Rusko usiluje o výdajové škrty, aby zvládlo levnou ropu

Ruský rozpočet, který závisí téměř z poloviny na příjmech z daní z ropy a plynu, bude vyrovnaný pouze při ceně 82 dolarů za barel, upozornil ministr. Ropa se na světových trzích v současnosti obchoduje za zhruba 30 dolarů a sama vláda ve výpočtech na letošní rok dosud počítala s cenou 50 dolarů za barel.

Ropa je hlavním zdrojem ruských příjmů a hlavním ruským vývozním artiklem. Podle některých prognóz by její cena na světových trzích mohla klesnout na 20 dolarů za barel, nebo ještě níže.

"Naším úkolem je přizpůsobit rozpočet novým skutečnostem," prohlásil podle agentury Reuters Siluanov na fóru, které nese jméno někdejšího ruského reformního premiéra Jegora Gajdara. Pokud to Moskva neudělá, dojde ke stejné krizi jako v roce 1998 a 1999, kdy rychlý pád měny zavedl Rusko do platební neschopnosti a lidé ztratili většinu úspor. Ruský rozpočet na letošní rok by se podle něj měl upravit tak, aby odpovídal předpokládané průměrné ceně 40 dolarů za barel.

Agentura Reuters v úterý s odvoláním na nejmenované vládní zdroje napsala, že ruská vláda schválila návrh, který po ministerstvech požaduje, aby snížily výdaje proti dosavadnímu plánu o deset procent.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv ve středu na stejném fóru prohlásil, že pokud ceny ropy dál klesnou, bude třeba rozpočet upřesnit. Situace je vzhledem k hotovostním rezervám země prý zvladatelná. Rusko se ale musí připravit na těžké časy. "Je třeba se připravit na nejhorší scénář," uvedl premiér.

Zástupkyně guvernérky ruské centrální banky Xenia Judajevová, která byla dalším z řečníků na této konferenci, prohlásila, že Rusko by teoreticky mohlo zvýšit státní dluh. Pokud by však byl vyšší než 25 až 30 procent hrubého domácího produktu Ruska, poškodilo by to makroekonomickou situaci země. Ruský státní dluh dosahuje v současnosti zhruba 14 procent hrubého domácího produktu (HDP) země. Rozpočtový schodek za loňský rok činil podle Siluanova zhruba 2,6 procenta HDP. Pro tento rok vláda počítá s deficitem tři procenta HDP. Financovat jej chce především na domácím dluhopisovém trhu.

Ruskou ekonomiku vedle levné ropy srážejí také dopady mezinárodních sankcí uvalených na zemi kvůli ukrajinské krizi. Ruský prezident Vladimir Putin loni v prosinci potíže domácí ekonomiky připustil, včetně očekávaného poklesu ekonomiky za celý loňský rok o 3,7 procenta. Prohlásil tehdy, že vrchol krize má ruská ekonomika již za sebou. Ve středu podle Reuters členům vlády řekl, aby se připravili na jakýkoli vývoj na akciových trzích a na trzích s komoditami.

Průzkum státní sociologické agentury VCIOM mezitím ukázal, že většina obyvatel Ruska je přesvědčena, že zemi čeká ještě těžší období, než jakým v důsledku krize a sankcí prochází nyní.

Zdroj: ČTK