G20 je pro volný obchod a s výjimkou USA i pro klimatické cíle
Skupina velkých světových ekonomik G20 se v závěrečném komuniké ze summitu v Hamburku přihlásila k volnému obchodu. Devatenáct členů se vyslovilo i pro rychlé naplnění klimatických cílů, zároveň ale vzalo na vědomí odlišný postoj Spojených států. O tom, zda se závěrečné prohlášení vůbec podaří schválit, panovaly během dvoudenního summitu pochybnosti.
Hlavním důvodem složitých vyjednávání byl zejména odlišný pohled amerického prezidenta Donalda Trumpa na otázky volného obchodu a ochrany klimatu. Trump opakovaně hovoří o zavedení protekcionistických opatření a v červnu rozhodl, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o ochraně klimatu.
V obou otázkách se nakonec vyjednávačům podařilo najít kompromis. Skupina G20 se tak sice hlásí k volnému obchodu bez protekcionismu, zároveň ale uznává roli "legitimních obranných instrumentů" v takovém obchodě. Členské státy chtějí také bojovat proti nekalým obchodním praktikám.
Pokud jde o ochranu klimatu, 19 členů uskupení velkých ekonomik dalo najevo, že je pařížská dohoda nezvratná a že ji chtějí rychle naplnit. Zároveň ale přijaly formulaci Washingtonu, že USA chtějí s ostatními zeměmi úzce spolupracovat a pomáhat jim "v čistším a účinnějším využitím fosilních paliv". Právě v části o klimatu je závěrečné prohlášení velmi nezvyklé, většinou totiž taková komuniké obsahují jen pasáže, které podporují všichni členové G20.
Německá kancléřka a hostitelka summitu Angela Merkelová na tiskové konferenci po skončení jednání vyjádřila spokojenost s tím, že se uskupení G20 shodlo na podpoře volného obchodu bez protekcionismu. Věří, že společně lze dosáhnout více, než když jedná každý sám. Zároveň poznamenala, že chtěla, aby se v závěrečném komuniké nemaskovaly neshody. To se týká především oblasti ochrany klimatu a pařížské dohody.
Devatenáctistránkové závěrečné prohlášení obsahuje i pasáže o digitalizaci, zlepšení přístupu žen na pracovní trh, boji proti převaděčům lidí nebo korupci. Komuniké se dále zabývá spravedlivým daňovým systémem v mezinárodním měřítku, spoluprací v oblasti zdravotnictví nebo spoluprací s Afrikou.
Té se týká i Trumpův příslib dát 639 milionů dolarů na humanitární pomoc lidem hladovějícím kvůli konfliktům v Somálsku, Jižním Súdánu, Nigérii a Jemenu. Kritici ale upozorňují, že celkově Trump americkou rozvojovou pomoc snížil o sumu, která výrazně překračuje tuto částku.
Další přísliby financování dnes dostal i fond Světové banky na podporu podnikatelek v rozvojových zemích. Zatím je v něm 325 milionů dolarů.
Členy G20 jsou Spojené státy, Británie, Francie, Německo, Itálie, Kanada, Japonsko, Rusko, Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Turecko. K nim se pak samostatně řadí Evropská unie jako dvacátý člen.
Zdroj: ČTK
