Ať si tiskne, co chce. Americký Fed dávno nemá sazby pod kontrolou

Samozřejmě, referenční sazba Fedu hraje při utváření očekávání tržních účastníků klíčovou roli, ale je jen jedním ze souboru faktorů, které výslednou tržní míru společně zformují.

Ještě nikdy to nebylo tak do očí bijící jako v poslední době, kdy došlo k více než 20% růstu výnosů 10letých amerických státních dluhopisů během necelých dvou týdnů. Jde o obrovský výkyv, a to během periody, kdy Fed referenční sazbu neměnil (a nemá to v úmyslu ještě hdně dlouho).

Jedná se o jasný důkaz toho, že FOMC se už sazby může jen pokoušet ovlivňovat, ale nemá je plně ve svých rukou.

Níže to nejde

Ve chvíli, kdy chce Fed stlačit úroky ještě níže, než jsou dnes, jsou jeho možnosti téměř vyčerpané. Jistě namítáte, že může začít tisknout další peníze. Ano, to může, ale na sazby to už nebude mít skoro žádný vliv, pokud vůbec nějaký.

Jiná situace by nastala, kdyby chtěl sazby navyšovat. V takovém případě by byl vliv jeho politiky na tržní míru bezprostřední.

Fed a jeho operace Twist: Jaký je její pravý účel?

Dokud nebude americká ekonomika stabilně posilovat, má Fed svázané ruce. Pokud se naopak perspektivy ekonomického růstu USA opět zhorší a Fed přispěchá s dalším tištěním peněz, pro trhy to už možná bude nestravitelné sousto a americká výnosová míra naopak vyletí nahoru.

Představte si scénář, ve kterém světu dojde trpělivost s hromaděním amerických dluhů a devalvační politikou, kterou by byl Fed v případě zhoršeného ekonomického výhledu nucen využít. Trh by vyhnal úroky nahoru, ale ne proto, že se ekonomice daří lépe, ale kvůli stejným důvodům, které k raketovému růstu přiměly nedávno výnosy evropských periferních ekonomik. A sice, že se potřebná zodpovědná fiskální a monetární politika zkrátka nedostavila.

Co by se stalo v situaci, kdy by Fed neměl monetární politiku pod kontrolou a americká vláda by byla trhem zahnána do kouta? Nabízí se několik možností:

1. USA by byly nuceny k razantní redukci dluhu a lidé by měli méně peněz (a menší spotřeba znamená i nižší tvorbu pracovních míst).

2. Americká vláda by se snažila daňovou politikou navýšit příjmy rozpočtu z daní (vyšší daně = méně pracovních příležitostí).

3. V reakci na úsporná opatření by začal výrazně zpomalovat ekonomický růst.

4. Zvýšené výnosy amerických státních dluhopisů by zdražovaly dluhovou službu (a snižovaly HDP).

5. Nemovitostní trh by pokračoval v poklesu, který byl docela jasně patrný například i na datech z minulého týdne.

Pro úplnost bychom měli doplnit ještě jedno stále reálnější riziko:

6. Neúnosně vysoká cena ropy by začala představovat významnou překážku růstu.

V prostředí, kdy Fed vystřílel všechny náboje a fiskální politika postrádá flexibilitu, by byly důsledky katastrofální. Nejen pro USA, ale i pro celý svět.

Zdroj: MarketWatch