Kdo ví, co přijde v dalších letech. Tato země je ale připravena na nejhorší

Tato země byla sice nejméně postižena posledními válečnými konflikty v Evropě, ale na případnou civilizační katastrofu je připravena možná nejlépe. Švýcarsko.

Jedním z příkladů jsou malé fontány. Jen v Curychu je jich 1 200. Jsou po celé zemi, v každé vesnici, a v případě, že selže centrální systém zásobování pitnou vodou, mohou být alternativou, která zachrání mnoho životů. Ani politické uspořádání není závislé na centrální vládě. Kdyby ta padla, Švýcaři by to možná ani nezaznamenali. Pohoří a údolí, v nichž se země rozprostírá, znamenají, že jsou města a vesnice zvyklé na vysokou míru nezávislosti, ačkoli je propojuje síť železnic, cest a tunelů.

Švýcarsko se nezúčastnilo žádného vojenského konfliktu od roku 1815, ale je na válku připraveno. Muži mají povinnou vojenskou službu a ti, kteří ji nemohou absolvovat, podléhají speciální dani. V rámci Evropy je Švýcarsko na konflikt jedno z nejpřipravenějších. Švýcaři nesnižují počty zbraní držených občany (jinak trend prakticky v celém vyspělém světě).

Silnou stránkou jsou již zmíněné tunely, které neslouží jen k přepravě, ale také jako kryty pro lidi a vybavení. Vláda dokonce zašla tak daleko, že v horách vystavěla podzemní vodní přehrady (jež je složitější zničit konvenčními prostředky), které mohou v případě potřeby zásobovat vybrané oblasti elektřinou.

Kromě bunkrů pod zemí existuje několik set tisíc soukromých i veřejných úkrytů, z nichž největší dokáže pojmout zhruba 20 000 lidí. Některé z největších již sice byly vyřazeny z provozu, případně přeměněny na muzea, ale v případě potřeby by rychle dokázaly sloužit původnímu účelu.

Běžnou praxí je to, že po modernizaci železničních tratí slouží stará infrastruktura jako úkryty. Společně s nimi země buduje také knihovny ve snaze zachovat kulturní dědictví. V těchto knihovnách jsou uloženy pokyny k vytvoření zařízení potřebných ke čtení všech známých způsobů ukládání dat, včetně těch starších, jako jsou diskety. Budoucí generace tak budou mít přístup k informacím, které by jinak byly ztraceny. "Vědci podílející se na tomto projektu se pokoušeli vytvořit datový formát takzvané Rosettské desky (díky níž se podařilo rozluštit egyptská písma), která je uložena na bezpečném místě ve švýcarském bunkru," píše Alex Tabarrok na webu Marginal Revolution.

Švýcarsko je dlouhodobě vnímáno jako bezpečné místo pro ukládání bohatství během krizí (což mnoho lidí zneužívá). Tradiční boháči v zemi ukládají zlato do bank, ti moderní pak nahrávají bitcoiny do úložišť v podzemních bunkrech postavených tak, aby odolaly kybernetickému i jadernému útoku. "Nepřekvapí, že Švýcarsko obdivuje i Nassim Taleb. Jde totiž o zemi, která se snaží chránit proti možným černým labutím v podobě civilizačních pohrom," uzavírá Tabarrok.

Zdroj: Marginalrevolution.com