Turecko na venezuelské cestě?

Agentura Fitch své rozhodnutí odůvodnila několika faktory:

• Rizika pro makroekonomickou stabilitu zesílila kvůli prohloubení schodku běžného účtu, náročnějšímu globálnímu prostředí v oblasti financování, skokovému zvýšení inflace a nepříznivému vlivu propadu kurzu turecké liry na soukromý sektor.
• Důvěryhodnost hospodářské politiky se v posledních měsících zhoršila, přičemž politická opatření prezidenta Erdoğana po červnových volbách nejistotu ještě zvýšila.
• Deficit běžného účtu by se mohl v roce 2018 prohloubit na 6,1 % HDP kvůli vyšším cenám pohonných hmot a vyšší spotřebě domácností v prvním pololetí.

Hrozí Turecku hyperinflace?

Může se to zdát jako přehnaně pesimistická předpověď, protože k hyperinflaci má Turecko stále daleko, ale pokud bude země pokračovat v nastoleném trendu, může se opakovat venezuelský scénář. Kroky prezidenta Erdoğana tomu nasvědčují. Posílá do vězení lidi s odlišnými politickými názory, převzal kontrolu nad tiskem, soudy a finančním sektorem (a může ovládnout centrální banku) a parlament z něj udělal šéfa státu s doživotním funkčním obdobím.

Stejně jako ve Venezuele může být cesta k hyperinflaci postupná, zdá se ale, že je prakticky nevyhnutelná. Již v květnu upozorňoval Steve Hanke, ekonom z Johns Hopkins University, na velice vysokou inflaci a nesrovnalosti s oficiálními čísly. Ta sice tvrdí, že inflace v zemi je kolem 11 %, ale podle Hankeho je reálná hodnota okolo 40 %.

Centrální banka podle Hankeho udržuje příliš uvolněnou politiku příliš dlouho, přičemž vyhlídky na nějakou změnu jsou málo pravděpodobné. Turecká lira v poslední době rychle oslabuje a vůči americkému dolaru ztratila za posledních 10 let více než 76 % (za posledních 20 let dokonce 96 %).

Jednou z možností, jak předejít úplné ztrátě úspor, mohou být pro Turky investice do fyzických aktiv, jako jsou drahé kovy, a přemístění všech finančních prostředků do dolaru nebo jiné měny stabilnější než turecká lira.

Zdroj: MishTalk