"Dnes o půlnoci Řecko vystoupilo z eurozóny"
Takhle nějak by bylo jednou oznámeno to, co bychom něžněji mohli nazvat "změna počtu členů EMU". Kdy to bude? Vzhledem k rychlosti odlivu depozit z Řecka bych řekl, že pokud by k tomu mělo dojít, tak spíše dříve než později.
Je to vůbec možné?
Kritici uvádějí, že (znovu)zavedení národní měny není možné, a to především proto, že aktuální dluhy jsou vypsané v eurech. Takže Řecko nebude moci využít oslabení své měny, protože dluhy budou splácet v eurech.
To by byla pravda, kdyby kontrakty nemohly být přepsány na novou měnu. Existuje však princip "lex monatae", který říká, že stát určuje svou měnu. Pokud byl dluh vydán pod národním právem, tak o změně měny budou rozhodovat národní soudy. A ty se mohou opřít o tento princip a změnit dluh v eurech na dluh v drachmách (pesetách, lirách, francích atd.). Problém nastává, když byl dluh vydán pod mezinárodním právem.
Méně než 20% dluhopisů vydaných pod mezinárodním právem mají Belgie, Francie, Německo, ale i Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Tyto země by tedy mohly velkou část svých dluhů změnit na dluhy ve svých národních měnách. Možné to tedy je.
Pomůže to?
Kritici říkají, že zavedení drachmy a její oslabení řecké ekonomice nepomůže. Nemá totiž silný exportní sektor, kterému by slabá měna pomohla. Ano, nemá silný exportní sektor, protože v minulosti v Řecku rostly mzdy rychleji než produktivita práce. To rychle snižovalo konkurenceschopnost a exportní sektor ubíjelo. Neříká to ovšem, že znovuobnovení konkurenceschopnosti prostřednictvím oslabení měny by nenastartovalo tento sektor.
V minulosti se rozpadlo mnoho měnových unií. A zkušenost ukazuje, že po rozpadu nenastává nutně tragédie. Proč tedy teď? Navíc rozpad může být ku prospěchu věci. Pokud něco nefunguje, tak je lepší, když se to opustí. Pokud se eurozóna nezmění, tak některým ekonomikám bude lépe bez ní.
Tento sloupek byl napsán pro Lidové noviny.
Aktuality
