Americká ztracená dekáda: Revoluce na spadnutí – 2. díl

Vlnu sociálních nepokojů odstartovaly již počátkem roku protesty v arabském světě, nevyhnuly se ani Spojenému království.

Demokracie se mění v anarchii

Ve světě dochází k historickému kulturnímu posunu, který zatím média, bankéři a politici nezačali vnímat. Současné americké demonstrace pod heslem "Occupy Wall Street" se šíří jako virus a zachvacují další (nejen) americká města. Mění se v celosvětový třídní boj proti superboháčům, kvůli nimž lidé začínají ztrácet důvěru ve volební systémy, tržní kapitalismus i v demokracii.

Na co také volby, když žádná obměna politických figurek neznamená skutečnou změnu pro řadového občana? Svět je řízen zájmy šéfů nadnárodních korporací, bankéřů, lobbyistů a politiků. Voliči jsou jen součástí zmanipulované hry. Jedinou obranou tak může být revoluce, kterou sami občané spustí.

Americká ztracená dekáda: Revoluce na spadnutí - 1. díl

Revoluční duch mladých se probouzí po celém světě. Mladí bez práce a bez iluzí možná donutí ke změně i Ameriku, stejně jako se jim to podařilo v arabském světě.

1. Globální odpor k nerovnosti

Statisíce zklamaných mladých lidí podpořily protestní hladovku v Indii, Izrael byl svědkem největších demonstrací ve své historii, rozzuření aktivisté ve Španělsku a Řecku plní nadále ulice svých zemí. Co tyto demonstrace spojuje? Nesouhlas s korupcí, nedosažitelností vhodného bydlení a nezaměstnaností. 2. Porušování politických slibů

Demokracie má být nejlepší možnou cestou. Proč tedy proděláváme tolik krizí - od asijské finanční krize z roku 1997 přes technologickou bublinu v roce 2000 až po krizi podřadných hypoték z let 2007-2008, která pokračuje evropskou a americkou dluhovou krizí? Politici s tím nedokážou nic dělat.

3. Britští výtržníci: "Nemáme co ztratit!"

"Kapitalismus zažívá nejhorší éru od 20. let minulého století, ale lepší životaschopná alternativa neexistuje," tvrdí britský spisovatel Owen Jones. Letní protesty v Británii se zvrhly v nezákonné rabování. Mladí nevěří, že politický systém hájí jejich zájmy, a proto nemají pocit, že by riskovali budoucnost.

4. Mladí Španělé: "Volby jsou na nic!"

21% míra nezaměstnanosti ve Španělsku je nejvyšší z celého vyspělého světa. Opět stejná písnička: mnoho lidí ztratilo důvěru, že by politici mohli nalézt řešení.

"Rodiče byli vděční za to, že mohou volit. Starší generace strávily desítky let ve Francově diktátorském režimu," říká Marta Solanas, 27letá nezaměstnaná novinářka. "Jsme první generací, která prohlašuje, že je volební právo bezcenné!" 5. Mladí Indové proti masivní vládní korupci

Indický student univerzity v Novém Dillí pocházející z malé vesnice požadoval od politiků odpověď na to, kam jdou státní peníze, když jsou jeho rodiče na venkově nuceni žít bez proudu, přestože je elektrická energie v dnešním světě nezbytná. Zemědělský aktivista držel 12 dní hladovku před indickým parlamentem, aby bojoval proti korupci: "Volíme své politické zástupce, aby řešili naše problémy. To se však neděje. Namísto toho zemi vládne korupce."

6. Izraelští politici opustili své občany

Izrael je vyspělou tržní ekonomikou. Jenomže když přijde řeč na bohatství, je tu obrovská nerovnost. Malá skupinka lidí, která těžila z vládní privatizace, také obsadila hlavní politické strany.

7. Třídní nepokoje v Evropské unii

V zemích eurozóny je zklamání dvojnásobné. Těžce zadlužené vlády tlačí na škrty v sociálních výdajích a zřízení Evropské unie je chápáno jako nedemokratické. Evropské autority diktují tvrdá úsporná opatření ve jménu stability eura.

"Jde o krizi legitimity," tvrdí jeden z aktivistů. "Nemáme pocit, že by to dělali pro nás."

Nerovnost je jádrem všech protestů, pohybuje se dnes na úrovni roku 1929. Nůžky se rozevírají už od doby, kdy v USA nastoupil politický směr známý jako reaganomika. Zatímco příjem procenta nejbohatších vylétl z 9 % na 23 %, platy 99 % Američanů stagnovaly.

Zdroj: Marketwatch.com