Ve stínu velkého duelu: Jak bude po volbách vypadat americký Kongres?
Obě komory amerického Kongresu zatím svítí republikánskou červení. Protože se 8. listopadu konají nejen prezidentské volby, ale i ty do Kongresu, podívejme se na to, jak by mohlo vypadat nové rozložení sil. To bude mít do značné míry vliv na schopnost vítěze prezidentských voleb prosazovat svůj program.
Senát
Celkově dojde k výměně jedné třetiny Senátu (34 senátorů ze 100) a celé Sněmovny reprezentantů (435 reprezentantů, "kongresmanů"). Aktuální rozložení sil v Senátu je 54 ku 44 (+2) ve prospěch republikánů (2 nezávislí senátoři stojí na straně demokratů). Ti přitom musejí obhájit 24 křesel z 34, což se jim pravděpodobně nepodaří. Dle průzkumů jich mají republikáni "jistých" zatím jen 14 a demokraté 9. O zbylých 11 se svede boj.
Volební matematika mluví jednoznačně ve prospěch demokratů. Ti již nyní mohou počítat minimálně s 45 senátory a mají potenciál získat většinu. Ať už ale vyhraje kterákoli strana, vytvoří jen těsnou majoritu.
Sněmovna reprezentantů
Naopak Sněmovna reprezentantů zůstane pro demokraty nejspíše ztracena a republikáni obhájí své dominantní postavení (nyní 246 ku 186, 3 místa jsou neobsazená). Demokraté by totiž podle předvolebních průzkumů potřebovali získat ještě minimálně 24 křesel (194 mají zatím "jistých") pro uchvácení většiny. Naneštěstí pro ně ale zbývajících nerozhodnutých pozic je jen 16 (republikáni zatím mají odhadem 225 potvrzených míst). I kdyby došlo k nějakým volebním turbulencím, pravděpodobnost, že by demokraté dokázali získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, je prakticky nulová.
Lze tedy očekávat dvoubarevné složení Kongresu, což není ani pro jednoho z kandidátů na post prezidenta příznivá zpráva.
