Britské referendum a ČR: Analýza ekonomických dopadů případného brexitu a paralela s rokem 1975

Podle platné evropské legislativy nemá Spojené království jinou možnost, než si odchod z Evropské unie vyjednat s ostatními členskými státy. EU tedy bude muset s podmínkami výstupu souhlasit kvalifikovanou většinou v Radě EU, Británie tedy bude, pokud voliči řeknou "ne" setrvání země v unii, nucena vyjednávat bilaterálně minimálně s většími členskými státy. Bude tedy tlačena ke kompromisu.

Dva hlavní scénáře

Odchod z EU ale pro Spojené království bude zároveň znamenat také možnost (a nutnost) vyjednání si nových podmínek společného fungování se zbytkem Evropy. Pravděpodobné by pak byly především dvě možnosti:

• Spojené království se stane součástí Evropského hospodářského prostoru (podobně jako Norsko).
• Británie s EU dojednají bilaterální smlouvu o společném fungování (švýcarský model).

V úvahu přicházejí také další možnosti volnějších vztahů, které ale nejsou příliš pravděpodobné. Není vlastně příliš důležité, jakou cestou se Británie v případě odchodu z EU vydá; důležité je, že tak jako tak bude i při vyjednávání této smlouvy tahat za kratší konec a bude Evropskou unií dotlačena ke značným kompromisům.

PARALELA S ROKEM 1975: CELÁ ZPRÁVA KE STAŽENÍ ZDE

Efekt odchodu Spojeného království z EU je tedy značně nesymetrický, nejvíce zasáhne Velkou Británii. Bezprostředně po vystoupení (které by nejprve musel schválit britský parlament, což podle některých analytiků nemusí být jisté – pozn. red.) by došlo k reakci na kapitálových trzích, které by zvýšenou nejistotu okamžitě zahrnuly do cen. Částečně by se brexit odrazil také na ekonomikách zemí EU – zatímco ve státech eurozóny by došlo k prohloubení integrace, proud zemí mimo měnovou unii by přišel o důležitého reprezentanta, a v rámci EU by tedy značně oslabil. Ve střednědobém výhledu lze očekávat restrukturalizaci obchodních toků s externími partnery, zejména se Severní Amerikou.

Pokud Británie vstoupí do Evropského hospodářského prostoru, změna reálné ekonomiky bude probíhat pomalu a statisticky ji bude takřka nemožné zachytit. I tento scénář ale bude vytvářet tlak na strukturální změnu ekonomiky, a bude tedy mít dlouhodobé dopady.

Co na to Česko?

Na českou ekonomiku by brexit dopadl především dvěma kanály – skrze export a evropský rozpočet. Podle studií OECD a London School of Economics by v důsledku odchodu Britů z EU došlo k omezení mezinárodního obchodu, ve vztahu se Spojeným královstvím by šlo asi o ztrátu 6-9 %.

V takovém případě by Česká republika (za předpokladu, že se export nepřesměruje jinam) zaznamenala čistý negativní dopad na export na úrovni 0,33-0,49 %. Vyjádřeno podílem na HDP by šlo o -0,25 %, v sázce by bylo asi 650 až 1 600 pracovních míst. Mezi nejvíce zasažené sektory by patřily automobilový průmysl (230-400 míst), strojírenský průmysl (120-360 míst), elektronika (30-80 míst) a výroba plastových a pryžových výrobků (30-70 míst). Tento scénář je ale spíše maximalistický, protože je založen na nepravděpodobném předpokladu nulové substituce exportu.

Druhým efektem je výpadek zdrojů, kterými Spojené království jako čistý plátce přispívá do evropského rozpočtu. Pro ČR by to znamenalo ztrátu asi 107 miliard Kč. Z toho lze dovodit dodatečný dlouhodobý negativní dopad na úrovni 0,28 % HDP. Celkově by tedy odchod Británie z EU způsobil dlouhodobý pokles HDP o zhruba půl procenta. Jinými slovy, pro Českou republiku není případný brexit velkou ekonomickou hrozbou.

PARALELA S ROKEM 1975: CELÁ ZPRÁVA KE STAŽENÍ ZDE

Zdroj: Česká spořitelna