Brexit by nejvíce bolel za kanálem, mohl by ale inspirovat

Odchod Británie z evropských struktur by měl dopady na obou stranách kanálu La Manche. Ekonomiky Spojeného království i Evropské unie jsou provázané, téměř polovina britského vývozu i dovozu se týká zbývajících 27 zemí unie. Roční přebytek evropských exportů do Británie je asi 60 miliard eur, tedy téměř půl procenta celkového ročního výstupu hospodářství EU. Největším exportérem do Spojeného království je Německo.

Čistý příspěvek Británie do evropského rozpočtu je asi 9 miliard liber (tedy po započtení slevy, kterou vyjednala vláda Margaret Thatcherové, a peněz, které EU posílá chudším regionům a farmářům v Británii). O větší část těchto peněz (Norsko i Švýcarsko musejí částečně rovněž přispívat do kasy EU) by se vylepšil britský rozpočet. Pro srovnání, letos chce vláda v Londýně utratit 772 miliard liber a na daních vybrat 716 miliard liber. Fiskální schodek Spojeného království tak odchod z EU nezalepí.

Obchod Británie z evropského společenství bude mít negativní vliv na ekonomiky obou subjektů. Pravděpodobně bude bolet o něco více Brity, neboť pochybuji, že EU povolí britským finančním společnostem operovat na evropských trzích za jiných podmínek, než mají další evropské společnosti. Částečně by vystoupení z EU ale některým společnostem mohlo pomoci, po vystoupení a následném oslabení libry by totiž pro britského spotřebitele bylo evropské zboží dražší (a větší díl spotřebního koše by tak mohlo obsadit domácí britské firmy – pozn. red.).

Celková bilance ale bude negativní. Velkým problémem by v případě brexitu byla i ztráta důvěry v EU a možný odchod dalších zemí. Mluví se hlavně o Francii, kde již Marine Le Penová hovoří o odchodu z unie po svém případném vítězství v prezidentských volbách v roce 2017.