Globální dluh? 10násobek HDP!
Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.
Trh s uměle vytvořenými cennými papíry už dokonce přesáhl úroveň před jejím začátkem. Globální dluh dnes kvůli vládním záchranným balíčkům a státním dluhům dosahuje desetinásobku ročního světového HDP.
To je také jeden z důvodů, proč se nerýsuje konec krize, a hrozí další regres. Tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd prezentované na začátku května v Budapešti. O události informoval deník maďarských konzervativců Magyar Nemzet.
Finanční bubliny nezmizely
Studie uvádí, že finanční bubliny, které krizi způsobily, nezmizely ani navzdory otřesům v roce 2008. "Právě proto mohou následovat další problémy nebo vleklá krize. V letech 2008 a 2009 utratily vlády za tvorbu peněz a záchranné balíčky dvě třetiny světového HDP. Navzdory tomu se zotavení globálního hospodářství jeví čím dál nejistější. Takřka 80 % záchranných balíčků totiž posloužilo na pomoc bankám. Výrobní odvětví dostala mnohem méně prostředků," uvedl ve své přednášce vědecký pracovník ústavu, ekonom Péter Farkas.
Podle něho se v důsledku dosavadního nadměrného utrácení vyšplhal evidovaný globální dluh na desetinásobek ročního světového HDP, což je neudržitelné. Tuto situaci by šlo parafrázovat sloganem Harvardských fondů Viktora Koženého jako nejistota desetinásobku. Záchranné balíčky prý umožnily přetrvat finančním bublinám a napomohly novému rozmachu spekulativního trhu.
Farkas také poukázal na to, že celkové množství spekulativních cenných papírů dnes dokonce o 5 % převyšuje jejich úroveň před začátkem krize v roce 2008. A za pouhých 16 dnů se protočí částka odpovídající světovému HDP za rok.
"Bublina ve finančním odvětví a v reálné ekonomice se zvětšovala od sedmdesátých let, společně s expanzí nadnárodních podniků," vysvětlil maďarský ekonom.
Podle něho začal kapitál po krizi opět směřovat k měnovým spekulacím, dluhovým trhům, surovinovým akciím a k nekrytým cenným papírům. Skutečná ztráta hodnoty se projevila na některých burzách a na cenách nemovitostí a surovin. Do dnešního dne však nabraly burzy – především americké – znovu dech, strmě také vzrostly ceny surovin.
Aktuality
