Americká ekonomika v červnu vytvořila 222 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti se mírně zvýšila

Míra participace, která měří zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce, se v červnu zvýšila na 62,8 % z 62,7 % v květnu. Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu rovněž lidi, kteří již hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, stoupla na 8,6 % z 8,4 %. 

Americká ekonomika musí vytvářet zhruba 75-100 tisíc pracovních míst měsíčně, aby držela krok s růstem pracovní síly. Průměr za poslední rok je kolem 180 tisíc. Údaj o tvorbě pracovních míst za duben byl revidován na 207 tisíc ze 174 tisíc. Od ledna se počet nezaměstnaných snížil o 658 tisíc.

"Tvorba pracovních míst zůstává silná, zatím ale nedochází ke zrychlování růstu mezd. Mírný nárůst míry nezaměstnanosti byl ovlivněn růstem míry participace, která ukazuje, že stoupl počet nezaměstnaných, kteří se vracejí na trh práce, říká Michael Feroli, ekonom z JPMorgan Chase. "Pro Fed se toho moc nemění."

Průměrná hodinová mzda se v červnu v meziročním srovnání zvýšila o 2,5 %, tedy stejně jako v květnu. Meziměsíčně v červnu průměrná hodinová mzda stoupla o 0,2 %, v květnu růst činil rovněž 0,2 %. Analytici čekali zrychlení meziměsíčního růstu mezd na 0,3 % a meziročního na 2,6 %.

"Růst mezd zůstává relativně slabý, to ale může být ovlivněno jak nižší produktivitou práce, tak faktem, že zaměstnanci s vysokými mzdami z generace baby boomers postupně odcházejí do důchodu," říká Stephen Stanley z Amherst Pierpont Securities.

V soukromém sektoru vzniklo v červnu 187 tisíc míst po 159 tisících v květnu (revidováno ze 147 tisíc). Čekal se přírůstek 172 tisíc míst. Ve veřejném sektoru vzniklo přibližně 35 tisíc míst (květnová data byla revidována na -7 tisíc z -9 tisíc). Zpracovatelský sektor hlásí přírůstek tisíce míst (odhad: +5 tisíc, květen revidován z -1 tisíce na -2 tisíce).

Asi 16 tisíc míst vzniklo v červnu ve stavebnictví a 8 100 pozic překvapivě vytvořil maloobchod, kde v předchozích čtyřech měsících místa ubývala. 

Podniky pociťují nedostatek pracovníků

Americká centrální banka v pravidelné situační zprávě o stavu ekonomiky USA zvané Béžová kniha, která byla zveřejněna minulý měsíc, upozornila, že v období od dubna do pozdního května stoupl počet regionů, které hlásí nedostatek pracovní síly. Analytici předpokládají, že deficit zaměstnanců přispěje k rychlejšímu růstu mezd, zatím se ale tato očekávání příliš nenaplňují.

Investoři data z trhu práce sledují mimo jiné kvůli měnové politice Fedu. V polovině června měnový výbor centrální banky posunul rozpětí pro svou základní úrokovou sazbu z 0,75-1,00 % na 1,00-1,25 %. Měnové kohouty FOMC utáhl podruhé v tomto roce a počtvrté za 18 měsíců. Trh nyní čeká, že k dalšímu utažení měnové politiky dojde v prosinci, čímž by se naplnila predikce Fedu, že se letos sazby zvýší celkem třikrát.

Americký dolar k euru po zveřejnění dat z trhu práce skokově oslabil (eurodolar se posunul z 1,141 na 1,144), ihned ale zase všechny ztráty smazal, a proti dopoledním úrovním dokonce mírně zpevňoval. Futures na americké akcie na data reagovaly mírným růstem.

Podle čtvrteční zprávy agentury ADP v červnu soukromý sektor vytvořil asi 158 tisíc pracovních míst. Analytici očekávali vytvoření 185 tisíc míst. V květnu v USA v soukromém sektoru vzniklo podle ADP 230 tisíc míst (revidováno z 253 tisíc).

Inflace v květnu klesla na 1,9 %, růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil na 1,4 %

Index spotřebitelských cen v USA v květnu meziměsíčně klesl o 0,1 % po +0,1 % v dubnu (odhad: 0 %). Dolů spotřebitelské ceny stlačilo zejména zlevnění pohonných hmot a letenek. Meziroční míra inflace klesla na 1,9 % z dubnových 2,2 %. Meziroční míra jádrové inflace se snížila na 1,7 % z dubnových 1,9 % (odhad: 1,9 %). Meziměsíční jádrová inflace činila 0,1 % (odhad: +0,2 %, duben: +0,1 %).

Inflace by se mohla podle ekonomů v příštích letech zvyšovat rychleji, pokud americký prezident Donald Trump prosadí své návrhy na zvýšení investic do infrastrukturních projektů a výdajů na obranu. Fiskální stimuly na pozadí plné zaměstnanosti by pak podle analytiků znamenaly také mnohem vyšší tempo růstu úrokových sazeb, než jaké se nyní čeká. V poslední době se ale nad schopností nové administrativy prosadit klíčové reformy vznášejí otazníky.

Růst americké ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalil na 1,4 % z 2,1 % v závěru loňského roku. Ve druhém čtvrtletí očekávají analytici zrychlení hospodářského růstu. Ekonomika by podle nich měla těžit z růstu zaměstnanosti a z vyšších spotřebitelských výdajů. Hlavní ekonom PNC Financial Service Gus Faucher předpokládá, že v celém letošním roce se hrubý domácí produkt Spojených států zvýší o 2,2 %. Cílem prezidenta Donalda Trumpa je dosáhnout tříprocentního hospodářského růstu. Od roku 2000 činí průměrné tempo růstu americké ekonomiky dvě procenta, v loňském roce růst dosáhl pouze 1,6 %.

Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK