Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?
Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?
Řekové budou muset zavést drachmu (nebo jinou měnu)
"Odchod Řecka z měnové unie musí začít přijetím zákonů o vlastní měně, na čemž musí pracovat současná úřednická vláda," tvrdí hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter. Drachma pak bude platnou měnou, u které začne fungovat směnný kurz a podobně.
Řecko bude muset zavést zákony, které omezí odliv kapitálu z bank
V uplynulém týdnu odteklo z řeckých bank několik miliard eur vkladů. Při upuštění od eura by tento run na banky jistě pokračoval ještě intenzivněji - nová řecká měna by vůči euru nepochybně ztratila minimálně polovinu hodnoty hned první den po zavedení.
Řekové-politici tedy od eura jistě nebudou chtít odejít bez toho, že by na to připravili svou bankovní legislativu. Řekové-majitelé vkladů v bankách se budou naopak snažit omezení výběrů peněz z bank jakkoli obejít.
Nedůvěra v novou měnu povede k rozvoji černého trhu
V současnosti již v Řecku probíhá zhruba čtvrtina veškerého obchodu "mimo zákon". To mimo jiné nejspíše povede k tomu, že směnný kurz drachmy na černém trhu bude výrazně odlišný od toho na světelných tabulích v bankách v čele s tou centrální.
Nová drachma prudce oslabí vůči ostatním měnám
Ano, depreciace měny je jednou z podmínek budoucího obnovení konkurenceschopnosti řeckých firem. Ovšem krátkodobě se může její slabý kurz stát doslova noční můrou.
Prudká inflace spotřebitelských cen výrazně naruší způsob života Řeků. Ceny v obchodech porostou stejně rychle, jako se znehodnotí úspory stovek tisíc lidí. Řešením může být opatrné tištění peněz, které budou sloužit k "řízení" propadu a financování vládních výdajů. Hyperinflace však nemusí být brzy pro Řeky neznámým pojmem.
Politické a občanské nepokoje
Jeden z řeckých ministrů varoval minulý týden před občanskou válkou, pokud Řecko opustí eurozónu. Řekové umějí "vyjít do ulic", ukázali to, když se jim nelíbily zaváděná úsporná opatření. Další a ještě hlubší ekonomický pokles může postavit široké vrstvy obyvatel před existenční otázky, na které si odpovědí pověstným "nemáme co ztratit".
ECB to za "rozpad EMU" pořádně slízne
Evropská měnová unie byla zamýšlena jako trvalá, neexistují proto nalinkované procesy odchodu jakékoli země z ní. ECB, která je zodpovědná za cenovou stabilitu, bude mezi dvěma mlýnskými kameny - na jedné straně hodnota eura, na druhé cenová stabilita.
ECB a centrální banky zemí eurozóny v obrovských ztrátách
Centrální banky v eurozóně včetně ECB drží řecké dluhopisy za necelých 60 miliard eur splatných průběžně v příštích 25 letech. Na tyto peníze budou moci zapomenout, respektive budou muset zapomenout na to, že by je ještě někdy viděly. Konkrétně ECB bude sotva kdy považována za nesolventní (tiskařská barva zase tolik nestojí), ale její kredibilita bude opět silně zpochybněna.
Řeky bude odchod stát 50 % HDP, tvrdí UBS
Cena za odchod z eurozóny by byla podle švýcarské banky obrovská. Státní bankrot, vlna firemních bankrotů, kolaps bankovního systému a mezinárodního obchodu. Ani slabá měna dopady těchto věcí nemůže vyvážit. "Náklady na osobu budou 9 500 až 11 500 eur první rok po opuštění eurozóny, další rok zhruba 3 000 eur na každého obyvatele," psali analytici UBS na konci roku 2011. V té době šlo o 40 až 50 % HDP Řecka.
Riziko nákazy bude děsit celou eurozónu - banky i vlády
Stále více analytiků, investorů, a v posledních dnech i politiků považuje řecký exit za něco neodvratitelného. Může ovšem vyvolat řadu dalších restrukturalizací dluhů, řecké dluhopisy "nezmizí" ze světa mávnutím kouzelného proutku. Pro banky krajně nepohodlná věc.
Španělsko, Itálie a Portugalsko budou mít pak opět větší problémy s financováním na trzích. Strach na trzích vyvolá paniku a Evropa zažije další sérii útoků střadatelů na banky.
Ve Španělsku to sledujeme již v současnosti. Podle Société Générale budou italské a španělské banky čelit odlivu 20 až 30 % kapitálu, pokud ECB neprosadí následující drastická opatření:
"odpákování", tedy oddlužení bankovních rozvah;
banky budou muset nabídnout výrazně zajímavější úroky lidem, kteří u nich budou mít uložené peníze.
Société Générale předpokládá, že to španělské ani italské banky nestihnou během příštích tří let, nebudou proto schopné vrátit půjčky z LTRO 1 a LTRO 2, takže ECB prodlouží tyto půjčky ze tří na pět let.
Exit Řecka může zrychlit fiskální integraci Evropy
ECB může být donucena urychlit politiku ECB směrem k fiskální integraci. V první etapě by podpořila řecký bankovní systém a trh s dluhopisy zadlužených zemí; přijala by zkrátka roli věřitele poslední instance. K podpoře řeckých bank bude ovšem ECB potřebovat "záruku" toho, že je řecký odchod od eura - do nejvyšší možné míry - řízeným procesem.
To by s největší pravděpodobností vedlo k nutnosti vydávání společných evropských dluhopisů. S nimi nesouhlasí především Německo.
Podle Nouriela Roubiniho by záchrana řeckých bank znamenala náklady pro celou Evropu. ¨Bylo by možné ji provést masivní rekapitalizací z peněz EFSF a ESM. Řecký bankovní systém by se tak prakticky dostal do rukou evropským daňovým poplatníkům. Co s ním? Toť otázka, ale lepší vrabec v hrsti, naznačuje Roubini.
Ne(ochota) evropských lídrů přijímat nutné zlo v boji s krizí
Opět si bere slovo Willem Buiter ze Citigroup: "Řecký odchod z eura by prověřil ochotu ostatních členů měnové unie nést další náklady spojené s problémy slabých zemí eurozóny." ECB má stále určitý manévrovací prostor, dvě vlny LTRO na přelomu roku ovšem ukázaly, že evropský oheň nelze uhasit tak, že jej zasypete penězi.
Euro krátkodobě ztratí hodnotu
Vidíme to v posledních týdnech - investoři v době problémů eura milují americké dluhopisy, dolar a německé bondy. Ty se dostaly na historická maxima, výnosy se dostal hluboko pod 1,5 %. Euro oslabilo, investoři se totiž s rostoucí pravděpodobností řeckého exitu začínají bát o osud dalších (větších) zemí. Reakce na měnovém trhu je proto zcela jasná a pochopitelná - euro ztrácí. V případě odchodu Řecka by ztrácelo jistě i vůči japonskému jenu, libře a švýcarskému franku.
Řecko by čekaly roky soudních sporů
Zahraniční věřitelé udělali za poslední rok ve vztahu k Řecku obrovské ústupky. Pokud Řecko nedodrží mezinárodní dohody, může to vyvolat sérii vleklých soudních sporů. Některé spekulativní fondy se na podobné situace dokonce specializují - nakoupí cenné papíry, které jsou pod tlakem, a sázejí právě na budoucí nesplácení a možnost mezinárodních arbitráží.
Zdroj: Business Insider
