Podmínky v českém zpracovatelském sektoru jsou nejhorší za 40 měsíců

"Slabý červencový výsledek možná představuje extrémní výkyv, nicméně je potvrzením toho, že český zpracovatelský průmysl letos postrádá výraznější prorůstový impulz ze zahraničí," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

"Podle červencových výsledků průzkumu PMI čeští výrobci zaznamenali nejhorší měsíc od března 2013. Ekonomický výkon po dlouhé odmlce zbrzdilo hned několik protivětrů," uvedl ekonom společnosti Markit Samuel Agass.

Například objem nových zakázek klesl poprvé za více než tři roky. Ke zhoršení přispělo i nejmenší zvýšení počtu pracujících za téměř tři roky a první pokles nedokončených prací od května 2013. Snížily se také zásoby, ceny vstupů třetím měsícem vzrostly, naopak výstupy zlevnily, poznamenala Daniela Milučká z Raiffeisenbank.

"Průmyslu zasazuje těžkou ránu zpomalení investiční aktivity, ke které dochází v důsledku nízkého přílivu peněz z fondů EU," míní analytička Komerční banky Jana Steckerová. Ve výstupu domácího průmyslu se podle ní odráží i zpomalování německé průmyslové produkce, nad vodou ho drží letošní mimořádně silná poptávka po automobilech.

Podle Milučké překvapivě někteří respondenti PMI průzkumu spojovali nižší exportní zakázky s nižším odbytem v Rusku a na Slovensku a nezmiňovali Británii. "Zpráva tak nijak přímo nespojuje pokles českého PMI s výsledkem britského referenda," poznamenala Milučká. Dodala, že slabší poptávka proto může být do jisté míry výsledkem technických odstávek v chemickém a energetickém průmyslu. Nicméně výsledek britského referenda považuje pro český průmysl za riziko. "Zároveň je ale jeho přímý dopad na český zahraniční obchod a průmysl prozatím vzdálený a neznámý," podotkla.

Podle analytiků průmysl letos dále poroste, ale dynamika růstu značně zpomalí, což se odrazí i v pomalejším růstu HDP za letošní druhé čtvrtletí i za celý rok. "Zpomalení tempa růstu bude dáno nejen slabším přílivem prostředků z fondů EU, ale také jen pozvolným růstem hospodářské aktivity na globální úrovni, kdy brexit vnesl do globálního vývoje další nejistoty," dodal Jáč.

"Ačkoli červencový indikátor přináší určitá rizika slabšího růstu tuzemského průmyslu, prozatím ho není potřeba přeceňovat, jelikož další obdobné indikátory z průmyslu vyznívají o poznání optimističtěji," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Pondělní údaj proto podle Seidlera nebude natolik významný, aby otočil čtvrteční rozhodování bankovní rady ČNB. Očekává se, že ČNB nastavení své měnové politiky nezmění a kurzový závazek prozatím dále odkládat nebude.

"Pokles indexu je překvapivý, když aktuálně v české ekonomice nevidíme žádnou výraznější změnu ekonomického příběhu. PMI tak může být ovlivněn několika faktory. Zaprvé, počet nových zakázek v českém průmyslu byl v minulých měsících relativně výrazný (například v květnu +14 %), a proto v porovnání s předchozími měsíci mohlo dojít ke snížení počtu zakázek. Nicméně i přesto mají exportéři dostatečný objem nových zakázek a nějaké výraznější zpomalení nehrozí. To je vidět také na růstu zaměstnanosti. Průmyslové podniky jsou obvykle velmi opatrné s nabíráním nových pracovníků, zvlášť v současné době, kdy výrazněji začaly růst mzdy. Druhým důvodem může být využití kapacit. Nedá se čekat, že by PMI byl nad 50 body donekonečna. Například právě u zaměstnanosti je česká ekonomika již nad svou dlouhodobou úrovní a mírná korekce může být z tohoto pohledu přirozená. Navíc růst v eurozóně je stále poměrně křehký, což růst českého průmyslu mírně brzdí. Z tohoto pohledu se tak na mírný pokles PMI lze dívat tak, že malý pokles vysoké hodnoty je stále vysoká hodnota," doplňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.