Možná přijde i inflace
Centrální banky napumpovaly do ekonomiky množství peněz, ale inflace nepřichází. Možná za to může rozdíl mezi elektronickými a papírovými penězi.
Loni jsem zakopaného psa viděl v neustálém zpomalování rychlosti obratu peněz v ekonomice, měnová báze v hlavních ekonomikách výrazně rostla, množství peněz měřené M2 a M3 rostla mnohem pomaleji, objem úvěrů například v americké ekonomice se za posledních několik let prakticky nezměnil.
Peníze nejsou bankovky
Nedávno mě zaujal komentář Douga Nolanda, mimo jiné portfoliomanažera fondu Federated Prudent Bear. Zabýval se podobným tématem. Podle něj se inflace projevuje jinak v éře tištění bankovek a jinak v éře elektronického tištění peněz. Jak?
Dřívější tištění peněz se promítalo do reálné ekonomiky se všemi v učebnicích popisovanými důsledky (růst úrokových sazeb, oslabení měny a další). S klasickou inflací si centrální banky umějí ve velké míře poradit.
Elektronické tištění peněz se však chová jinak. Takto "natištěné" peníze primárně nevstupují na trhy se zbožím, ale na finanční trhy. Výsledkem je široce vítaná a podporovaná inflace na finančních trzích (v současnosti zejména na trhu obligací, včetně junk dluhopisů), které se hojně říká býčí trh. Pokud bude tištění peněz pokračovat a investoři usoudí, že výnosy obligací jsou již na dně, lze se dočkat přelití inflace na akciové trhy. V Japonsku k tomu v uplynulých týdnech došlo, americké trhy tomu nebyly a nejsou vzdáleny.
Inflace na finančních trzích a s ní související bubliny mohou mít v delším časovém horizontu horší dopad než klasická inflace. Jejím primárním důsledkem je redistribuce bohatství a nesprávná alokace zdrojů způsobená dlouhodobě nesmyslně nízkými úrokovými sazbami, případně bublinami na finančních trzích.
Pokračování článku najdete na serveru Proinvestory.cz.
