Co potřebujete vědět o hrozící obchodní válce

Obchodní války nemají jasně stanovenou definici a pravidla a jen zřídkakdy mají jasného vítěze. Přesto nejsou ničím novým, v minulosti jsme již několik takových pokusů o omezování zahraničního obchodu zaznamenali. Mohou tedy Trumpova cla vyvolat obchodní válku?

Cla jsou běžná

Dovozní cla nejsou ničím výjimečným, jsou jedním ze základních nástrojů obchodní politiky jednotlivých zemí. Jejich cílem je chránit domácí výrobce před levnými dovozy a zároveň pomáhat zvyšovat vládní příjmy. Většinou jde o procenta z hodnoty dovozu, někdy o pevné částky na jednotku zboží. Všechny země se řídí takzvaným harmonizovaným systémem popisu a číselného označování zboží, na jehož základě země používají vlastní celní sazby na jednotlivé produkty. Výjimečně může stát použít clo i na vývoz vlastního zboží, když chce omezit jeho export.

V celních uniích země nepoužívají cla (a také různé kvóty a jiná opatření omezující obchod) mezi sebou, ale uplatňují cla při obchodu s nečleny (příkladem je EU). V zónách volného obchodu se pak neplatí cla v rámci členů, ale ve styku s nečlenskými zeměmi může každá země využívat vlastní režim cel.

WTO jako policajt

Na vše dohlíží WTO, která má také přísná pravidla, která v určitých případech umožňují zavedení speciálních cel, kdy vlády chtějí ochránit domácí průmysl. Děje se to většinou v případech, kdy některé země neoprávněným způsobem dotují svůj export, případně když některé firmy využívají dumpingové ceny. Někdy dokonce stačí hrozba vyšetřování takových praktik, aby došlo k nápravě. Existuje také ustanovení WTO, které v určitých případech, kdy dojde k náhlému nárůstu dovozu, jenž by mohl poškodit domácí výrobu, umožňuje vládě vyšetřit tento případ a následně i dočasně zavést dovozní cla.

Ačkoli se může zdát, že právě tuto možnost Donald Trump využil, není tomu tak. O něco podobného se snažila firma Boeing, která chtěla využít této možnosti v případu prodeje malých letadel firmou Bombardier (s pomocí britské a kanadské vlády), ale nevyšlo jí to, protože ji to neohrožovalo. V lednu však v USA prošlo zavedení antidumpingových cel na dovoz ve výši 30 % u solárních panelů a praček ve výši 50 %.

V případě Trumpových cel na dovoz oceli se USA odvolávají na ohrožení národní bezpečnosti (po formálním vyšetřování), což WTO umožňuje. Jenže zavedení cel na všechny výrobky z určité komodity, zejména když jde o tak rozšířenou komoditu, jako je ocel, pravidla WTO neumožňují. V případě cla na hliník dokonce USA žádné vyšetřování neprovedly, což je úplně proti pravidlům WTO; pouze se odvolávají na národní bezpečnost.

Největší obchodní partneři USA

Co se týče opatření ostatních zemí, obchodní partneři USA jsou zatím zdrženliví (i když Evropská unie i Čína určitá odvetná opatření zvažují). V každém případě by přijetí zvláštních cel bylo proti pravidlům WTO, vedlo by ke skutečné obchodní válce a uškodilo by průmyslu na obou stranách. Něco podobného se stalo v roce 1980, kdy Evropské hospodářské společenství nechtělo dovážet maso z USA a ty odpověděly podobným způsobem. Spor se táhne dodnes, ačkoli efektivnější by bylo řešit to právě prostřednictvím WTO.

America First je krokem zpět

Trumpovo heslo "America First" ohrožuje prakticky celý obchodní systém. USA se sice vymlouvají na to, že chtějí napravit špatná politická rozhodnutí, která byla přijata v rámci systému po druhé světové válce (z čehož nakonec vznikla WTO), ale chtějí jen "spravedlivější a férovější" systém. V každém případě je to ze strany Ameriky krok zpět a signál, že opouští roli hlavní hnací síly otevřeného mezinárodního obchodního systému.

Jak dlouho budou USA pokračovat v nastoleném trendu, není jasné, stejně jako to, v jakých dalších odvětvích by chtěla země dosáhnout "spravedlivějšího a férovějšího" obchodu. Záležet bude také na ostatních zemích, zda budou reagovat podobně, nebo půjdou cestou stížností prostřednictvím WTO, která by mohla zasáhnout. Tato cesta by ale byla poměrně zdlouhavá a s nejistým koncem.

Nejohroženější odvětví amerického průmyslu

Obchodní války nakonec uškodí všem, nejen USA. Výrobcům klesají zisky, obchodníkům a poskytovatelům služeb, jako jsou doprava, pojištění a podobně, klesá obrat, spotřebitelé pociťují nedostatek nabídky a vyšší ceny. Také vlády pocítí pokles příjmů. V minulosti obchodní války vedly také k vyšší nezaměstnanosti a chudobě. V současném propojeném světě by to mohlo vést také k narušení dodavatelských řetězců, což by mělo vliv na výrobu, náklady a opět i na zaměstnanost.

Zdroj: World Economic Forum