Slabá koruna znamená dražší české Vánoce

Češi, kteří nakupují zboží z dovozu, před Vánocemi zapláčou. Kvůli oslabující koruně je teď zboží ze zahraničí nejdražší od července 2010. Týká se to počítačů, hraček i oděvů. Zdražení přitom není nijak kosmetické. Například za počítače ve střední cenové hladině musejí zákazníci nyní zaplatit o několik tisíc více než přede dvěma měsíci.

Okamžité zdražení se kvůli rozdílům v kurzech týká všech nákupů v zahraničí, za kterými čas od času vyráží zhruba třetina Čechů kvůli dlouhodobě nižším cenám i širšímu výběru. U některého sortimentu se růst cen projeví i na tuzemském trhu již před Vánocemi, naplno se pak s vyššími cenami zboží z dovozu budou muset Češi vyrovnat především od nového roku. Do té doby vydrží v mnoha obchodech staré, levnější zásoby.

Koruna ve vleku dluhové krize

Dramatický pád koruny vyvolává otázku, co jsme udělali špatně. Po pravdě řečeno, žádná fatální chyba Česko nepostihla. Ekonomiku tíží očekávané zpomalení v důsledku vládních reforem i problémů eurozóny, ale všechny tyto faktory jsou spojeny s tuzemskou ekonomikou několik měsíců. Nejde tedy o nic, co by mohlo způsobit rychlý a hluboký propad kurzu.

Při hledání příčin "drahých Vánoc" v české kotlině si s mapou České republiky nevystačíme. V tuzemsku se totiž krátce po sobě protnuly dva negativní vlivy. Prvním byla dluhová krize jihoevropských zemí. Přestože Česko není členem eurozóny a na rozdíl od řady problémových zemí platících eurem se snaží s výší veřejného dluhu něco dělat, doplatilo na obavy investorů z nejistých vyhlídek evropských zemí splácet své závazky.

Když už se zdálo, že se země potopila v negativní vlně dostatečně hluboko, přišla druhá rána. Nejdříve žádost Maďarska o ekonomickou pomoc, a pak poslední kapka v podobě zhoršení ratingu této země na spekulativní stupeň. Investoři se pro jistotu zbavili aktiv nejen v Maďarsku, ale i v sousedních zemích. Postupný pokles kurzu koruny se v té chvíli změnil v bláznivou jízdu na tobogánu.

Cenový katapult

Propad koruny znásobí další finanční nepříjemnosti, které se na české domácnosti i podnikatele valí. Některé z nich se slábnoucí korunou přímo souvisejí, jiné se s ní jen potkají ve stejném čase.

Přímou vazbu na vývoj kurzu bude mít především zdražení pohonných hmot a topení pro domácnosti používající zemní plyn. Cena plynu se po čtyřech vlnách zdražení v průměru zvýšila o 30 procent, ceny benzínu jsou okolo 35 korun. Poslední zvýšení cen plynu, které vstoupí v platnost 19. prosince, se na celkovém růstu bude podílet devíti procenty. Domácnosti, které používají plyn k topení, ohřevu vody a vaření, budou platit až o 240 korun měsíčně více. Za rok tak za plyn zaplatí téměř o tři tisíce víc.

Dlouhodobě se sice podle analytiků mají ceny pohonných hmot snižovat, protože obavy trhů z dluhové krize ve vyspělých zemích začaly srážet ceny ropy na světových trzích, ovšem potrvá nejméně několik týdnů, než se to projeví u čerpacích stanic. Navíc na zdražení základní suroviny reagují prodejci pohonných hmot okamžitě, její zlevňování se projevuje jen pomalu a postupně.

Jistota dvojnásobku

Ani slábnoucí koruna ani zvýšení DPH nebudou mít v příštím roce vliv na ceny elektřiny a nájemného. Zdražení se však nevyhne ani jim. U elektřiny se ceny zvýší zhruba o pět procent. Na zdražení přitom bude mít největší vliv růst cen na energetické burze vyvolaný ohlášeným odchodem Německa od jaderné energie.

U nájmů budou mít radnice v řadě měst poslední možnost zvýšit v rámci deregulace ceny bez dohody s nájemníky. A mnohé z nich toho hodlají bezezbytku využít. Nájemné v některých městech tak vzroste o několik tisíc korun. Například v Karlových Varech, které dlouho s deregulací otálely, mohou nájmy vzrůst až na dvojnásobek.

Ale zpátky k oslabující koruně. Její propad neznamená jen jedny pokažené Vánoce kvůli dražším dárkům. Ostatně, kdo se vrátí v paměti nebo na stránkách starších novin o rok zpět, zjistí, že podobnou situaci si Česko v menší míře prožilo již loni. I tenkrát se svezlo na jedné vlně s ekonomickými problémy Maďarska.

To, co je z dlouhodobého pohledu podstatnější, je zjištění, že ať dělá země velikosti a významu České republiky téměř cokoli, nemá svoji budoucnost pod kontrolou. I když není Česko v eurozóně, doplatili jsme na její dluhovou krizi. I když se Česko snažilo být na rozdíl od Maďarska rozpočtově odpovědné, nebylo nám to stejně nic platné.

Kompletní článek najdete na serveru Profit.cz