Česká finanční "gramotnost" má jediný následek - vítr v kapse!

Dluh, úvěr, půjčka, hypotéka. Tuto slovní zásobu si osvojuje stále více českých domácností. Jejich zadluženost totiž roste raketovým tempem. Podle aktuálních údajů České národní banky vzrostly dluhy domácností ke konci letošního března na jeden 1,064 bilionu korun. Je to o čtyři miliardy více než v předchozím měsíci. Za poslední rok tak zadluženost domácností vzrostla o 70,01 miliardy korun, což představuje nárůst o 7,05 procenta.

Podtrženo a sečteno to znamená, že každý Čech včetně nemluvňat a seniorů dluží průměrně 100 958 korun. "Obecně řečeno je okamžitá spotřeba, navíc díky různým půjčkám neomezená na náš příjem, jednou z pastí, která čeká každého člověka, který chce mít víc, než na co má," tvrdí ekonom Tomáš Sedláček.

Jak rostou dluhy, zvyšuje se také podíl lidí, kterým půjčky zlomí vaz a oni již nejsou schopni je splácet. Inkasní agentury v současné době vymáhají po lidech 20 miliard nesplacených půjček. A bude hůř. Právě před dvěma lety mnoho lidí přišlo kvůli krizi o práci. Svoji dosavadní životní úroveň se řada z nich snažila udržet právě půjčkami.

Ti, kdo si znovu našli zaměstnání, situaci zvládnou. Ti, kteří práci nenašli nebo už nedosahují svých předchozích příjmů, se dostali do spirály problémů, jež se v číslech o nesplacených dluzích objeví až v příštích letech.

Ve srovnání se zahraničím situace na první pohled nevypadá nijak tragicky. "Zadlužení českých domácností sice není povzbudivé, ale ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi není ani nijak katastrofické," říká Marek Polka, ředitel klientské divize Fio banky. Zadlužení českých domácností se v současnosti pohybuje kolem 50 procent v poměru k takzvanému disponibilnímu důchodu domácností, což jsou čisté příjmy rodin po odečtení daní.

Srovnání přitom ukazuje, že v Evropské unii je toto číslo průměrně 70 až 80 procent, a v některých zemích dokonce dosahuje 100 procent. Rovněž poměr úvěrů a vkladů vyznívá pro Česko zatím příznivě. Pohybuje se kolem 60 procent, zatímco v evropských zemích je to 105 až 110 procent.

Ve stínu čísel

Jenže při pohledu pod povrch už vývoj v Česku tak růžový není. Nebyla by to totiž statistika, aby neměla svá úskalí. "Jsou to agregovaná čísla, do kterých se samozřejmě zásadním způsobem promítá obecně nerovnoměrné rozložení bohatství, jež lze obrazně charakterizovat výrokem, že 90 procent bohatství drží 10 procent populace. Větší problém než celkový objem zadlužení představuje četnost, tedy že neustále roste počet domácností, které se kvůli krytí svých výdajů dostávají mezi dlužníky," upozorňuje Marek Polka.

Podle něj se i díky dluhům daří oživovat domácí spotřebu, která patří k rozhodujícím prvkům hrubého domácího produktu, ovšem do budoucna se tím celý makroekonomický systém stává náchylnějším ke krizím.

Jak neslavně často končí růst ekonomiky založený na dluzích, ukazují čísla společností vymáhajících dluhy. Zatímco ještě v roce 2008 se dařilo u pohledávek pojišťoven získat 60 až 80 procent dluhu, loni klesla úspěšnost vymáhání už jen na 50 až 70 procent.

Jednou z příčin rostoucích dluhů a nezvládnutých splátek je zatím nízká finanční gramotnost české veřejnosti. Průzkum, který v této souvislosti pro mezinárodní srovnání v rámci zemí OECD dělala agentura STEM, ukázal, že jen čtvrtina domácností sestavuje pravidelně svůj rodinný nebo osobní rozpočet, další dvě pětiny to dělají jen v případě plánování větších výdajů. Celá třetina domácností rozpočet nikdy netvoří, "nemá čas" nebo má tak nízký příjem, že nepovažuje plánování za potřebné.

Kromě finančního plánování na delší dobu pak lidé s nižší orientací ve světě finančních pojmů snadněji naletí na různé typy půjček, které na první pohled vypadají velmi lákavě, ale v případě jakéhokoli zaváhání při splácení se stávají finanční pastí, z níž se dlužníci ve většině případů nedostanou.

Vyšší gramotnost tak patří k cestám, které by mohly zpomalit zadlužování domácností a snížit podíl lidí, kterým splácení půjček přerostlo přes hlavu. I když se finanční gramotnost veřejnosti v Česku trvale zvyšuje, je stále slabá. K jejímu zvyšování výrazně přispívá internet, kde široká veřejnost najde informace, které byly dříve vyhrazené pro relativně úzký okruh ekonomicky vzdělaných lidí. Stejně tak lze ovšem namítnout, že je internet zároveň zdrojem vysokého počtu nástrah, jež na osoby s nedostatečnou finanční gramotností stále číhají, zejména pokud jde o různé nabídky rychlých půjček a podobně.

Ekonom ze školky

Aby byli lidé k podobným nabídkám obezřetní, měli by zvládnout základní ekonomické pojmy již v dětském věku. "Myslíme si, že by finanční vzdělávání mělo být povinnou součástí výukových programů na základních školách. Řízení osobních financí vyžaduje určitou sumu znalostí, bez které může docházet k situacím, jež dokáží negativně ovlivnit velkou část života. Předlužených domácností bohužel stále přibývá a neznalost základních principů fungování finančního trhu bývá často na úplném začátku dluhové spirály," říká mluvčí GE Money bank Pavel Zúbek.

Banka proto od roku 2006 společně s občanským sdružením Aisis rozvíjí projekt "Rozumíme penězům" zaměřený na vzdělávání učitelů, kteří učí své žáky hospodařit s financemi. Finanční gramotnosti se zatím učí děti na středních školách. Zavedením tohoto předmětu na základních školách se sice chystá, neoficiálně se hovoří o roce 2012.

Přitom experti tvrdí, že s finanční gramotností je možné začít ještě dříve. "Od tří let je dětem potřeba vštěpovat základní pojmy formou her, soutěží, divadla a podobně," říká Ivan Noveský, předseda představenstva společnosti Cofet, která se finanční gramotností zabývá.

Jenže finanční gramotnost veřejnosti je jen jednou stránkou problému zvaného zadlužování. Tou druhou jsou zatím ideální podmínky, které mají v tuzemsku především nebankovní firmy nabízející půjčky.

Pokračování článku najdete na serveru Profit.cz