Evropské akcie ve čtvrtek mírně klesly v reakci na opatrnost ECB, slábnoucí ropu a špatné výsledky některých firem

Celoevropský index STOXX Europe 600 zakončil čtvrteční obchodování se ztrátou, stejně jako většina velkých evropských akciových trhů. Mezi příčinami figurovaly rozhodnutí Evropské centrální banky neměnit klíčové úrokové sazby a tlak, pod nějž se dostaly ceny ropy.
Celoevropský index STOXX Europe 600 zaznamenal ve čtvrtek pokles o 0,28 %, když se na něm podepsala divoká fluktuace kurzu eura. Evropská měna nejprve proti dolaru posílila, ale poté znovu klesla v reakci na výroky šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, který varoval, že inflace v eurozóně se může v následujících týdnech pohybovat v negativních hodnotách.
Indexy velkých evropských akciových trhů reagovaly na rozhodnutí ECB neměnit klíčové úrokové sazby. Základní sazba zůstala na nule, zápůjční sazba na 0,25 % a depozitní na -0,4 %. Banka také oznámila, že začala s měsíčním nákupem aktiv v hodnotě 80 miliard eur v rámci programu kvantitativního uvolňování, který oznámila v březnu.
Většina sektorů ve čtvrtek byla v červených číslech, více než procento si však připsal bankovní index. Z jednotlivých titulů patřily mezi největší propadáky akcie švédské telekomunikační firmy Ericsson (-13 %) v reakci na kvartální tržby pod očekáváním analytiků. Silné čtvrtletní tržby naopak pomohly ke čtyřprocentnímu růstu akciím Schneider Electric.
Hlavní čtvrteční události na evropských trzích
- Evropská centrální banka na svém dubnovém zasedání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %, kam je ECB snížila v březnu. V nezměněném objemu 80 miliard eur měsíčně pokračuje rovněž program kvantitativního uvolňování. Rozhodnutí pokračovat v měnové politice beze změny trh očekával. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
- Britská vláda by mohla získat až čtvrtinový podíl v britských aktivitách indické ocelářské skupiny Tata Steel, která v březnu oznámila plány na odchod ze země. Stát by se tak mohlo v rámci plánu na podporu případných kupců těchto aktivit, a to v objemu stovek milionů liber.
- Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v dubnu předběžně stoupl na -9,3 bodu z březnových -9,7 %. Zlepšení se čekalo.
- Německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin zahájil rutinní vyšetřování prudkého růstu ceny akcií německého automobilového koncernu Volkswagen. Mluvčí úřadu uvedla, že úřad mimo jiné prověří, zda nedošlo ke zneužití neveřejných informací při obchodování na burze. Akcie Volkswagenu ve středu posílily o 6,6 % a ve čtvrtek si připisovaly během dne dalších zhruba šest procent.
- Britské maloobchodní tržby (při započtení pohonných hmot i bez něj) poklesly v meziměsíčním srovnání více, než se očekávalo, a v meziročním srovnání nedosáhly na očekávaný růst. V meziměsíčním srovnání poklesl v březnu objem britských maloobchodních prodejů o 1,3 %, očekával se pokles pouze o 0,1 %. Únorový údaj byl zrevidován na -0,5 % z -0,4 %. V meziročním srovnání zaznamenaly maloobchodní prodeje nárůst o 2,7 %, ale očekávaná míra růstu byla 4,4 %. Týž údaj za únor čítá po revizi 3,6 % (původně 3,8 %).
- Primární přebytek rozpočtu Řecka, který nezahrnuje náklady obsluhy dluhu, činil 0,7 % HDP, uvedla ve čtvrtek Evropská komise. "Je to podstatně lepší než cíl 0,25 % HDP stanovený záchranným programem pro Řecko," řekla mluvčí komise podle agentury Reuters.
- Nová slovenská koaliční vláda by chtěla zmírnit pravidla takzvané dluhové brzdy, která mají pod hrozbou sankcí bránit kabinetu zvyšovat zadlužení země. Vláda premiéra Roberta Fica bude na změnu příslušného ústavního zákona, kterou zařadila do svého programového prohlášení, potřebovat podporu opozice.
- Němečtí opoziční Zelení žádají vládu, aby se zasadila o odstavení jaderných elektráren ve všech zemích, které sousedí s Německem, tedy i v Česku. Spolková vláda, zdá se, jde požadavku alespoň částečně na ruku.
- Polsko zůstalo jedinou evropskou zemí, která během globální finanční krize a následné dluhové krize v Evropě nezažila hospodářskou recesi. Polští statistici ve čtvrteční revizi údajů o hrubém domácím produktu za minulá léta odvolali zjištění březnových revidovaných údajů, podle nichž se Polsko na přelomu let 2012 a 2013 v mírné recesi ocitlo.
- Německý kontejnerový přepravce Hapag-Lloyd jedná o fúzi s konkurenční arabskou firmou United Arab Shipping Company (UASC). Informuje o tom německý měsíčník Manager Magazin. Spojením by vznikla čtvrtá největší přepravní firma na světě.
- V Německu se pravděpodobně každoročně vyperou špinavé peníze v objemu přes 100 miliard eur, což představuje zhruba dvojnásobek doposud předpokládané částky. Vyplývá to podle agentury DPA z nové studie, o které informuje pravidelná měsíční zpráva spolkového ministerstva financí. Podle studie zůstávají bez povšimnutí zejména případy, které se odehrávají mimo finanční sektor.
Výsledková sezóna
- Přední ruské ocelárně Severstal klesl v prvním čtvrtletí hrubý provozní zisk o 53,2 % na 273 milionů USD. Na hospodaření firmy, již ovládá oligarcha Alexej Mordašov, má negativní dopad prudký propad světových cen oceli.
- Výsledky Ericsson v 1Q2016: Čisté tržby 52,2 miliardy SEK (odhad: 54,4 miliardy SEK)
- Výsledky Novartis v 1Q2016: Zisk na akcii z jádrových aktivit 1,17 USD (odhad: 1,15 USD)
- Francouzský výrobce automobilů Renault v prvním čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o dvanáct procent na 10,5 miliardy eur. Za růstem stála především silná poptávka na evropském trhu.
Zdroj: ČTK, CNBC
Aktuality
