SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ECB od ledna sníží objem kvantitativního uvolňování na 30 miliard eur měsíčně, sazby zůstávají beze změny

Základní úrokovou sazbu banka ponechala na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %. Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny se všeobecně očekávalo.

V prohlášení po zasedání centrální banka zopakovala, že úrokové sazby zůstanou na současných úrovních delší dobu a výrazně za horizont kvantitativního uvolňování. Uvedla také, že program kvantitativního uvolňování může být dále prodloužen, bude-li to potřeba. ECB trvá na tom, že musí vidět známky udržitelného dosažení 2% inflačního cíle. Pokud by došlo k zásadnímu odchýlení vývoje ekonomiky eurozóny od projekcí, je ECB rovněž připravena opět navýšit objem kvantitativního uvolňování.

Ekonomové v nedávném průzkumu agentury Reuters nejčastěji uváděli, že čekají snížení objemu kvantitativního uvolňování na 40 miliard eur měsíčně, predikce poklesu objemu QE na 30 miliard eur ale byla mezi odpověďmi také významně zastoupena.

Dále banka uvedla, že bude pokračovat v reinvestování finančních prostředků získávaných průběžně z maturujících dluhopisů nakoupených v rámci kvantitativního uvolňování, a to výrazně za horizont trvání samotného programu skupování aktiv na trhu.

Rozhodnutí o úpravě kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku. V rukou ECB je již dnes značná část trhu s vládními dluhopisy zemí eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen, se ekonomové rozcházejí - část jich předpokládá, že se tak stane v závěru příštího roku, někteří si myslí, že to bude až v roce 2019.

Euro v reakci na oznámení připravovaného snížení objemu QE skokově oslabilo k americkému dolaru. Kurz eurodolaru klesl z 1,1815 na 1,176. Evropský akciový index STOXX Europe 600 po oznámení výsledku zasedání poskočil nahoru a výnos 10letých vládních dluhopisů Německa spadl z 0,47 % na 0,443 %.

Tisková konference Maria Draghiho

14.34 Draghi: Úrokové sazby zůstávají beze změny a předpokládáme, že na současných úrovních zůstanou delší dobu a výrazně za horizont trvání programu QE.

14.35 Draghi: Do konce letošního roku budou nákupy aktiv v rámci QE pokračovat tempem 60 miliard eur měsíčně. Od ledna dojde k jejich snížení na 30 miliard eur. Program QE bude trvat minimálně do září 2018.

14.36 Draghi: Bude pokračovat reinvestování prostředků získaných z maturujících aktiv nakoupených v rámci kvantitativního uvolňování. Reinvestování prostředků bude trvat výrazně za horizont samotného QE.

14.37 Draghi: Inflační tlaky jsou stále utlumené a další vývoj ekonomiky je nadále částečně ovlivňován podpůrnými opatřeními.

14.38 Draghi: Ekonomika eurozóny pokračuje v pozvolné expanzi. Poslední data a výsledky průzkumů ukazují, že růstové momentum ekonomiky ani v druhém pololetí nezesláblo.

14.39 Draghi: Osobní spotřebu podporují rostoucí zaměstnanost a růst finanční síly domácností. Export je podporován pokračujícím ožíváním světové ekonomiky. Předpokládáme, že bude pokračovat pozvolný růst inflace, což bude mimo jiné podporovat i růst mezd.

14.43 Draghi: Podmínky úvěrování ve firemním sektoru se zásadně nezměnily, podmínky pro poskytování úvěrů domácnostem se dále zlepšily.

14.45 Draghi: Nezbytné je pokračování v implementování strukturálních reforem, které zvýší zaměstnanost, produktivitu a růstový potenciál.

14.47 Draghi: O struktuře nakupovaných aktiv v rámci kvantitativního uvolňování v příštím roce jsme dnes nehovořili.

14.50 Draghi: Predikce délky trvání reinvestic prostředků není závislá na předpokladu setrvání úrokových sazeb na současných úrovních.

14.54 Draghi: Otázka, zda budeme schopni naplnit své závazky v rámci skupování aktiv, se objevuje od začátku QE. Opakovaně jsme prokázali, že program je dostatečně flexibilní, jeho plnění není problém.

14.57 Constâncio (viceprezident ECB): Reinvestované prostředky se budou pohybovat v průměru v miliardách eur měsíčně. Čísla samozřejmě budou každý měsíc jiná, jelikož bude záležet na tom, kdy budou jednotlivé dluhopisy v držení ECB maturovat.

15.00 Draghi: ECB pomohla v průběhu čtyř let vytvořit více než sedm milionů pracovních míst. Naše politika se snaží podporovat pokles nezaměstnanosti a snižovat mezeru výstupu. S globálními faktory, které ekonomiku eurozóny ovlivňují, toho mnoho udělat nemůžeme.

15.04 Draghi: Reakce trhů na dnešní rozhodnutí byla nevýrazná, což si vykládáme tak, že naše komunikace s trhy funguje. V názorech dnes ECB nebyla jednotná, shoda ale byla široká.

15.07 Draghi: Aktuální data naznačují, že se ekonomická situace nadále zlepšuje, a pozvolna se tak přibližujeme ke svým cílům. Tento vývoj je ale nadále spojen také s přesvědčením, že se tak děje i díky podpoře ECB. To znamená, že ještě nebylo dosaženo udržitelného vývoje, kdy by již nebylo potřeba podpůrných opatření.

15.15 Draghi: Komentovat vývoj v Katalánsku a jeho možné dopady na stabilitu finančního sektoru je složité. Tamní vývoj je důležitý, nelze ale komentovat jeho dopady, dokud není jasné, jak se situace vyvine. Situace se mění na denní bázi. Vývoj ale v každém případě pozorně sledujeme.

15.18 Draghi: O závislosti budoucí redukce bilance banky na vývoji sazeb jsme vůbec nehovořili. Co se týče konce QE, nebude to konec náhlý.

15.22 Draghi: Srovnávat ECB s Fedem v otázce časového odstupu začátku zvyšování úrokových sazeb od ukončení QE není vhodné. Srovnávali bychom dvě instituce v rozdílném prostředí, v jiné fázi cyklu.

15.24 Draghi: Dnešní rozhodnutí ohledně kvantitativního uvolňování je závazkem založeným na aktuálních datech. Nyní nevidíme žádné důvody k jakýmkoli změnám svých rozhodnutí.

15.28 Draghi: Ani dnešní úpravu programu kvantitativního uvolňování nelze označit za utahování měnové politiky. Jde o program s otevřeným koncem, dnešní rozhodnutí není zpřísněním měnových podmínek.

---

ECB se nechce vzdát vlivu na ekonomiku, na ČNB její rozhodnutí v nejbližší době nebude mít zásadní vliv

"Strategie méně objemných nákupů trvajících delší dobu umožňuje, aby ECB zůstala angažovaná a pomohla posunout očekávání prvního zvýšení sazeb až do roku 2019," říká David Simner, portfoliomanažer z Fidelity International. "Čistý efekt finančních toků sice bude pro evropský trh s vládními dluhopisy negativní, částečnou eliminaci tohoto efektu ovšem zajistí pokračování reinvestování prostředků získávaných z maturujících dluhopisů."

"Celkový ekonomický výhled se jednoznačně zlepšil, což ECB umožňuje přidat se k Fedu a britské centrální bance. Omezováním neortodoxních nástrojů měnové politiky se centrální banky pomalu vracejí ke standardní měnové politice a otevírají prostor pro využívání konvenčních nástrojů a opatření monetární politiky," dodává David Simner.

"Předpokládáme, že ECB nejprve ukončí kvantitativní uvolňování, poté si dá nějakou dobu pauzu, během které bude čekat na výraznější zesílení inflačních tlaků, a až poté začne zvyšovat úrokové sazby. K prvnímu zvýšení základní úrokové sazby podle nás ECB přistoupí až ve druhém čtvrtletí 2019, pro příští rok ale panuje nejistota ohledně vývoje depozitní sazby. Ke konci roku 2018 by banka depozitní sazbu mohla zvýšit z -0,4 % na méně zápornou úroveň, na kladnou hodnotu by se sazba mohla dostat v roce 2019," říká analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

"Na Českou národní banku by dnešní rozhodnutí nemělo mít pro nejbližší období zásadnější vliv. Kvůli přehřívání české ekonomiky a překoupenosti koruny čekáme dvě zvýšení sazeb ČNB, a to v relativně rychlém sledu. K prvnímu by mělo dojít v listopadu, k druhému v prosinci nebo v únoru. Významnější může být vliv ve střednědobém horizontu. Uvolněná politika ECB totiž ČNB nedovolí zvyšovat sazby výrazněji, protože by v takovém případě posílila koruna, čímž by se výrazněji zpřísnily měnové podmínky, což by následně snížilo potřebu dalšího zvyšování sazeb. Proto do února 2018 čekáme hlavní sazbu ČNB na 0,75 %, k dalšímu zvýšení sazby o 25 bazických bodů podle nás poté dojde zhruba v polovině příštího roku. A další dvě zvýšení čekáme v roce 2019 (první může být již na přelomu let 2018/2019)," dodává Jiří Polanský.

ECB vs. Německo

Na loňském prosincovém zasedání ECB rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do konce roku 2017. Současně ale uvedla, že od dubna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 80 miliard eur na 60 miliard eur měsíčně.

Banka loni v prosinci rovněž informovala, že ve snaze zajistit hladký průběh QE upravila parametry programu. Nyní tak ECB může v případě potřeby na trhu skupovat i dluhopisy s výnosy pod svou depozitní sazbou (-0,4 %) a zároveň může skupovat také dluhopisy s dobou do splatnosti již od 12 měsíců.

Ne všichni jsou ale z podpůrných opatření Evropské centrální banky nadšení. Největším odpůrcem uvolněné měnové politiky je Německo. Ekonomický institut Ifo a německá bankovní asociace BdB centrální banku eurozóny již na jaře vyzvaly, aby začala připravovat půdu k ukončení své mimořádně uvolněné měnové politiky.

Růst HDP v druhém čtvrtletí zrychlil na 2,3 %, inflace v září zůstala na 1,5 %

Ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,3 %, proti prvnímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 %. Mezikvartální růst hrubého domácího produktu celé Evropské unie zrychlil z 0,5 % v prvním čtvrtletí na 0,7 %.

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v eurozóně v září zůstalo v souladu s odhady na srpnových 1,5 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily rovněž v souladu s odhady o 0,4 % poté, co v srpnu stouply o 0,3 %. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, v září zůstala na srpnových 1,3 % (srpen revidován z +1,1 %), proti srpnu se jádrové ceny zvýšily v souladu s odhady o 0,4 % (srpen revidován z +0,3 % na +0,2 %).

K růstu cen v eurozóně nejvíce přispěly pohonné hmoty, jejichž ceny se zvýšily o 0,2 %. Zdražily restaurace, kavárny a vyšší jsou i ceny tabáku. Klesly naopak výdaje na sociální zabezpečení, ceny telekomunikačních služeb a ceny zeleniny. Nejvyšší byla inflace v Litvě (4,6 %), nejnižší naopak na Kypru (0,1 %).

Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu stagnovala na 9,1 %, a udržela se tak na nejnižší úrovni od února 2009. Míra nezaměstnanosti v celé EU se v srpnu snížila na 7,6 % z červencových 7,7 %, a ocitla se tak nejníže od listopadu 2008.

V makroekonomické prognóze ze začátku září ECB zlepšila výhled růstu HDP bloku zemí platících eurem na 2,2 % v roce 2017, 1,8 % v roce 2018 a 1,7 % v roce 2019. Míra inflace by měla letos dosáhnout 1,5 %, příští rok 1,2 % a v roce 2019 opět 1,5 %. Výhled inflace byl v září oproti červnové prognóze mírně snížen, a to především v důsledku posilování eura v uplynulých měsících.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK