Průzkum: Přínos V4 je dle Čechů hlavně ve společných krocích v EU
Spolupráce zemí visegrádské skupiny (V4) má podle Čechů přínos hlavně ve společných politických krocích v Evropské unii. Stejný názor mají i obyvatelé ostatních zemí V4 - Slovenska, Polska a Maďarska. Vyplývá to z dubnového průzkumu v projektu Český národní panel, na němž se podílejí agentury STEM/MARK, NMS Market Research a Nielsen Admosphere. Spolupráci V4 v ochraně hranic, ekonomice či kultuře přikládá význam vesměs jen menšina lidí ze zemí visegrádské skupiny.
Visegrádskou čtyřku zná podle průzkumu 70 procent Čechů. Z nich si zhruba dvě třetiny myslí, že členství ve V4 má přínos ve společné politice v rámci EU. V ostatních oblastech už vidí význam V4 výrazně menší podíl lidí. Podle asi dvou pětin z nich má členství ve skupině přínos i ve společné obranné politice, ochraně hranic a společné ekonomické prosperitě.
Také většina Slováků, Poláků i Maďarů považuje za přínos V4 společnou politiku v EU. V Maďarsku ještě zhruba polovina lidí, kteří V4 znají, považuje členství ve skupině za přínos i pro ekonomickou prosperitu a spolupráci v kultuře. V jiných oblastech ale ve všech zemích vidí význam V4 jen méně než polovina lidí.
Průzkum také zjišťoval názor obyvatel zemí V4 na přínos členství v EU. Nejmenší důvěru v unii mají právě Češi, z nichž pouze 40 procent vnímá členství v EU jako přínos a 38 procent dotázaných má opačný názor. Na Slovensku a v Maďarsku považuje členství v unii za přínosné polovina lidí, a v Polsku dokonce téměř tři čtvrtiny dotázaných.
Projekt srovnával i pohled lidí na ekonomickou situaci a životní úroveň. Největší podíl dotázaných ve všech státech V4 hodnotí hospodářskou situaci v domovských zemích neutrálně, tedy ani jako dobrou, ani jako špatnou. Rozdílné jsou však názory lidí na vlastní životní úroveň. V Česku pokládá největší podíl lidí - asi polovina - svou životní úroveň za dobrou. Na Slovensku převažuje neutrální názor, kdy 45 procent lidí vnímá životní úroveň jako ani dobrou, ani špatnou. V Polsku považují dvě pětiny lidí životní úroveň za dobrou a dvě pětiny ji hodnotí neutrálně. V Maďarsku převažují negativní názory, kdy dvě pětiny lidí označují svou životní úroveň za špatnou.
Průzkum prováděly agentury letos v dubnu. Zúčastnilo se ho prostřednictvím internetu přes osm stovek lidí starších 15 let.
Původně visegrádská trojka, od rozpadu Československa v roce 1993 čtyřka, vznikla na základě deklarace podepsané 15. února 1991 prezidenty Československa Václavem Havlem, Polska Lechem Walesou a Maďarska Józsefem Antallem v severomaďarském městečku Visegrád. V4 nemá žádné orgány. O dalším směřování V4 se jedná na různých úrovních - od expertních skupin na ministerstvech až po každoroční setkání ministrů, premiérů a hlav států.
Zdroj: ČTK
Aktuality
