Bank of England potvrdila nastavení měnové politiky, základní sazba zůstává na 0,75 %

Trh všeobecně očekával, že Bank of England sazby zvýší už v květnu. Poté však byly zveřejněny zprávy o poklesu inflace a o pouze nepatrném růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí a investoři svá očekávání změnili. Později zveřejněná data trend potvrdila.

V listopadu pro ponechání základní úrokové sazby beze změny hlasovalo všech devět členů měnového výboru, stejně jako v září. Podle analytiků chce nyní dát banka ekonomice čas vyrovnat se s posledním zvýšením úroků před brexitem. Další zvýšení základní úrokové sazby, která je teď nejvýše od března 2009, až do brexitu na konci března 2019 odborníci neočekávají.

Banka nicméně v rámci zářijového zasedání navzdory obavám z brexitu zvýšila svůj odhad růstu britské ekonomiky v třetím čtvrtletí na 0,5 % z dřívějších 0,4 %. Rozhodnutí částečně motivoval růst spotřebitelských výdajů během nezvykle horkého léta. Výhled vývoje HDP v příštím roce tento týden zlepšilo i britské ministerstvo financí, a to z 2,3 % na 2,6 %.

Británie hodlá opustit Evropskou unii v březnu 2019, doposud se ovšem nedokázala dohodnout na podmínkách odchodu. Britský ministr financí Philip Hammond ale tento týden uvedl, že v dosažení dohody věří.

Ve čtvrtek Bank of England naznačila, že pokud bude odchod země z EU hladký, mohl by v budoucnu růst sazeb zrychlit. Centrální banka rovněž uvedla, že výdaje spotřebitelů si v posledních měsících vedly lépe, než se čekalo, firmy ale pozastavily investice do doby, než budou jasná budoucí spojení s největším obchodním partnerem Británie.

V případě hladkého brexitu by ekonomika měla podle odhadů centrální banky pokračovat v růstu tempem kolem 1,75 %. Centrální banka také upozornila, že ekonomika jede na plnou kapacitu a že potrvá tři roky, než se inflace sníží ze současných 2,4 % na její 2% cíl.

Loňské listopadové zvýšení sazeb bylo prvním utažením měnové politiky Bank of England za více než deset let. Naposledy banka přikročila ke zvýšení sazeb v létě 2007. Od té doby úrokovou sazbu nejdříve jen snižovala a později ji držela na rekordním minimu 0,25 %. V listopadu se základní sazba vrátila na úroveň, na které se nacházela před snížením v srpnu 2016.

Vyšší úrokové sazby mají dopad na ekonomiku i obyvatelstvo. Hypotéku má v Británii kolem 8,1 milionu domácností a z nich téměř polovina má nějaký typ variabilního úročení, které na růst základní sazby reaguje s minimálním odstupem.

Po referendu z června 2016, v němž se Britové vyslovili pro odchod země z Evropské unie, britská centrální banka předpokládala výrazné zhoršení výkonu ekonomiky, a sáhla proto ke snížení úrokových sazeb a obnovení nákupů dluhopisů. Očekávaný prudký hospodářský pokles se ale nekonal, byť expanze ekonomiky zpomaluje.

Nezaměstnanost se nyní v Británii pohybuje na nejnižší úrovni od 70. let 20. století, inflace ale dosahuje 2,4 %, takže se nachází nad cílem centrální banky na úrovni 2 %.

Zdroj: Bank of England, ČTK