Bank of England poprvé za více než deset let zvýšila úrokové sazby, obává se rostoucí inflace

Britská centrální banka na svém listopadovém zasedání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Učinila tak poprvé za více než deset let. Základní úrokovou sazbu Bank of England zvýšila z historického minima 0,25 % o 25 bazických bodů na 0,5 %. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP zůstal beze změny. Pro utažení měnových kohoutů hlasovalo sedm členů měnového výboru, pro ponechání sazeb beze změny zvedli ruku dva členové výboru.
Před zveřejněním výsledku zasedání britská centrální banka vyjádřila obavy z možného přehřívání britské ekonomiky, znervózňuje ji hlavně pokračující růst inflace, která se nyní nachází na pětiletém maximu.
Bank of England naposledy přikročila ke zvýšení nákladů na půjčky před více než deseti lety, v červenci 2007. Od té doby centrální banka základní úrokovou sazbu nejdříve jen snižovala a později ji držela na rekordním minimu 0,25 %. Nyní se sazba vrátila na úroveň, na které se nacházela před snížením v srpnu 2016.
Trh zvýšení úrokové sazby všeobecně očekával, ekonomové čekali, že pro zpřísnění měnové politiky bude hlasovat šest členů měnového výboru, zatímco tři vyjádří přesvědčení, že by sazba měla zůstat beze změny.
Dva členové měnového výboru BoE, kteří vyslovili názor, že by se sazba zvyšovat neměla, stejně jako část ekonomů, argumentovali příliš slabým růstem mezd. Ostatní členové výboru včetně guvernéra Marka Carneyho se kloní k názoru, že je čas začít se zpřísňováním měnové politiky nehledě na slabší růst ekonomiky.
Bank of England předpokládá, že sazby se budou zvyšovat i v příštích letech, jejich růst má být však jen pozvolný. Spojené království se tak připojuje k americké centrální bance, která úrokové sazby zvyšuje od prosince 2016.
Libra v reakci na zvýšení úroků oslabila, kurz eurolibry se po oznámení výsledku zasedání posunul z 0,881 nad 0,888 EUR/GBP. Hlavní index britské burzy FTSE 100 zamířil vzhůru, dostal se až nad 7 540 bodů, později ale část zisků zase odevzdal.
Inflace dále roste, je na pětiletém maximu
Po loňském červnovém referendu, které rozhodlo o odchodu Spojeného království z Evropské unie, britská centrální banka předpokládala výrazné zhoršení ekonomiky, a sáhla proto ke snížení úrokových sazeb a obnovení nákupů dluhopisů. Očekávaný hospodářský propad se však neuskutečnil.
Tempo meziroční inflace se v září ve Spojeném království zvýšilo na 3 % z 2,9 % v srpnu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 % poté, co v srpnu stouply o 0,6 %. Inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin zůstala na 2,7 %. Inflace je aktuálně nejvyšší od dubna 2012 a je procentní bod na cílem Bank of England. V září růst spotřebitelských cen podpořily hlavně dražší potraviny a vyšší náklady na dopravu. Celkově inflace roste hlavně vlivem oslabení libry po rozhodnutí Britů odejít z EU.
Mezikvartální růst britské ekonomiky v třetím čtvrtletí zrychlil z 0,3 % na 0,4 %. Na růstu se podílely zejména sektor služeb, maloobchod a výroba.
"Máme odolnou ekonomiku, která v zaměstnání udržuje rekordní počet lidí," říká britský ministr financí Philip Hammond. Zaměřit se proto nyní Hammond chce na zvyšování produktivity, aby ve Spojeném království přibývalo lépe placených pracovních míst a rostla životní úroveň.
Zdroj: Bloomberg, ČTK