Německo jede na plný plyn
To jsou paradoxy. Prakticky ve stejný okamžik, kdy Evropská komise zveřejnila svůj vcelku pesimistický výhled pro země EU, vyšlo najevo, že německý průmysl je na tom stále relativně dobře. Ostře sledovaný index německé podnikatelské nálady Ifo totiž vzrostl již čtvrtý měsíc v řadě, přičemž povzbuzující je především fakt, že se vylepšují očekávání německých průmyslníků.
Dává to naději, že německá "exportní mašina", těžící i ze superuvolněných měnových podmínek (pro Německo nízkých sazeb a slabého eura), se stále ne a ne zadrhnout.
Jestli však ovšem revidovaný hospodářský výhled pro EU na první pohled něčím zaujme, pak je to zcela evidentní fenomén dvourychlostní Evropy. Na jedné straně máme předlužené ekonomiky označované zkratkou PIIGS (plus některé další), které mají (a to nejen podle Komise) v tomto roce propadnout. Na straně druhé ovšem zůstává většinový balík zemí EU, jejichž růst by měl zůstat i letos v plusu.
Českou ekonomiku, která má mimochodem podle aktualizované prognózy Komise v roce 2012 stagnovat, může těšit, že naši sousedé, a tedy i největší obchodní partneři, patří momentálně do té rychlejší skupiny. Pomineme-li Německo, které jsme již zmiňovali výše, pak ani Polsku, Slovensku či Rakousku by se letos nemuselo vést špatně.
Respektive my v tomto bodě souhlasíme s Komisí. I podle našich odhadů by naši sousedé měli být schopni letos udržet růst HDP v kladném teritoriu. A proto (zatím) nehodláme pro českou ekonomiku malovat ultra černé scénáře další zdrcující recese.
