Evropské akcie po Draghiho holubičí tiskovce mírně stoupaly
Akcie na velkých burzách západní Evropy zakončily čtvrteční obchodování shodně v kldném pásmu, když investoři čerpali optimismus z rozhodnutí ECB neměnit úrokové sazby a z výroků šéfa ECB Maria Draghiho o odhodlání držet euro "sebevědomě, trpělivě a vytrvale".
Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 uzavřel seanci se ziskem 0,27 % a většina jeho sektorů byla v černých číslech. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 si polepšil o 0,58 %, německý DAX o 0,67 % a francouzský CAC 40 posílil o 0,25 %.
Z jednotlivých sektorů si - podobně jako v několika posledních dnech - nejlépe vedly automobilky. V závěru seance však jejich sektor ztrácel poté, co italský výrobce luxusních sportovních vozů Ferrari utrpěl snížení hodnocení od Morgan Stanley na "underweight". Akcie italské firmy vzápětí poklesly o 6,9 %, což z ní udělalo nejvýraznějšího poraženého celého indexu. Celý sektor přesto posílil o 0,44 %.
Dobře si vedly i technologické firmy, jejich sektor zakončil se ziskem 1,47 %. Firmy AMS a Micro Focus během dne získaly 6,8 %, respektive 5,12 %.
Euro se ve čtvrtek dostalo nad devítidenní maximum 1,20 USD, když si k dolaru připsalo více než procento. Reagovalo tak na výrok prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, který ve čtvrtek naznačil, že banka v říjnu rozhodne o budoucnosti programu nákupu dluhopisů. Od začátku roku již euro k dolaru posílilo zhruba o 13 %.
Hlavní čtvrteční události na evropských trzích
- Evropská centrální banka na svém zářijovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %. Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny se všeobecně očekávalo. Objem programu kvantitativního uvolňování byl ponechán na 60 miliardách eur měsíčně.
- Růst ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí byl potvrzen na mezikvartálních 0,6 %, meziročně byl růst oproti předchozímu odhadu revidován výše, konkrétně z 2,2 % na 2,3 %.
- Průmyslová výroba v Německu zůstala v červenci ve srovnání s předchozím měsícem beze změny, protože vyšší produkci ve zpracovatelském sektoru a stavebnictví vykompenzoval pokles v energetickém sektoru. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství. V červnu průmyslová výroba klesla o 1,1 %.
- Přebytek běžného účtu platební bilance Německa by letos měl činit 285 miliard dolarů. Sníží se tak na 7,9 % z loňských 8,3 % hrubého domácího produktu kvůli dražší dovážené ropě a plynu. Stále ale zůstává největší na světě, až daleko za ním jsou přebytky běžného účtu Číny a Japonska. Vyplývá to ze čtvrteční zprávy mnichovského ekonomického institutu Ifo.
- Německá automobilka BMW plánuje do roku 2020 masově vyrábět elektrická auta, do roku 2025 nabídne 12 nových modelů. Chce získat podíl na trhu ovládaném americkým výrobcem elektromobilů Tesla. Tradiční automobilky urychlují výrobu elektrických alternativ pod tlakem skandálu s podvody kolem emisních testů dieselových motorů.
- Norská ropná společnost Statoil, která s ruskou firmou Rosněfť spolupracuje na rozvoji ropného pole Severní Komsomolskoje, touto dohodou protiruské sankce neporušuje. Statoil to uvedl ve čtvrtek s tím, že hodlá na projektu získat podíl 33 %. Sankce na Rusko uvalily Spojené státy a Evropská unie kvůli konfliktu na Ukrajině.
- Největší skandinávská banka Nordea přesune své sídlo ze Švédska do Finska, které je součástí eurozóny. Přesun sídla do bankovní unie je v nejlepším zájmu klientů, akcionářů a zaměstnanců, prohlásil generální ředitel banky Casper von Koskull. Nordea je jedinou skandinávskou bankou, která je považována z globálního hlediska za systémově důležitou, tedy takovou, jejíž krach by mohl ohrozit stabilitu finančního systému.
- Nezaměstnanost v Řecku v červnu klesla na 21,2 % z 21,5 % v květnu. Zůstává však na nejvyšší úrovni z celé eurozóny. Nejhůře postiženi jsou nadále mladí lidé.
Zdroj: CNBC
