Co musíte ráno vědět (31. prosince)

1. Americké akcie se v pátek na směru neshodly, v týdenním horizontu hlavní indexy poprvé v tomto měsíci skončily v plusu

Americké akcie uzavřely páteční obchodování plné drobných výkyvů oběma směry převážně s mírnými ztrátami. Za celý týden ale skončily poprvé v tomto měsíci v zelených číslech. Index Dow v pátek klesl o 0,33 % na 23 062,40 bodu a S&P 500 odepsal 0,12 % na 2 485,74 bodu, index technologického trhu Nasdaq Composite ale stoupl o 0,08 % na 6 584,52 bodu. Index volatility VIX klesl o 5,41 % na 28,34 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil zhruba o pět bazických bodů na 2,71 %. Za celý týden, který byl tentokrát o jeden den kratší, index Dow posílil o 2,75 %, S&P 500 přidal 2,86 % a Nasdaq Composite se zvýšil o 3,97 %.

2. Evropské akcie v pátek prudce posílily, za celý týden ale mírně klesly

Evropské akcie v pátek po čtvrtečním sestupu na dvouleté minimum prudce posílily. Podpořilo je oživení na burzách v USA. Za celý týden, který byl na jednotlivých trzích o dva až tři obchodní dny kratší, ale akcie podle panevropského benchmarku STOXX Europe 600 mírně oslabily. V pátek si STOXX Europe 600 připsal 1,9 % a uzavřel na 335,85 bodu. Vykázal tak nejprudší jednodenní nárůst od letošního dubna. Během čtvrtka klesl až na 327,34 bodu, tedy na nejnižší úroveň od listopadu 2016. Britský index FTSE 100 v závěru týdne přidal 2,27 %, francouzský CAC 40 se zvýšil o 1,74 % a německý index DAX, pro který byl pátek posledním obchodním dnem tohoto roku, se zvýšil o 1,71 %. Za celý týden index FTSE 100 stoupl o 0,19 %, DAX ale klesl o 0,7 %, CAC 40 přišel o 0,33 % a STOXX Europe 600 se snížil o 0,25 %.

3. Pražská burza v pátek přerušila sérii osmi poklesů, nahoru ji táhly ČEZ a Erste, za celý rok index PX klesl o 8,5 %

Pražská burza v pátek přerušila sérii osmi poklesů v řadě. Index PX stoupl o 0,88 % na 986,56 bodu. Nahoru burzu táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ a bankovní skupiny Erste. Za celý letošní rok ztratil index PX 8,5 %, výrazně se propadly akcie Kofoly nebo Erste. Zhodnocení akcií ČEZ ale při započtení dividendy přesáhlo 13 %.

4. Očekávané události

V noci na pondělí na trh Čína pošle indexy nákupních manažerů ve výrobě i mimo ni a odpoledne USA přidají index průmyslové aktivity dallaského Fedu. Burzy v Česku, Německu, Jižní Koreji, Japonsku a Číně zůstanou na silvestra zavřené, obchodování v Británii, Francii nebo v Hongkongu a Austrálii bude zkrácené. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Příštím šéfem ECB podle ekonomů bude zřejmě Liikanen

Nejpravděpodobnějším kandidátem na příštího šéfa Evropské centrální banky (ECB) je bývalý guvernér finské centrální banky Erkki Liikanen. Vyplývá to z průzkumu listu Financial Times mezi ekonomy. Anketa nicméně ukázala, že ekonomové by jako nástupce nynějšího šéfa ECB Maria Draghiho preferovali spíše Benoîta Cœurého, který je v současnosti členem Výkonné rady ECB.

6. MMF: Podíl dolaru na globálních devizových rezervách klesl k pětiletému minimu

Podíl dolaru na globálních devizových rezervách klesl v letošním třetím čtvrtletí na téměř pětileté minimum. Podíl eura se naopak zvýšil na skoro čtyřleté maximum. Vyplývá to z přehledu Mezinárodního měnového fondu (MMF), který byl zveřejněn v pátek. Devizové rezervy alokované v čínském jüanu se snížily poprvé od čtvrtého kvartálu 2016, kdy fond začal jejich podíl držený centrálními bankami zveřejňovat.

7. Banka Wells Fargo zaplatí 575 milionů USD kvůli nekalým praktikám

Americká banka Wells Fargo zaplatí 575 milionů dolarů za urovnání obvinění z nekalých praktik, například vytváření falešných účtů bez vědomí klientů. Informovala o tom v pátek agentura AP.

8. Investice do komerčních nemovitostí v ČR letos klesly zhruba o pětinu

Investice do komerčních nemovitostí v Česku letos klesly meziročně zhruba o pětinu na 2,8 miliardy eur. Podíl českých investorů činil dvě třetiny. Z celkového objemu se 60 % proinvestovalo v Praze, zbytek v regionech. Vyplývá to z údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield.

9. Rakousko hodlá zavést vlastní digitální daň

Rakousko hodlá zavést vlastní daň z digitálních služeb, které by podléhaly příjmy velkých internetových firem, jako jsou například Google, Facebook nebo Amazon. Prohlásil to v sobotu kancléř Sebastian Kurz. Evropské unii se zatím nepodařilo najít kompromis ohledně nových pravidel pro zdanění digitálních služeb.

10. Rusko rozšířilo odvetné obchodní sankce vůči Ukrajině

Ruská vláda oznámila, že rozšířila zákaz dovozu zboží z Ukrajiny, jenž se dotkne zejména potravin a průmyslových výrobků. Příslušné nařízení se seznamem více než pěti desítek druhů zboží, jehož import se zakazuje, bylo zveřejněno na oficiálním webu kabinetu premiéra Dmitrije Medveděva.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Předchůdkyně České spořitelny vznikla před 50 lety, historii má ale banka ještě delší

Česká spořitelna, která je dle počtu klientů dlouhodobě největší bankou v Česku, má za sebou dlouhou historii. Během ní peněžní ústav několikrát změnil své jméno. Během minulého režimu byla spořitelna v podstatě jedinou bankou pro veřejnost a z někdejšího monopolu si udržela velké množství drobných klientů.

Banka má za sebou více než 190 let existence. Založena byla již 12. února 1825, symbolicky v den narozenin císaře Františka I. Rakouského, jako Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy. Krátce poté, 19. března 1825, byl název změněn na Spořitelnu Českou. Do roku 1875 byla jedinou spořitelnou v Praze.

Jednalo se o ústav, který měl sloužit hlavně chudším a středním vrstvám. Jeden měsíc se úřadovalo česky, druhý německy. Spořitelna od počátku shromažďovala vklady a poskytovala úvěry. V roce 1889 například zavedla vkladní knížku na stáří, kterou nebylo možné vybrat před 55. rokem věku. Tento typ knížky výhodněji úročila.

Spořitelny v monarchii se řídily takzvaným Rakouským spořitelním regulativem z roku 1844, který vycházel z již tehdy překonané myšlenky, že spořitelny jsou především sociální a v jistém smyslu charitativní instituce. Regulativ striktně omezoval jejich podnikatelskou politiku a spořitelnám tak zbývalo jen málo prostoru ke vstupu na trh.

Teprve v roce 1920 byl regulativ nahrazen novým československým zákonem, který se však od původního regulativu téměř nelišil. Po první světové válce se české spořitelny a záložny účastnily budování nového státu. Za druhé světové války byla zase česká ekonomika směrována k podpoře válečného hospodářství Německa.

Velký předěl ve vývoji československého lidového peněžnictví znamenal rok 1948, kdy byl Národním shromážděním přijat zákon, který všechny peněžní ústavy působící v témže místě slučoval do jednoho ústavu. V roce 1952 byl přijat nový zákon o organizaci peněžnictví, který polodružstevní ústavy měnil na státní. K 1. lednu 1953 se tak v Československu vytvořila síť státních spořitelen.

Zákon v roce 1967 sloučil dosavadní státní spořitelny v jediný ústav - Státní spořitelnu. O rok později byl v souvislosti s federativním uspořádáním Československa (podle jehož zásad mělo spořitelnictví spadat do výlučné pravomoci národních orgánů) přijat zákon, který Státní spořitelnu k 1. lednu 1969 rozdělil na dva samostatné ústavy - Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu.

Až do roku 1990, kdy byla přeměněna v univerzální banku, poskytovala Česká spořitelna především klasické spořitelní služby ve vztahu k obyvatelstvu. Akciovou společností se stala 1. ledna 1992. Částečně privatizována byla v první vlně kupónové privatizace. Přelomem v historii spořitelny pak bylo její odstátnění.

O prodeji 52% podílu státu v bance rozhodla v únoru 2000 tehdejší sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana. Smlouva o prodeji akcií rakouské Erste Bank byla podepsána 1. března 2000. Spořitelna před prodejem prošla masivním státním očištěním od nekvalitních úvěrů za více než 40 miliard korun a byl doplněn její kapitál. Erste Group koupila spořitelnu za 19 miliard korun.

V loňském roce Česká spořitelna vykázala konsolidovaný čistý zisk ve výši 14,6 miliardy korun, provozní zisk byl 19 miliard korun. Za tři čtvrtletí letošního roku pak čistý zisk činil 11,8 miliardy korun (meziročně se zvýšil zhruba o 140 milionů korun). Banka měla k letošnímu září 4,64 milionu klientů, zaměstnává zhruba 10 200 lidí.

Letos v říjnu valná hromada banky rozhodla o tom, že Erste Bank vykoupí akcie spořitelny od drobných akcionářů (obcí, měst či fyzických osob). Mateřská Erste Bank, klíčový hráč na bankovním trhu střední a východní Evropy, je tak 100% vlastníkem České spořitelny (do té doby Erste Bank vlastnila 98,97 % akcií).