Problémové dluhy: Kdy už to skončí? Řecko a Portugalsko mohou spustit lavinu
V posledních dnech krize v Řecku, Itálii a dalších evropských zemích plní jak televizní a internetové zpravodajství, tak okupuje první stránky novin. Podíval jsem se tedy na chování zemí a zkusil odhadnout, kdy tato krize skončí. Ve stávající analýze se zaměřím výhradně na evropské země. Samozřejmě, jsou zde i další země v ohrožení, například předlužené Japonsko. To by si ovšem vyžádalo samostatnou analýzu.
Na úvod se podívejme na chování zemí. Všude se doslechneme, že se ta a ta země dohodla na snižování deficitů. Často to je prezentováno s velkou pompou. Je to skutečně důvod k oslavě? Není, ani náhodou.
Země vlastně s velkou slávou oznamují, že o něco málo zpomalí další půjčování. Představte si, jak by asi reagovala banka, kdyby k ní přišel pan Čech (který je naštěstí výrazně méně zadlužen než jeho vzdálený příbuzný obývající pláže Středozemního moře) s žádostí o další úvěr. Pan Čech si léta jen půjčuje peníze a ještě nevrátil ani vindru (pouze platí úroky). "Milá banko, jak asi víš, můj roční příjem je relativně stabilní a je o něco málo více než 1 milion korun. Vím, že ti na nezajištěných spotřebitelských úvěrech dlužím přibližně 1,5 milionu Kč.
Nějaký majetek mám, ale prodávat ho nechci. Protože vidíme, do jakých problémů se dostali naši vzdálení příbuzní, po dlouhých hádkách s manželkou jsme se rozhodli doma šetřit. Ne že bychom něco splatili, to ne, zas tak moc šetřit nehodláme. Plánujeme, že si příští rok nepůjčím na financování svého života 135 tisíc, jak jsem naplánoval pro letošek, ale jen 106 tisíc. Z toho více než polovina této částky padne na úroky z dřívějších půjček."
Banka zajásá, jak odpovědně se pan Čech chová, a s radostí mu poskytne další spotřebitelský úvěr, opět bez zajištění. A přesně takhle se chovají prakticky všechny vyspělé země a všechny banky a investoři nakupující obligace.
Dluhový evergreen
Výsledkem víceméně automatického poskytování nových a nových půjček je současný vývoj. Rozdíl oproti minulosti je v tom, že dnes nemá problémy se svým zadlužením jen jedna země, ale že je jich řada. Toto je krize zadlužených zemí jako celku. Je to poprvé, kdy jsou snad všechny vyspělé země předlužené ve stejnou dobu.
Co tedy řeší všechny to záchranné balíčky ve prospěch Řecka a dalších zemí? Léčí příznaky, ne příčinu nemoci, prakticky odsouvají problém o nějaký ten týden, odkládají nevyhnutelné. Nic víc.
Až začnou vlády zemí dlouhodobě pracovat s přebytkovými rozpočty a splácet své dluhy, uvěřím snaze situaci řešit. Do té doby ne. Bohužel zatím nic nesignalizuje tento posun. Pořád se mluví jen o zpomalení růstu zadlužování, ne o splácení.
Otázka za všechna eura: Jak dopadne evropská dluhová krize?
Naděje, že země získají několik let času a z předluženosti "vyrostou", jsou liché. Současní věřitelé nemají šanci dostat své peníze za svého života zpět. Uvědomme si, že nové a nové půjčky (které svým objemem musejí převýšit ty splatné) představují klasické Ponziho pyramidové schéma.
Co Řecku, Irsku a dalším přitěžuje?
Rozhodujícím faktorem je společná evropská měna. Kvůli členství v eurozóně nemají země žádný manévrovací prostor pro "tisk" vlastních peněz, vlastní řízení úrokových sazeb, devalvaci měny a podobně. Stále se domnívám, že se některé země se k vlastní měně vrátí.
To, že se výnos dvouletých řeckých dluhopisů blíží 30%, mluví samo za sebe. Světová ekonomika má štěstí, že je Řecko "relativně malá ekonomika" (28. na světě). Přesto je situace v Řecku klíčová pro další vývoj.
Dopady jeho pádu by nebyly zanedbatelné. Pokud vám náhodou unikly možné dopady pádu Řecka, doporučuji se k nim vrátit. Pád Řecka by totiž mohl být pověstným kamínkem, který vypadne z hráze. Tím se celá hráz naruší a začnou z ní vypadávat čím dal větší kamínky a kameny.
Druhým vypadlým kamínkem "junk" rating Portugalska. Dovolím si zde odcitovat komentář Moody's ke snížení portugalského ratingu o 4 stupně.
Ačkoli portugalský rating "Ba2" indikuje výrazně nižší riziko než řecký "Caa1", přístup EU k poskytování oficiální podpory Portugalsku je pro tuto zemi klíčový. Mohlo by totiž dojít k tomu, že se účast privátního sektoru v pomoci Portugalsku stane podmínkou další oficiální mezinárodní podpory Portugalska. Další vývoj je zásadní nejen pro současné věřitele, ale i proto, že by mohli být odrazeni potenciální soukromí investoři, což by v důsledku znamenalo snížení naděje na úspěšné vyřešení situace v Portugalsku v dohledné době.
Podle Moody's je Portugalsko na řecké cestě, výnosy obligací logicky vzrostly, je patrné z grafu Daily Capitalist.
"Junk" rating od Moody's již obdržely Řecko, Portugalsko a Irsko. Irové se ohradili a vypadá to na boj mezi EU a kartelem ratingových agentur (jak 3 největší agentury nazvala EU komisařka Viviane Reding).
Zatím se vyloženě dramatickému růstu brání pouze obligace Španělska a Itálie. Podle mě je to však jen otázka času, navíc se situace již rozjíždí – španělské výnosy jsou již na maximech od roku 1997. Minulý týden se na titulní stránky novin dostala s finančními problémy i Itálie. Zde už nejde o malou "zemičku", další na řadu přijde Španělsko.
Záchrana těchto zemí je však již nad možnosti stávajícího záchranného balíku. Začalo se mluvit o nutnosti zdvojnásobení záchranného balíku. To jsou právě ty kameny vypadávající z hráze. V případě problémů Španělska i Itálie by podle výpočtů Royal Bank of Scotland byl potřeba záchranný balík ve výši 3,5 bilionu eur. A to se jeví jako nereálná suma.
Aktuality
