Damoklův meč nevisí vysoko. Toto jsou evropské ekonomiky, které čelí největším politickým rizikům

Evropská politika na křižovatce

Období hospodářské krize vede ke zvýšené politické nejistotě. Tento aspekt je rozhodující při posuzování rizik v jednotlivých zemích. Evropa vykazuje jasné známky zvyšujících se politických rizik již od roku 2011. Nezaměstnanost, nerovnováha a důsledky hluboké finanční krize patří mezi faktory, které vyvolávají nespokojenost mezi voliči. Tato skutečnost destabilizovala úřadující vlády a vedla k nárůstu preferencí nacionalistických a konzervativnějších politických stran.

Úroveň politického rizika se posunula o jeden stupeň po referendu v Británii v červnu 2016. Od prosince 2016 do října 2017 bude evropský politický program nabitý rozhodujícími politickými událostmi, mimo jiné referendem v Itálii, francouzskými prezidentskými volbami a parlamentní volbami v Německu.

Ukazatel rizika

V tomto prostředí je dobré mít možnost měřit dopad zvýšených politických rizik na ekonomický růst, korporátní investice a důvěru spotřebitelů. Společnost Coface proto přizpůsobila svůj model pro měření politických rizik vytvořený pro rozvíjející se trhy v návaznosti na události "arabského jara"). Nový ukazatel politického rizika pro západoevropské země ale využívá rozdílná kritéria. Některá z nich kritérií jsou ekonomická (zvýšení míry nezaměstnanosti, nerovnost příjmů a primární strukturální rozpočtové saldo), jiná politická a sociální (euroskepticismus, antiimigrační nálady, roztříštěnost politické scény a korupce).

Indikátor politického rizika v Evropě se zvýšil o 13 bodů za necelých 10 let, s největším nárůstem v roce 2013 během krize okolo státních dluhů. Není překvapení, že Řecko má v současnosti nejvyšší skóre (64 %), těsně následované Itálií (60 %). Tyto země patří mezi ty s nejvyšším nárůstem skóre vzhledem k imigrační krizi, rozpočtové zdrženlivosti uložené Evropou a euroskepticismu. Francie není daleko za nimi (48 %), Německo je na úrovni 35 %. Ačkoli Francie a Německo zaznamenaly mírnější nárůst, jejich skóre odráží základní ekonomické a sociální problémy v obou zemích.

Co by udělal další šok typu brexitu?

Ekonomický růst a politická rizika jsou vzájemně propojeny. Politická rizika se primárně šíří dvěma způsoby – volatilitou na trzích (která ztěžuje podmínky financování v rámci celého hospodářství) a nižší důvěrou domácností a firem (což vede k rozhodnutí o odložení spotřeby a investic). Existují však výjimky, například Španělsko, které se v poslední době nezdálo být ovlivněno nestabilitou vlády.

Pro měření důsledků zvažuje Coface zavedení indexu hospodářské politické nejistoty (EPU). V případě významného politického šoku vyvolávajícího nárůst indexu EPU (obdoba situace ve Spojeném království v době referenda v červnu) by dopad na růst v hlavních západoevropských ekonomikách mohl vypadat následovně:

• Spojené království: -0,5 procentního bodu růstu HDP
• Německo: -0,4 až -0,5 bodu
• Francie: -0,7 bodu
• Itálie: -0,2 bodu
• Španělsko: -1,2 bodu

Pokud by Donald Trump vyhrál prezidentské volby v USA, ekonomický šok by mohl být výraznější v Evropské unii než ve Spojených státech. Evropa by ztratila asi dva body růstu HDP za rok, zatímco USA jen 1,5 bodu.

Zdroj: Coface