apple.

Evropské akcie (2. listopadu 2018), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká národní banka mírně zhoršila pro letošní rok odhad vývoje veřejných financí. Nově očekává přebytek 1,5 % hrubého domácího produktu, v srpnu odhadovala 1,6 % HDP. Pro příští rok odhad zhoršila na 1,3 % z 1,5 % a pro rok 2020 zhoršila očekávání na 1,5 %. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které v pátek banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,55 %.
• Ocelárenská společnost ArcelorMittal obdržela nabídku od britské Liberty House Group na koupi majetku firmy v Lucembursku a Belgii. Firma to uvedla v pátečním oznámení. Tyto aktivity musí ArcelorMittal prodat, aby dostal od Evropské komise povolení k převzetí největší evropské ocelárny Ilva. S Liberty House se ArcelorMittal již také dohodl na převzetí svých ostravských hutí a podniků v Rumunsku, Makedonii a v Itálii.
• Francouzská banka Société Générale sdělila části svých zaměstnanců v londýnské finanční čtvrti City, aby se přesunuli z Británie na evropský kontinent. Jinak riskují, že přijdou o místo. Stala se tak prvním velkým ústavem, který tímto způsobem aktivoval plány pro případ takzvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu Británie z Evropské unie bez uzavření dohody. Informoval o tom list The Times.
• Zhruba polovina lidí v Česku považuje současnou ekonomickou situaci i životní úroveň své domácnosti za dobrou. Se životem v místě svého bydliště jsou spokojeny tři čtvrtiny obyvatel, lidé na venkově jsou spokojenější než ve městech. Proti loňsku výrazně vzrostla spokojenost s nabídkou pracovních míst a úrovní mezd. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, jehož výsledky v pátek zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Výsledková sezóna

• Rakouská finanční skupina Erste Group Bank za třetí čtvrtletí vykázala čistý zisk 454 milionů eur. Meziročně tak vydělala o čtvrtinu více. Čistý zisk Erste za prvních devět měsíců roku dosáhl 1,23 miliardy eur.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Británii se zatím podařilo sjednat jen 14 z 236 mezinárodních smluv, které Evropská unie podepsala se státy na celém světě. Vyplývá to z údajů, které pět měsíců před obchodem země z unie obdrželi představitelé vlády a o nichž informoval list Financial Times.
• Česká vláda může odložit rozhodnutí, zda bude nutit společnost ČEZ do nevýnosné výstavby nových reaktorů v hodnotě několika miliard dolarů. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Možností je podle ní prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany.
• Italská infrastrukturní skupina Atlantia a španělská stavební ACS dokončily převzetí španělského provozovatele placených silnic Abertis za 16,5 miliardy eur. Vzniká tak největší provozovatel placených silnic na světě, napsala agentura Reuters.
• Z ruské státem kontrolované banky Sberbank unikla jména a elektronické adresy zhruba 421 000 zaměstnanců. Únik dat má pravděpodobně na svědomí někdo ze současných nebo minulých pracovníků. Banka, která působí i na českém trhu, tvrdí, že informace zveřejněné na internetu nepředstavují žádné ohrožení pro její automatizované systémy ani pro klienty. Informoval o tom list Kommersant.
• Italská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,8 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem pak stagnovala. V úterý to uvedl italský statistický úřad ISTAT. Podle italského premiéra Giuseppa Conteho se ale takový vývoj hrubého domácího produktu očekával.
• Francouzská ekonomika ve třetím čtvrtletí zrychlila hospodářský růst na 0,4 procenta z 0,2 procenta v předchozích třech měsících díky oživení spotřebitelských výdajů a vyšším podnikatelským investicím. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE.
• Životnost jaderné elektrárny Dukovany by se mohla prodloužit o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard. Řekl to v úterý premiér Andrej Babiš před odletem na Slovensko na oslavy vzniku Československa. Nový jaderný blok by měl vzniknout právě v elektrárně Dukovany, jejíž životnost by měla podle dosavadních předpokladů skončit kolem roku 2035. Babiš v pondělí uvedl, že jednou z možností je odklad rozhodnutí o výstavbě reaktoru.
• Česká bankovní asociace v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na tři procenta z červencových 3,3 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky po předchozím růstu nad jejími dlouhodobými možnostmi. Asociace o tom v úterý informovala na tiskové konferenci. Pro příští rok asociace odhad ponechala na 2,9 procenta.
• Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně dále rostly, tempo růstu ale mírně zpomalilo. Nejvíce zdražily byty, nejméně pozemky. Byty zdražily nejvíce také v porovnání s druhým čtvrtletím letošního roku. Ceny bytů rostly nejvíce v mimopražských oblastech, hlavně v Jihočeském, Karlovarském a Libereckém kraji. Na tiskové konferenci to ve středu sdělili zástupci Hypoteční banky.
• Zadlužení českých domácností u bank a družstevních záložen se v září meziměsíčně zvýšilo o zhruba devět miliard korun na 1,62 bilionu Kč. Meziročně dluhy domácností stouply o 114 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka. Dluhy firem v září také stouply, a to proti srpnu o 13 miliard na 1,117 bilionu korun a proti loňskému září o 57 miliard korun.
• Německý kabinet se ve středu dohodl na zvýšení minimální mzdy. V příštím roce by tak minimální hodinová mzda v Německu měla stoupnout o 35 centů na 9,19 eura a v roce 2020 o dalších 16 centů na 9,35 eura. Opatření by se mohlo podle agentury Reuters týkat více než dvou milionů lidí a mohlo by podpořit spotřebitelské výdaje, které jsou v posledních letech hlavním motorem růstu německé ekonomiky.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v září podle očekávání stagnovala na 8,1 %, což je nejnižší hodnota od listopadu 20018. Nezměnila se ani v celé Evropské unii, kde zůstala na 6,7 procenta, což je nejníže od počátku měsíčních statistik v lednu 2000. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Britská centrální banka na listopadovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,75 %. Trh tento výsledek očekával. V srpnu Bank of England sazbu zvýšila o 25 bazických bodů, poprvé od loňského listopadu, v září měnovou politiku nezměnila. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP zůstává po listopadovém zasedání rovněž beze změny.
• Britská premiérka Theresa Mayová se s Evropskou unií předběžně dohodla na přístupu britských firem poskytujících finanční služby na evropský trh v období po brexitu. Dnes o tom informuje server britského listu The Times, který se odvolává na nejmenované zdroje v britském kabinetu.
• Americký hedgeový fond Hudson Executive Capital LP koupil podíl v Deutsche Bank. Využil současné nízké ceny akcií největší německé banky a věří v jejich pozdější zhodnocení. Podle zakladatele fondu a bývalého člena finančního představenstva americké banky JP Morgan Chase Douglase Braunsteina je německá bankovní společnost "špatně pochopená a podceněná". 
• Stávka v polských aerolinkách LOT ve čtvrtek skončila, vedení firmy a odbory totiž v noci na čtvrtek dospěly k dohodě. Oznámila to polská média. Národní přepravce během stávky, trvající od 18. října, odvolal 130 letů, protože mu chyběly posádky, připomněl server Business Insider. Piloti a letušky, kteří se do stávky zapojili, nechodili do práce.
• Německá organizace na ochranu spotřebitelů Verbraucherzentrale Bundesverband podala ve čtvrtek u soudu v dolnosaském Braunschweigu první takzvanou vzorovou žalobu na koncern Volkswagen kvůli emisnímu skandálu. Institut vzorové žaloby, díky němuž se spotřebitelé nemusejí s velkými firmami soudit jednotlivě, je možné v Německu využít právě od čtvrtka.
• Státem jmenovaní správci italské letecké společnosti Alitalia obdrželi dvě závazné nabídky na převzetí aerolinek a jedno nezávazné vyjádření zájmu. Firma to oznámila ve středu. Jména zájemců ani další detaily zatím nezveřejnila, pouze uvedla, že návrhy budou v nadcházejících dnech pečlivě zhodnoceny.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Bance HSBC Holdings stoupl ve třetím čtvrtletí zisk před zdaněním o 28 procent na 5,9 miliardy USD. Hospodaření banky podpořily nižší náklady a posílení podílu na hlavním, asijském trhu. HSBC, která je podle majetku největší bankou v Evropě, to uvedla v pondělním prohlášení.
• Největším německým aerolinkám Lufthansa se ve třetím čtvrtletí snížil zisk před úroky a zdaněním (EBIT) na 1,35 miliardy eur z 1,51 miliardy ve stejném období loni. Důvodem je zejména růst nákladů na paliva. Jelikož hospodářské výsledky nedosáhly plánovaných cílů, společnost oznámila, že v této sezóně zvýší počet letů mírnějším tempem než její konkurence.
• Provozní zisk německého automobilového koncernu Volkswagen ve třetím čtvrtletí klesl o 18,6 procenta na 3,51 miliardy eur. Důvodem jsou slabší prodeje a zavedení přísnějších ekologických pravidel. Zisk nicméně překonal očekávání analytiků, kteří jej v průzkumu agentury Reuters odhadovali na 3,21 miliardy eur.
• Provozní zisk automobilky Škoda Auto v prvních třech čtvrtletích letošního roku meziročně klesl o 10,2 procenta na 1,1 miliardy eur. V úterý to oznámila mateřská společnost Volkswagen. Hospodářský výsledek byl ovlivněn mimo jiné nepříznivým vývojem měnových kurzů a náklady na nové produkty. Tržby se nicméně zvýšily o 2,1 procenta na 12,6 miliardy eur.
• Britská ropná společnost BP ve třetím čtvrtletí vykázala díky růst cen ropy největší zisk za pět let. Čistý zisk firma zdvojnásobila na 3,8 miliardy dolarů, a vysoko tak překonala 2,85 miliardy dolarů odhadovaných analytiky v průzkumu agentury Reuters. Akcie společnosti na zprávu zareagovaly růstem o téměř pět procent.
• Čistý zisk italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles se ve třetím čtvrtletí propadl téměř o 40 procent na 564 milionů eur, zejména kvůli jednorázovým nákladům. Provozní výsledky se však zlepšily a překonaly očekávání analytiků. Firma také slíbila, že využije příjem z prodeje divize Magneti Marelli k vyplacení dvou miliard eur na mimořádných dividendách.
• Rakouská ropná a plynárenská skupina OMV ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila očištěný provozní zisk (EBIT) o 31 procent na 1,05 miliardy eur. Zasloužily se o to především vyšší ceny ropy a zahájení těžby ropy v Abu Zabí ve Spojených arabských emirátech.
• Výrobce letecké techniky Airbus Group ve třetím čtvrtletí zvýšil očištěný provozní zisk na 1,576 miliardy eur z 655 milionů ve stejném období loni. Do výsledku se promítají vyšší dodávky letounů. Firma ve středečním prohlášení ale varovala, že letošní cíl dodat 800 letadel nemusí splnit kvůli pozdním dodávkám motorů a "některým vnitřním průmyslovým problémům".
• Aerolinkám Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí dařilo, navzdory změně na postu šéfa. Francouzsko-nizozemský podnik i díky nižším daním zvýšil meziročně čistý zisk o 23 procent na 786 milionů eur. Letecká společnost to sdělila ve středu v Paříži.
• Švýcarské bance Credit Suisse vzrostl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 74 procent na 424 milionů švýcarských franků. Hospodaření podpořil pokles provozních výdajů, který vykompenzoval i nižší příjmy. Výsledky však zaostaly za odhady analytiků. Banka v prohlášení dodala, že za celý letošní rok očekává poprvé od roku 2015 zisk.
• Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell ve třetím čtvrtletí zvýšila zisk bez jednorázových položek a očištěný o změnu hodnoty zásob meziročně o 37 procent na 5,6 miliardy dolarů. To je nejvíce za čtyři roky. Hospodaření výrazně podpořily vyšší ceny ropy a zemního plynu, uvedla ve čtvrtek firma. Výsledek ale zaostal za odhady analytiků, kteří očekávali zisk 5,7 miliardy dolarů. Akcie společnosti proto v reakci oslabily o více než dvě procenta.
• Největší světový výrobce oceli ArcelorMittal ve třetím čtvrtletí zvýšil zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o 42 procent na 2,7 miliardy USD. Firma těžila zejména z růstu cen oceli a ve čtvrtečním sdělení také uvedla, že výsledky hospodaření by se měly zlepšovat i nadále, neboť poptávka po oceli pokračuje v růstu.
• Švýcarská zajišťovna Swiss Re se letos vrátila do černých čísel. Navzdory řadě katastrof přírodních i způsobených člověkem vykázala za prvních devět měsíců čistý zisk 1,1 miliardy dolarů po ztrátě 468 miliard ve stejném období vloni. Hrubé pojistné zajišťovna zvýšila o 6,5 procenta na 28,4 miliardy dolarů, uvedl ve čtvrtek podnik.
• Největší dánská bankovní společnost Danske Bank vykázala ve třetím čtvrtletí zisk před zdaněním 3,59 miliardy dánských korun, což znamená meziroční pokles o 42 procent. Výsledek je ale zkreslen o sumu 1,5 miliardy DKK, kterou se banka, poznamenaná skandálem kolem praní špinavých peněz v estonské pobočce, rozhodla v červenci věnovat nezávislé nadaci na boj proti finanční kriminalitě.
• Výsledky Novo Nordisk v 3Q: Čistý zisk 9,04 miliardy DKK (1,37 miliardy USD, loni: 9,77 miliardy DKK, odhad: 9,41 miliardy DKK), tržby 27,76 miliardy DKK (loni: 26,61 miliardy DKK, odhad: 27,45 miliardy DKK).
• Výsledky Carlsberg v 3Q: Prodej piva meziročně +7,5 %, tržby 17,59 miliardy DKK (2,67 miliardy USD, loni: 16,37 miliardy DKK, odhad: 17,09 miliardy DKK).

Zdroj: CNBC, ČTK