Prezidentské volby v USA: Co čekat při nečekaném výsledku?
Americké akcie klesají de facto pět týdnů, byť mírně, americký dolar se vůči euru po nedávném výletu pod 1,09 vrátil nad 1,11 a index volatility VIX je zpět na hodnotách z června, kdy překvapil výsledek britského referenda. Minimálně jedna příčina je společná – Donald Trump se v průzkumech preferencí voličů přiblížil své demokratické soupeřce. Investoři evidentně nechtějí zažít to co v červnu letošního roku, kdy navzdory vlastně těsným číslům v průzkumech nebrali vážně možnost, že by se Britové rozhodli vystoupit z Evropské unie.
Co tedy očekávat, pokud se stane neočekávané a příštím prezidentem bude Donald Trump, který sám slibuje, že pokud vyhraje, bude to "brexit krát deset"? První tržní reakce bude asi velice nervózní – Hillary Clintonová je vnímána jako nositel kontinuity a pokračovatel starých pořádků, Trump jako neřízená střela, kterou vyslala do vzduchu dosud přehlížená a tichá, ale o to více rozzlobená masa lidí.
V případě jeho vítězství tak lze čekat minimálně krátkodobý výprodej amerických aktiv, a to jak akcií (kvůli protekcionismu), tak, byť v menším rozsahu, dluhopisů. Dolar proti euru v takovém případě lehce opět navštíví hladinu 1,15. V reálné ekonomice se samozřejmě nic nestane. Ostatně ani Británie, kde důvodů pro rychlé zeslábnutí ekonomiky bylo více než nyní v USA, se ve 3. čtvrtletí ekonomicky nepropadla, ale naopak o půl procenta vzrostla.
Z dlouhodobějšího hlediska to však na rozdíl od brexitu, kde více bude trpět Británie, bude v případě vítězství Trumpa Evropa, která pocítí efekt "trumpismu" více. Zaprvé, starý kontinent je jako celek mnohem otevřenější světovému obchodu (Německo je druhý největší světový exportér), takže se ho jakýkoli příklon k protekcionismu vedený Spojenými státy dotkne negativněji než Ameriky.
Zadruhé, případné oslabení severoatlantické aliance, které s Trumpem v Bílém domě hrozí mnohem více než s Clintonovou, má – s expanzivním Ruskem a rozbitým Blízkým východem na zápraží – opět (alespoň potenciálně) větší dopad na Evropu než na USA.
Zatřetí, po brexitu by vítězství Trumpa zasadilo další ránu kreditu liberálních demokracií a posílilo nejen jejich autoritativní, neliberální modelové protějšky, ale i antisystémové síly v Evropské unii. Přitom právě v EU se v příštím roce čekají volby ve dvou podstatných zemích, jejichž podpora je klíčová pro celý evropský projekt, totiž v Německu a ve Francii.
Problém je však hlubší. Ani v případě, že volby vyhraje Clintonová, a establishment se tak kulce v podobě Trumpa vyhne, problém nezmizí. Milionovou otázkou se pak stane to, kde a jakým způsobem se 50 milionů rozzlobených Američanů projeví. Protože na otázku, co udělat, aby rozzlobení nebyli, nikdo z kandidátů na amerického prezidenta odpověď nezná.
