Zpětné odkupy akcií jako symptom problémů ve světové ekonomice

Nejistá ekonomická situace vede investory a akciové společnosti ke dvěma na první pohled odlišným přístupům, které ale mají jeden společný základ. Na jedné straně firmy namísto investování svých zisků do svého dalšího rozvoje odkupují vlastní akcie a vyplácejí peníze akcionářům. Z dlouhodobého hlediska je to pro hodnotu akcií velice nebezpečný tah, přičemž investoři příliš ochotně opouštějí své investice s vidinou krátkodobého zisku, přičemž firmy se zbavují hotovosti.

Na druhé straně jsou investoři, rizikový kapitál, který teče prakticky do jakékoli firmy, která slíbí alespoň nějaký růst (podle Joshuy Browna, autora blogu The Reformed Broker, v současnosti stačí opravdu i příslib růstu). Vzhledem k mizivým výnosům z dluhopisů jsou investoři ochotni akceptovat i poměrně vysoké ocenění akcií. Mnoho firem s nejasným byznys plánem navíc ani nemusí jít na burzu, protože mají dostatek kapitálu od ziskuchtivých investorů, kteří jsou možná až příliš ochotní investovat téměř do čehokoli.

Slabá globální ekonomika

Tyto dva přístupy na první pohled možná nesouvisejí, ale stojí za nimi jeden problém, a tím je slabý výhled globálního ekonomického růstu. V prostředí, v němž zpomaluje růst produktivity a hlavní tahoun, tedy Čína, také nenaplňuje očekávání, se firmám nevyplatí investovat do dalšího rozvoje, protože zkrátka nemají tolik možností. Úrokové sazby jsou nízké, protože kapitál není tak vzácný jako v minulosti. Investoři pak investují do všeho, co alespoň vzdáleně připomíná fungující firmu, i když při tom podstupují velké riziko a ocenění společností je vysoké.

Léčení příznaků ale nebude řešením situace. Zvýšení krátkodobých úrokových sazeb nevytvoří lepší podmínky pro hospodářský růst a zkomplikování vyplácení dividend a vykupování vlastních akcií nepřinutí firmy investovat do svého rozvoje, když ekonomika neroste.

Změnu by přinesl až významný posun v politice a uvažování samotných vlád, které by svými kroky podpořily ekonomický růst, náladu firem investovat do svého byznysu, následný růst dlouhodobých úrokových sazeb a s tím související růst ceny kapitálu, což by odrazovalo investory do nerozumných investic. Vše je to o zvýšení očekávaného růstu. Ten ale nepřijde se samotnou změnou chování investorů ani změnou v monetární politice.

Vlády za to musejí vzít

Základem je, aby vlády využily nízké úrokové sazby k většímu přesunu svého hrubého domácího produktu do infrastruktury. Samozřejmě do dostatečně efektivních projektů, které budou mít pozitivní dopad na celou ekonomiku.

Dalším bodem je reforma kapitálových trhů v Číně, čímž by byly zisky z držení akcií taženy zejména výkonností firem v byznysu namísto spekulací a kapitál by se přesouval tam, kde je ho nejvíce potřeba.

A posledním bodem je vyrovnání ekonomických nerovnováh v Evropě, čímž by země na kontinentu a v rámci EU nebyly spoutané měnovou politikou ECB a nucené řešit vysokou nezaměstnanost a ekonomickou stagnaci.

Uvedené tři podmínky bude ale extrémně těžké naplnit. Jsou to ale věci, které je potřeba udělat, abychom se dočkali zlepšení vyhlídek ekonomického růstu ve světě. Na ně (ne na vedení firem, na corporate governance) je potřeba zaměřit pozornost ve snaze i zlepšení kondice globální ekonomiky.

Zdroj: Business Insider