Americký sen po česku: Jak uspět za hranicemi

Dobré jméno značce "Made in Czech" dali také spisovatelé, filmaři nebo sportovci, kteří se dokázali prosadit daleko za hranicemi Česka.

Jak vypadá typický americký sen v jejich podání? Příkladem může být hokejista Jaromír Jágr. Do nejprestižnější hokejové soutěže světa, americké NHL, odešel tehdy osmnáctiletý kladenský rodák v roce 1990. Hned v první sezoně získal s týmem Pittsburgh Penguins slavný Stanleyův pohár a stal se nejmladším hráčem soutěže, který vstřelil branku ve finálovém utkání Stanley Cupu. Následovala lavina dalších úspěchů. Hned za rok druhý Stanley Cup, a pak řada individuálních ocenění včetně pěti Art Ross Trophy pro vítěze kanadského bodování NHL a Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže.

Hokejový zázrak

Přestože od roku 2008 obléká dres Avangardu Omsk v ruské KHL, dodnes je evropským hráčem, který v NHL nasbíral nejvíce bodů. K úspěchům v zahraničních soutěžích se připojily i úspěchy v reprezentaci, s níž vyhrál v roce 1998 historicky první olympijské zlato pro Česko v japonském Naganu. Později také dva tituly mistra světa v letech 2005 a 2010. Stal se tak členem prestižního Triple Gold Clubu sdružujícího hráče, kteří vyhráli všechny tři hlavní hokejové turnaje – Stanley Cup, olympijské hry a mistrovství světa.

Jaromír Jágr může být symbolem amerického snu po Česku nejen proto, že svých úspěchů v zahraničí dosáhl přímo v Americe, ale také proto, že ztělesňoval určité okouzlení západního světa novými demokraciemi východní Evropy. Mladého a pohledného hráče američtí fanoušci milovali, několikrát ho zvolili do výběrů hvězd. Byl tak populární, že účinkoval i v reklamě. Před pěti lety se stal s gáží 11 milionů dolarů za sezonu nejlépe placeným hráčem NHL i světa.

Mezi sportovci nezářil jen Jágr. Milovníci fotbalu v celé Evropě se učili vyslovovat jména záložníka Pavla Nedvěda nebo brankáře Petra Čecha. Zatímco Nedvěd udivoval svými kousky italskou fotbalovou ligu a v roce 2003 získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, Petr Čech od roku 2004 kraluje v londýnské Chelsea fotbalovým brankářům Premier League. Když 14. října 2006 utrpěl frakturu lebky při střetu se Stephenem Huntem, začal při utkáních nosit na hlavě ochrannou helmu. Ta mu, vedle jeho špičkových výkonů, pomohla stát se snadno zapamatovatelnou a výraznou postavou, čehož často využívají tvůrci reklamních kampaní.

Továrna na rekordy

Ve světě sportu si svůj americký sen splnila také běžkyně Jarmila Kratochvílová, která dodnes drží světový rekord na 800 metrů, jenž zaběhla v roce 1983 v Mnichově. Osminásobného vítěze tenisových Grandslamových turnajů Ivana Lendla a osmnáctinásobnou vítězku Grandslamových turnajů Martinu Navrátilovou (dalších 31 titulů připojila ve čtyřhře žen a 10 ve smíšené čtyřhře) spojují nejen úspěchy na kurtech, ale také podobný osud. Oba se narodili v tehdejším Československu, oba později emigrovali do USA, kde získali občanství a velkou část svých sportovních titulů vyhráli již pro americké barvy.

Sportovní slávu si vychutnali také desetibojaři Tomáš Dvořák a Roman Šebrle, který kromě zlatých medailí z mistrovství světa, Evropy a olympijských her jako první na světě překonal bájnou hranici 9 000 bodů podle aktuálních bodovacích tabulek a s výkonem 9 026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu současný světový rekord. Na vrchol se dostali také oštěpař Jan Železný, rychlobruslařka Martina Sáblíková a další sportovci.

Éra Zlatého hlasu

Stejně dobrým "vývozním artiklem" jako sport je i české umění. Ke jménu Karel Gott není třeba v německy mluvících zemích dodávat nic dalšího. Zpěvák, který se narodil v Praze v roce 1939, je v Německu znám jako "Zlatý hlas z Prahy". V 50. letech vystupoval jako zpěvák-amatér, poprvé na sebe více upozornil v roce 1957 v doznívající éře swingu a rock´n ´rollu svou první nahrávkou věnovanou mamince. V roce 1958 získal první místo v soutěži amatérských zpěváků, o dva roky později definitivně odešel z ČKD a začal se zpěvu věnovat profesionálně. V roce 1962 získal angažmá v divadle Semafor a ve stejném roce jeho duet s Vlastou Průchovou "Až nám bude dvakrát tolik" zvítězil v rozhlasové hitparádě.

V roce 1963 se jeho píseň "Oči má sněhem zaváté" stává hitem roku a Karel Gott získává svého prvního Zlatého slavíka. Těch získal už 36. Obdržel také bezpočet dalších cen posluchačů i odborné poroty, titul národní umělec i Medaili za zásluhy I. stupně od prezidenta Václava Klause. Natáčí desky v angličtině, němčině, italštině, ruštině. Jeho zlatou érou byla 80. léta, přesto i v současné době zůstává naším zdaleka nejpopulárnějším a nejznámějším zpěvákem.

Sběratelé Oscarů

V operních síních patří k nejvyhledávanějším hlasy Magdaleny Kožené, Dagmar Peckové či Evy Urbanové. V moderní hudbě patří k uznávaným jménům český skladatel Jan Hammer. Ve světě divadla se prosadili mimové Bolek Polívka či Boris Hybner nebo tanečník Vlastimil Harapes. Neméně známí jsou pak i jejich dřevění herečtí kolegové – Spejbl s Hurvínkem.

Zatímco v Česku je Bolek Polívka v posledních letech známý především jako hlavní protagonista vlastního televizního pořadu Manéž, případně jako divadelní a filmový herec a držitel dvou Českých lvů za filmové role, v zahraničí se prosadil především jako originální mim. Stál u zrodu nových divadelních souborů. V roce 1972 spoluzakládal Divadlo Husa na provázku, v roce 1993 pak svůj soubor Divadlo Bolka Polívky.

Jako mim se v zahraničí prosadil i Boris Hybner. Spolu se souborem Gag, který založil roku 1978, pokračoval v rozvíjení němé filmové grotesky. V roce 1990 založil v Praze divadlo Gag, které fungovalo šest sezón. V 80. letech slavil velký úspěch zejména v Holandsku s trilogií Zahrada jménem Hollywood , kterou později zpracoval do podoby televizního seriálu Gagman.

Pokračování článku najdete na serveru Profit.cz